ANKETA: Jste u blogerů hákliví na pravopis?

18. srpna 2016 v 8:00 | Standa |  Ptáme se vás
Jak moc velkou váhu přikládáte psanému projevu bez chyb? Dokáží vás chyby odradit od sebezajímavějšího textu, nebo je vám to jedno? Jste si sami u sebe vědomi toho, že děláte chyby, nebo si zakládáte na tom, že pravopis máte v malíku? Je nějaká rozšířená chyba, na kterou jste obzvlášť alergičtí? A jak to máte s vulgarismy?

Spousta otázek a témat na anketu i na článek.


Už dlouho jsem se chystal napsat článek o pravopisu, až jsem nakonec zjistil, že už jsem ho kdysi napsal :D Jmenoval se Chibovat je lidské (to měkké "i" v titulku byla samozřejmě provokace :D) a samotného mě potěšilo, že navzdory téměř 6 letům, které od jeho zveřejnění uplynuly, si za ním v podstatě stále stojím a je tam podle mě několik dobrých myšlenek.

Psal jsem tam třeba, že ačkoli jsme se všichni učili pravopis ve škole, značná část lidí (podle mě dost možná i nadpoloviční) ho v dospělosti neovládá. Protože blogy si logicky zakládají lidé, kteří se chtějí vyjadřovat psaným slovem, dává smysl, že si blogeři na správném pravopisu tolik zakládají. Tím si vysvětluji to, proč je tolik blogerů háklivých na pravopis - jednoduše jeho znalost považují za základní podmínku k tomu, aby člověk mohl na blogu něco veřejně publikovat.

A zrovna v tomto jdu asi proti proudu, protože tomu osobně zas takovou důležitost nepřikládám. Dovolím si ocitovat svoje slova, která jsem nedávno napsal. Typická arogantní věta správného ortodoxního grammar nácka je: "Stačí mi vidět tu chybu v první větě a dál nečtu." Já v tom spatřuji jakýsi resentiment z mýtických časů národního obrození, který skrze školní výuku dodnes prosakuje do hlav i nejmladších generací a vyvolává v nich pocit jazykového ohrožení - "pokud nebudeme umět správně česky, jako národ jsme vyřízení". Podle mě je to lpění na správném pravopisu zcela zveličený problém - čeština časem stejně zanikne a dokonalou znalostí pravopisu se podle mě v populaci stejně vyznačuje jen minoritní skupina lidí, a většina s ním prostě celoživotně zápasí, včetně vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Nezastírám, že když někdo pravopis neovládá, moc dobrý dojem na mě takový člověk neudělá. Jsem-li konfrontován s psaným textem, který je prostoupen hojnými chybami, pomyslím si nejspíš něco o nízké inteligenci dotyčného, ale nechám si to pro sebe. Rozhodně se mi totiž odjakživa příčilo někoho opravovat - znalost pravopisu je čistě vizitka každého člověka, do které nikomu dalšímu nic není - což je právě vlastnost, která mě tolik irituje na lidech, kterým se říká grammar nazi. Ta jejich povýšenost, s níž "odmítají číst" články obsahující nějaké chyby, ta jejich zdrcující nelítostnost, s níž ve svých komentářích ignorují obsah článku, a upozorňují výhradně na chyby - takoví lidé mi byli odjakživa vyloženě protivní. Kdo nikdy neudělal žádnou chybu?

Na grammar nácky jsem narazil třeba před lety, kdy mě to obzvlášť zamrzelo. V jednom svém článku jsem zmínil blog zdendovi-autogramy.blog.cz. Ano, v adrese toho blogu je chyba, ale co na tom sejde, říkám já? Vyloženě jsem žasnul nad názory některých lidí, kteří psali, že ten blog může být sebelepší, ale ta chyba je natolik odrazuje, že jen kvůli ní nemají problém ten blog odsoudit. Dal si někdo práci vůbec ten blog otevřít? Píše ho kluk na vozíku, omg, a ty autogramy jsou jeho jediná radost. Nechápu, jak mu ji může někdo upírat takto cynickým způsobem. (Btw. poslední článek z ledna 2016 ve mně vyvolává obavu, jak to momentálně se Zdendou vypadá. Člověk jak on blog jen tak sám od sebe psát nepřestane).

Navíc, u internetu je ještě ta věc, na kterou se často zapomíná. Mnozí blogeři trpí dysgrafií, ale neví se o to o nich, protože se za to stydí (nebo to na blogu prostě nikdy nepřiznali). Už proto bych si já osobně nikdy netroufnul někoho poučovat o správném pravopisu, protože prostě nevím, kdo sedí na druhé straně.

Něco jiného mám ve vztahu k lidem, kteří špatně píší cizí slova. A to z toho důvodu, že k nim existují české alternativy. Jestliže nevím (nebo si to neumím vygooglit), jak se správně píše cizí slovo, měl bych použít českou variantu - to je pro mě zásada, přes kterou vlak nejede. Namátkou několik chyb, na které jsem vyloženě alergický.

V první řadě to jsou slova převzatá z francouzštiny: à propos (ne, skutečně se to nepíše á propo, ani apropó, jak je možné často vidět - když tu čárku nad a neumíte napsat obráceně, proč to používáte?), à la (ten samý případ - fakt se to nepíše á la, ani ála) a protežovat (kdykoli vidím napsané protěžovat, jdu do mdlob). Proč lidé, kteří tato slova používají v těch ohavných patvarech, neužívají místo nich české ekvivalenty mimochodem, na způsob a upřednostňovat?

Další věc, kterou nedokážu pochopit, je používání velkého V ve tvarech Vy a Vás - na blogu mi to přijde naprosto zbytečné. Neřeknu, když člověk píše formální dopis nebo e-mail někomu, s kým si vyká a chce mu tak vyjádřit úctu (byť já to velké V považuji za archaizující a osobně ho nepoužívám už nikde), ale na blogu, kde panuje všeobecně neformální atmosféra a každý každému automaticky tyká, mi to přijde jako totální nesmysl. Často se to objevuje i v článcích, které píší blogerky na Krásnou, kde to opět doslova bije do očí - blogerka tam píše třeba o nějakém kosmetickém produktu a zakončí článek větičkou "Jak se Vám článek líbil?" - když na něco takového narazím, vždy jí to opravuji na malé v, protože to velké tam prostě nemá žádné opodstatnění.

Velmi mi rovněž vadí častá záměna můj/svůj, mě/mně, ji/jí, výjimka/vyjímka (druhý tvar je chybný), standard/standart (taktéž), díky/kvůli atd. Za těmito chybami osobně vidím lenost, lajdáctví a neschopnost naučit se naprosté základy vlastního jazyka.

Ve zmíněném článku Chibovat je lidské? jsem rovněž psal, že jsem velice citlivý na častou záměnu hold/holt (vzdát někomu hold je skutečně něco jiného než si povzdechnout, že to tak holt chodí), bysme (event. by jsme)/bychom (taktéž by jsi/bys - první tvar u obojího je chybný), vazbu "je to o tom", bizarní/bizardní (nesmyslné přidávání D - též u samozřejdmě/samozdřejmě), a některé nejrůznější hrůzné módní patvary, jako dnes velmi oblíbené dobroš (velice často lze slyšet v pražské MHD u telefonujících lidí) či "tak určitě" nebo "dobře ty" (které už snad mají dobu největší slávy za sebou).

Po pravdě mi zcela strašné přijdou i některé neologismy, s kterými přišli sami blogeři: chvástačka (termín ze světa knižních blogů označujících přehled nově přečtených / nakoupených knih), kočkomilka (osoba mající v oblibě kočky) nebo obíhání (reciproční navštěvování oblíbených blogů spojené s psaním obligátních komentářů). Mám pocit, že vždycky, když je nějaký bloger znovu použije, Bůh zabije malé koťátko.

Závěrem budiž uvedeny ještě dvě hrůzy z praxe, jako odstrašující příklad toho, když někdo používá cizí slovo, aniž by věděl, jak se správně píše. Když jsem jednou v článku Byla jednou jedna já narazil na výraz "aucajdr", nějakou dobu mi trvalo, než mi došlo, že je míněn outsider - to vyloženě zabolelo. Druhým neobyčejným úkazem, který otřásl mou vírou v tento vesmír, byl výraz "niance" v článku Před svatbou to byly hovězí gulášky, teď je člověk rád, když si po sobě spláchne. Musel jsem opět vyvinout značné myšlenkové úsilí, než mi došlo, že je míněno slovo nuance. Proč to ti lidé dělají, řekněte PROČ?

Velkým tématem jsou rovněž vulgarismy, které opět štěpí blogery na dva tábory. Jedni je odsuzují, druzí je aktivně používají. Osobně jsem k nim relativně velkorysý a v zásadě proti nim nic nemám. V anketě na toto téma, která zde kdysi vyšla, získala nejvíce hlasů možnost "Sem tam sprosté slůvko snad nikoho nezabije, ale nic se nemá přehánět."





O tom, že je toto téma pro blogery velmi důležité, svědčí i to, že mu mnozí věnovali vlastní úvahu. Čtěte výběr z takových článků:



Hlasujte v anketě pod článkem a vyjádřete se v komentářích k tématu. Za všechny ohlasy předem děkuji!


--

Čtěte také:

 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 9:09

Takže kočkomilka zabije koťátko, jo? :D Líbí se mi, kam směřuje tvůj názor. Dokonce si cením třeba Barushky, která mi napsala na FB soukromou zprávu, kde mám jakou velikou chybu a já ji měla možnost soukromě opravit. Velice mne to od ní potěšilo a ocenila bych to i od ostatních, kdo můj blog čtou. Soukromá cesta totiž tolik "neponíží" v očích ostatních. Když doučuji češtinu, dbám na to, aby studenti především věděli, kde to či ono slovo najdou. pracujeme hodně se slovníkem a vysvětluji jim skloňování - zase ve slovníku. Proč? Aby aspoň životopis měli napsaný správně. Pokud někdo píše na blogu chyby, nevadí mi to. Pokud je text krásný a je z něj cítit zápal pro věc - přelouskám to i s chybami. Ale že ti kočkomilka (sakra, další kotě) tolik pohne žlučí, to jsem netušila. přijde mi to mnohem lepší než nesprávně používat a česky skloňovat anglické slovo se zhruba stejným významem.

2 Luce Large Luce Large | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 9:18

Na blogu pravopis neriešim. Myslím si, že veľa kníh, článkov (niekde na známych internetových portáloch - nie blogoch) a časopisov by si mali dávať pozor na gramatiku. Celkom často sa mi stáva, že nájdem chybu v TITULKU článku! TITULKU v novinách. :-x  Ani ja nie som nejako zbehlá a preto nesúdim ľudí na blogoch, lebo na to nemám právo. Dosť veľa ľudí mi v príbehoch píše, že tam mám veľa chýb. Kedysi som písala na jednej pribehovej stránke a chyby tam riešili viac ako príbeh, čo ma pekne štvalo. Áno, jedna chybička dve, beriem, keď sa na nich sťažujú, ale keď pre nich gramatika začne byť prednejšia ako príbehy, to už je veľa. Tak som si založila vlastný blog, kde sa ľudia KONEČNE viac zameriavajú na obsah článku, než na jeho chyby a gramatika.

3 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 9:42

Pokud se dá článek číst a chyby nejsou v každé druhé větě, tak si ho dočtu. Už se mi stalo, že články od těch, co mají s pravopisem problém, byly zajímavé myšlenkou a názorem. To se mi zdá mnohem důležitější :)

Se vším v článku souhlasím, kromě toho vy a Vy. Jsem zvyklá psát Ty, Tvoje, Tebe i sestře nebo kamarádce. Úctu k člověku, kterou velké písmeno vyjadřuje, mám k úředníkovi i k blízkým :) Hlavně už jsem si na to zvykla a pokud o něco prosím, tak to dost často pomůže :D

4 Kiara Kiara | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 9:55

Nikdo není bezchybný, a i když se fakt snažím, abych psala pravopisně správně a bez překlepů a každý článek si po sobě čtu, sem tam se nějaká ta chyba objeví. Takže dokud není špatně napsáno každé druhé slovo, tak chyby toleruji. Každopádně pokud se někdo chce nazývat blogerem, měl by dbát na svůj pravopis.

5 Anna Anna | Web | 18. srpna 2016 v 9:55

Nemám to ráda. Sama se snažím psát bez chyb, ačkoli je to třeba na mobilním zařízení někdy pěkný oříšek, protože mobilní klávesnice jí neznámé slova opravuje - takže se takové psaní článku roztáhne až na pět hodin a víc.

6 alka-fejetony alka-fejetony | E-mail | 18. srpna 2016 v 10:23

Noooooo, já i blogu gramatiku řeším ( s vědomím, že taky občas ujedu - a nejen překlepnutím... ;-) ), ale spíš ji řeším v novinách a knížkách. A pravda v knížce mi stačí třetí chyba na stránce a jdu ji hodin do kontejneru na papír. Knížku, ne chybu.
Na mrtvici jsem ovšem jen při by jsme, by jste...a pak díky/vinou (neutrální kvůli je v poho). Díky povodním fakt nikdo o bydlení nepřijde.
No a vulgarismy? Pár jich používám a blog na to téma zvažuji... na rozdíl od psaní čárek, páč tam si lze dělat téměř cokoliv. Jistě někde být musí, jinde nesmí, ale zbytek je o tom, že je můžeme nacpat, kam je ctěná libost. :D

7 Grumpy Grumpy | Web | 18. srpna 2016 v 10:26

Jak kdy - když na to nemám náladu, z blogu odcházím. Když článek dočtu celý a něčím mě zaujal, napíšu komentář a zároveň upozorním na chyby.

Na druhou stranu jsem ale alergická na názor "čeština stejně zanikne, takže je zbytečné umět pravopis..." To je skoro jako "píše se už jen elektronicky, takže je zbytečné umět psát na papír," "Země je stejně v háji, tak proč bych měl třídit odpad a vůbec se nějak starat," nebo "stejne jednou umřu, tak proč bych se měl snažit něco dokázat."

8 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 18. srpna 2016 v 10:46

Moje odpověď na otázku v názvu je jednoduchá: ano, a to nejen u blogerů.
Myslím, že je velmi příznačné, že blogy, na nichž bývá velká koncentrace pravopisných chyb, zpravidla nestojí za moc ani po obsahové stránce. Nemusí to tak být vždy, ale určitou (a docela silnou) korelaci tam vidím. Pár let jsem dělala korektury v jednom časopise a často to vypadalo tak, že čím víc chyb, tím větší blábol po všech stránkách. Ale sem tam něco samozřejmě ujede každému a kdovíjak kvůli tomu vyvádět je nesmysl.
PS: Ten aucajdr mě teda dostal do kolen.

9 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 10:50

Ani ti nejlepší češtináři nejsou neomylní. Gramatické chyby beru vždycky s přihlédnutím k okolnostem: Když je hrubka solitérem a není známkou toho, že je dotyčný v jazyce opravdu slabý (např. se chyby opakují v každé druhé větě), beru to vstřícně. Ale přiznávám, že nevidím důvod, proč číst články plné chyb, když je dostatek kvalitního čtení ve výborné jazykové kvalitě. Mimochodem, já jsem zase naopak velmi tolerantní ke gramatickým "špekům" typu "protežovat-protěžovat" nebo "à propos" (počeštěné apropó si třeba umím v textu, který je celý psaný odlehčeně, velmi dobře představit).

Osobně mám češtinu moc rád a rád si s ní (v mezích gramatických pravidel a občas i lehce mimo ně :-)) pohrávám a hledám její možnosti. Dokladem je třeba i moje blogová rubrika "Jazykové hrádky" (http://pvapenik.blog.cz/rubrika/jazykove-hradky). Ano, přiznávám, snažím se držet si pokud možno vysokou jazykovou laťku, čímž ale vůbec neříkám, že nedělám chyby; někdy dokážu napsat takovou "botu", že se jí sám zdráhám uvěřit, ale to asi každý. Proto jazykovou kvalitu článků vždy hodnotím podle celku a ne podle vytržených jednotlivostí.

10 Eliss Eliss | Web | 18. srpna 2016 v 11:00

Ano, pravopisné chyby mě vytáčí i v sms zprávách...

11 Moderní Viking Moderní Viking | Web | 18. srpna 2016 v 12:02

Z pravopisných chyb mne vyloženě pálí oči. Ale je tady rozdíl mezi tím, když bloger totálně neovládá pravopis a mezi tím, když občas sem tam udělá nějakou chybku, nebo překlep. Druhou variantu toleruju, tu první ale vůbec!

12 Ari Ari | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 12:21

Ako Slovák na českej doméne, kde väčšina blogov (aspoň tých, ktoré čítam) je v českom jazyku mám v tomto celkom jasno. Nevidím zlo, nepočujem zlo. Pokiaľ sa nejedná o hrôzu zlých čiarok (medzera a potom čiarka - To nenávidím), medzier a priamej reči, tak si nič nevšimnem.

Čo sa môjho blogu ale týka, tak viem, že okrem klasických preklepov tam mám pravopisné chyby, ktoré si uvedomujem a snažím sa ich redukovať, ale niekedy v zápale písania mi nejaké to slovko utečie, najmä mäkké i v pluráli, ľ, alebo nejaký ten zle napísaný čechizmus, či iný izmus.
A nevadí mi, ak ma na to niekto upozorní. Ak je ten komentár iba chybe, tak ju opravím a komentár vymažem. Ale, ešte som sa nestretla s niekým, kto by mal s mojou gramatikou problém (a väčšina publika je asi aj tak česká, keď príde na nejaký čítaný článok a tým je to asi tak jedno, ako mne u Čechov).

13 Meduňka Meduňka | Web | 18. srpna 2016 v 12:30

Slovo "kočkomil/ka" používám dobrých 40 let a nikdy  by  mě nenapadlo,  že může někoho takto popouzet :-D
Chyby pravopisné mi vadí, ale pokud to není přímo gramatické peklo, toleruji a článek si přečtu, když mě jeho obsah zaujme.
A teď si jdu opravit blbě napsané á la.

14 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 12:44

Vesměs souhlasím, že některá základní slova je lenost Čechů, aby si je našli, ale na gramatiku jsem relativně háklivá. Je to blog od blogu. Když je v článku sem tam nějaký překlep, stává se. Sama je tam občas mám a jsem ráda, když mě na ně někdo  ve zprávě upozorní.

Když ale někdo má chybu už v názvu, v článku se to pak chybami hemží jak mravenci v mraveništi, odcházím.¨

Kočkomilka mi nepřijde jako něco nového. Sice Jany blog čtu (a líbí se mi), ale pojem "kočkomil" užívala už moje babička. Více mi vadí, jak se ve sféře blogů zabydlují anglické pojmy, které dostanou českou koncovku či jsou skloňované jako česká slova.

15 Ev. Ev. | Web | 18. srpna 2016 v 12:50

Vyloženě mi vadí chyby v běžně používaných slovech. A neznalost gramatiky. Neříkám, že já jsem nějaký odborník, ale když nějaké slovo neumím napsat, tak si ho buď najdu nebo ho nahradím nějakým jiným. Chybu může udělat každý a jsem si vědoma toho, že i já je dělám, ale někteří jedinci opravdu česky neumí a to já opravdu nesnesu a článek plný hrubek bych nepřečetla.

16 Holoubek Holoubek | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 13:22

Mám pocit, že si trochu protiřečíš, když celou první půlkou článku v podstatě grammar nácky odsuzuješ, ale v druhé se naplno rozjedeš o tom, co všechno vadí tobě. Asi to souvisí s tím, že já se jakožto grammar nazi vidím trochu jinak (než ty popisuješ), a proto tyto dvě části tvého textu myšlenkově tolik neodděluji. Ano, taky mi všechny tebou zmíněné nešvary vadí. Ne, neopravuju každého po první chybě, kterou uvidím. Taky jsem v tomhle komentáři určitě nasekala nějaké chybky v čárkách. Ne, nezavřu blog/článek jen kvůli chybě v nadpisu či první větě. Má-li článek zajímavou myšlenku, ráda si ho přečtu (i když s občasným zaseknutím nad nesmyslně napsaným slovem) a v komentářích pak řeším výhradně jeho obsah. Občas, pravda, někoho upozorním, ale jedná se o výjimečné případy. A co se vulgarismů týče - z divadla jsem naučena, že mohou mít svůj smysl i ve větší míře, mají-li například charakterizační záměr. Nicméně v běžných článcích se držím onoho "všeho s mírou" - a sama už je píšu málokdy.

Zajímalo by mne, kolikátý komentář k tomuto tématu již píšu. Moc dobře si pamatuji ten poslední, co jsem zanechávala tu na Srdci, a také si dobře pamatuji, že mne zaujal tvůj příměr k národnímu obrození. Na to jsi přišel sám, nebo jsi to někde vyčetl? :)

[7]: Druhý odstavec podepisuji.
[8]: A k tomuto se také velkou měrou přidávám.
[9]: Jé, chtěla jsem kdys publikovat článek s obdobným názvem. Na tut vou rubriku si posvítím, věřím, že si v ní počtu. :)

17 Sonya Sonya | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 13:24

Ó, áno, som Grammar Nazi, a to celkom dosť. Zvyčajne na chyby síce neupozorňujem, ale na tie, čo fakt bijú do očí, hej. A to je len oheň na streche! Neviem, mňa by vcelku potešilo, keby ma niekto upozornil na preklep (pretože si celkom neskromne myslím, že pravopis ovládam takmer dokonalo), ale ľudí to popudzuje. Jasné, nesnažím sa vyslovene vyrývať, ale to a propos (sorry, nemám tu accent grave) a iné ma iritujú. Ak nevieš po francúzsky a nemáš ani všeobecný prehľad, tak to tam nepchaj, OMG! Ach.
A to fakt niekto napíše "samozdřejmě"?

18 Standa Standa | Web | 18. srpna 2016 v 14:19

[16]: S tím národním obrozením mě to myslím napadlo jen tak samo od sebe, nebo si alespoň nevybavuji, že bych tu myšlenku někde četl. Možná mě k tomu přivedly některé legislativní úpravy ze sousedního Slovenska, kde už nějakou dobu pozoruji vyhrocování těch nacionalistických tendencí, které se projevují ve vztahu k jejich jazyku. A Slováků je skoro dvakrát míň než nás - tam je ten strach o národní identitu skrze rodný jazyk ještě víc vidět. Pokud čeština zanikne v roce 2400, jak předpovídá Eisner, slovenština coby jazyk ještě menšího národa musí logicky zaniknout ještě dřív - možná jako by to sami tušili, začínají se o něj víc bát.

19 Standa Standa | Web | 18. srpna 2016 v 14:20

[17]: Samozřejmě, jenom Google na dotaz "samozdřejmě site:blog.cz" nachází 42 tisíc výsledků :D

20 I am Jane I am Jane | Web | 18. srpna 2016 v 15:01

Mě chyby napsané na blogách nevadí ;-) vždytˇ blog má být pro zábavu a neee aby to byl vzorec správné a bez chybičky psané češtiny :-? to je na každém blogerovi ;-) .

21 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 16:36

Já chybky moc nemusím, ale některé články stojí za to přelouskat i s nimi.
A co si budem povídat, chybička se prostě občas vloudí.
Mně se naposledy připletl "výkend", protože už jsem měla v hlavě "výlet" z další věty.
Stane se.
A abych se předvedla dokonale, v komentáři hned po opravení slova jsem zase použila špatné i.
Někdy jsou dny, kdy se daří :-)
Velké V a T používám.
V běžné korespondenci i na blogu.
Přijde mi to správné.
Velice si vážím svých čtenářů a před spoustou z nich smekám. A nevím o jiném způsobu, jak jim projevit úctu.
Možná to je staromilské, ale já to cítím jako správné.
Z češtiny jsem prolézala s trojkami a čtyřkami, takže za správné tvary fakt neručím a když si opravdu nejsem jistá, napíšu to jinak. No co :-)
A ano, také mám v článku i nějaké to vulgární slovo, ale asi opravdu jen v případě, že jsem hodně vytočená. Třeba jako když mi někdo zničil květinový záhon :-)

22 Amia Amia | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 16:41

Vždyť tvoje iritace špatně psanými cizími slovy je to stejné, jako když lidé špatně píší česky. Špatná gramatika je na tom vlastně ještě hůř - dovolím si i vytrhnout tvou vlastní větu: ,,Za těmito chybami osobně vidím lenost, lajdáctví a neschopnost naučit se naprosté základy vlastního jazyka."
Hlavně ta je dobrá. Protože naprosté základy vlastního jazyka jsou ve vlastním, tudíž českém, jazyce. Špatné psaní cizích slov se dá lépe pochopit :-D

23 Amia Amia | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 16:42

Ps: irituje mě nevědomost správných tvarů abyste/kdybyste/ byste.

A pak už jen vyloženě hrubky (jednou jsem dostala v sms slovo ,,hystorye". Fakt :-! )

24 Čura Kura Čura Kura | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 17:16

Vůbec jsem netušil, že pravidla českého pravopisu dovolují psát malé V ve vykání, ať už je to v dopise, nebo kdekoli jinde.
Český jazyk je zbytečně překombinovaný a složitý (i když je stále jednodušší, než třeba japonština). V mnoha věcech by se dal zjednodušit a přiblížit větší skupině lidí. Na druhou stranu, nejsem ani pro nahrazování českého jazyka angličtinou.

25 Miloš Miloš | Web | 18. srpna 2016 v 18:22

Francouzština možná také zanikne, v odborném světě už nemá význam nic jiného než angličtina a jako komunikační prostředek v běžném životě je už teď nejrozšířenější Bad English.

Chyby v textech mně vadí tak napůl, mrzí mě, když je vidím u mých oblíbenců, ale protože si cením obsahu jejich příspěvků, ten je převáží.

Vulgarismy v textech rád nemám a také je nepoužívám. Třeba Malkiel je výborný bloger, ale přemíra vulgarismů mě odrazuje.

26 K. K. | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 18:25

Jsem si vždycky zakládala na pravopisu (a i v tý škole jsem byla samozřejmě nejlepší), ale čím jsem starší, tím víc chyb dělám. A to se fakt i snažím si to kontrolovat, zdůvodňovat... No občas se nestačím divit co ze mě leze... Až jsem z toho "frustrovaná" :-D  :-D

27 DRAK DRAK | Web | 18. srpna 2016 v 18:27

Pravopis - psát správně, co je na tom špatného? Jeho nedodržování hájí vesměs lidi, co ho neumí. Z názorů - zavedeme jen měkké i - mně běhá mráz po zádech. Na blogu nejsem pedant, ano, chyby se dělají, ale o člověku vypovídají více, než by si možná dotyčný myslel... Jasně, každý občas chybu udělá, ale brát to jako normu? To opravdu ne.

28 K. K. | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 18:27

[26]: Hehe - jasný že jsem chtěla napsat "flustrovaná"... Kašlu na to, beru si volno....

29 DRAK DRAK | Web | 18. srpna 2016 v 18:32

[25]: Pochybuji, že hrdí Francouzi začnou mluvit anglicky! Snad jen přes jejich mrtvoly... ;-)

30 sarushef sarushef | Web | 18. srpna 2016 v 19:13

Bývala jsem v tom docela striktní, ale už mi to žíly netrhá. Hlavní je sdělení a to může bejt skvělý se třema hrubkama, jen se to tak asi v 95 procentech neděje :D

31 Tevuori Tevuori | Web | 18. srpna 2016 v 19:30

Nemyslím si, že by měl člověk umět pravopis, aby mohl psát blog.

Podle mě by měl umět pravopis každý, kdo se chce vyjadřovat jakoukoliv variantou písemného projevu.

Lidé, kteří si myslí, že mohou psát na internet články/komentáře/statusy apod., i když to neumí, mě  iritují. Kdyby neuměli řídit, tak za volant taky nelezou.

Na druhou stranu... chyby se občas stávají. Nad jednou/dvěma hrubkami mávnu rukou. Všichni jsme jen lidi. Nejsem žádný radikál, sama občas ujedu.

A co se dys- jedinců týče... mám kamaráda, který i přes silné poruchy čtení a psaní píše téměř bezchybně. Lidé, kteří svou diagnózu používají jako výmluvu, mi taky příliš nesedí. Všechno jde, když se chce.

32 Dubiouscat Dubiouscat | Web | 18. srpna 2016 v 19:55

Asi bych mohla citovat, co jsem ti řekla v rozhovoru.  Prostě jsou chyby a chyby a rozhodně bych si nedovolila někoho nečíst nebo kritizovat kvůli pár překlepům nebo pravopisným chybám. Já hlavně ty překlepy taky provozuju,protože píšu rychleji než myslím. Ale totální neznalost, čili použití " samozdřejmě" atd. mě teda trochu vytáčí... Ale už jsem od svých sudentů zvyklá na ledacos :-D

33 Kája Kája | Web | 18. srpna 2016 v 19:57

Co od článku, on ten pravopis dost odrazuje i od chlapa!

34 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 20:07

Netvrdím, že neudělám chybu. Spíš mám víc překlepů či "nedoklepů". V článcích se snažím psát spíš spisovně,  samozřejmě, kde je přímá mluva to zní šroubovaně. Tam hovorová čeština sedí spíš. Pokud vidím článek s hrubkami, dočtu ho- podle obsahu samozřejmě -a chyby neřeším. Prostě tam podruhé nejdu.
Mrzí mne, že by měla čeština zaniknout, je škoda, že máte takový názor.

V komentářích tvary hovorové češtiny jsou autentičtější, v článku podle toho, o čem je.

35 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 20:09

Zrovna jsem udělala chybu v tom, že jsem slovo spíš použila několikrát v textu. Všimli jste si? ;-)

36 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 20:39

Takto - sama občas udělám chybu a nestačím ji opravit, než článek publikuju. Znám okruh svých blogových přátel a tam mi nechtěné chyby nevadí. Jen když někdy kliknu na komentujícího čtenáře (spíš čtenářku) a vidím samou chybu, při třetí blog zavírám a někdy i zafrflám.
Tvůj přístup k chybám je liberální. Pravopisná chyba, pokud je jen pihou na kráse článku, mi nevadí. Ráda mám také samoznaky či typická slůvka blogerů - ty si píšu a ráda je začnu používat. Ale jen v hladině známých blogerů, kteří už vědí, která bije... :-)

37 Standa Standa | Web | 18. srpna 2016 v 21:01
38 Jana Š Jana Š | Web | 18. srpna 2016 v 21:06

Chyby tak čas od času udělám. I kdy si to po sobě přečtu několikrát, ne vždy vše objevím.
Když je chyba do očí bijící, tak upozorním. Jinak neřeším.

39 Jana Š Jana Š | Web | 18. srpna 2016 v 21:06

[38]: No, třeba teď mi vypadlo ž :-D

40 Vigidonské království Vigidonské království | Web | 18. srpna 2016 v 21:43

Což chyby jsem kdysi strašně nesnášela. Teď už jsem k nim benevolentnější. Samozřejmě po té, co jsem zjistila, že mám čas od času taky hodně chyb a překlepů. Občas prostě na člověka přijde zatmění a napíše špatně všechny slova, třikrát po sobě přečte a stejně chyby nevidí. Stává se. A lépe se vždycky opravuje cizí text, než ten vlastní.
Ale snažím se samozřejmě psát co nejlépe.

41 Vigidonské království Vigidonské království | Web | 18. srpna 2016 v 22:04

Jinak jediné, co mě skutečně absolutně odradí od čtení, je to, že blogger píše bez háčků a bez čárek. To opravdu nesnáším.

42 Imaginární přítelkyně Imaginární přítelkyně | Web | 18. srpna 2016 v 22:05

Řekla bych, že česky umím velice dobře, pokud v něčem tápu, strýček Google vždy poradí. Když si však zpětně čtu nějaké své starší články, vždy v nich najdu nějakou tu chybu. Není jich moc, ale sem tam se objeví. I když si totiž před zveřejněním po sobě články čtu (někdy i několikrát), své chyby prostě nevidím, přehlédnu.

Takže sem tam nějaká chyba nevadí, asi jsem už otrkaná ze školních skript, které neprošly korekturou, pokud by jich však mělo být nějak moc, v mých očích to autora shodí a s tím i jeho názor. A to platí nejen na blog.cz

43 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 18. srpna 2016 v 22:27

Já pro tyto účely používám box "zpráva autorovi", pokud tam tedy je. Proč by měl každý vědět, že tam dotyčný má chyby? Když ho bloger nemá, má smůlu. Ale u blogů, které jsou poseté chybami se neobtěžuji, to bych nedělala nic jiného. :-)

Jen jednou jsem udělala výjimku: mailem jsem upozornila začínajícího autora webovek a zároveň terapeuta na jeho "oceán chyb". Měl na webu perly typu "O mě" a v každé větě aspoň 2 hrubky. Určitě by si tím odrazoval klienty. Nakonec byl velmi rád za moje tipy a vyměnili jsme si pár milých mailů. :-)

Hrubky ale výjimečně dělám i já: minulý týden jsem se nestačila v mailu divit a říkala jsem si, že to musel URČITĚ napsat můj dvojník (já bych takovouhle chybu přeci NIKDY nenapsala). ;-) :D

44 Petr Minařík Petr Minařík | Web | 19. srpna 2016 v 4:44

Já si myslím, že sem nepatří sprostá slova jako je například debil, debila, debily a už vůbec nemá význam slov. Kdo to je? Každý kdo to napíše a myslí to tak. Na nikoho jsem nenarazil

45 katt-chan katt-chan | E-mail | Web | 19. srpna 2016 v 9:55

Chybky v textu mám vím o nich občas někdo upozorní, ale já už lépe asi psát nebudu a diktáty mi nikdy nešli :-P prostě pokud to při čtení vidím ráda opravím horší je to čeho si nevšimnu ani při dodatečném přečtení před vydáním. Píšu předně kvůlí sobě a pokud někomu vadí číst to nemusí k tomu ho nikdo nenutí. Jak píšu u sebe na blogu snažím se být originální tak proč né i s chybama :) Pak mi někdo napíše, že básně mám pod psa, ale je to můj originál a s tím nikdo nehne :-P

46 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 19. srpna 2016 v 20:18

Tak hrupki, říkáte...

47 ilovenature ilovenature | Web | 19. srpna 2016 v 21:29

Já jsem na ně hakliva jenom trochu. Ale stejně mě vždycky chyby praští do očí. Když někde čtu: ,,Máš tu spoustu chib! " tak se začnu smát(trochu). A tak jsem si tenhle komentář přečetla raději dvakrát ;-)

48 matka matka | 19. srpna 2016 v 22:25

Na pravopisné chybičky i hrubky jsem háklivá, ale sama je zároveň též tvořím. Někdy neúmyslně, jindy naprosto chladnokrevně a úmyslně. Např. tvar "à propos" píši jedině apropóóó, tedy naprosto vědomě chybně. Proč? Protože člověk, který mi vytkl tuto chybu, neváhá používat "debila, póvl, trolla, blba,...", tedy "častuje" těmito "tituly" lidí. A to mi vadí více. (Není to současnost na blog.cz)

49 Nancy Nancy | Web | 20. srpna 2016 v 0:22

vacsinou clanky pisem po litri vina, takze hej, robim chyby -  preklepy, dlzne nevykryvam vobec a v poslednom clanku sa mi podarila aj epicka hrubka, ale tak nevadi. aj tak to citaju skor pepici.

btw dakujem za reklamu, som vsak bytostne sklamana, ze si vytvoril novu anketu namiesto toho, aby si do svojho clanku umiestnil screen mojej :(

50 cig cig | E-mail | 20. srpna 2016 v 13:31

Mám ráda texty bez hrubých chyb, pokud tam jsou, co by překlepy, nebo autor není rodilý Čech - což se dá poznat, toleruji je. Vulgarizmy jen tam, kde mají své opodstatnění. Ale protože nikdo není dokonalý, nebuďme militantní kritici!

51 Nany Nany | Web | 20. srpna 2016 v 14:44

Na pravopis nejsem háklivá jen na blozích, ale i v běžném životě. Snažím se mluvit spisovně, vyhýbám se výrazům jako bysme atd. Samozřejmě, že nikdo není dokonalý a sem tam se nějaká chyba vloudí. Proto blogery, u kterých se něco špatného objeví, hned neodsuzuji, článek nezavírám, ale v komentáři ho poté ráda opravím. Čistě pro jeho dobro :D

Mě nejvíc irituje výjimka, je to dokola omílané slovo, které stejně 80% lidí napíše špatně. Potom jsem alergická na neznalost užívání mě/mně, nikdy nepochopím, jak si někdo nemůže zapamatovat čtyři pády, podle kterých se to určuje.
Dále: příjde, hamba, tip/typ, shlédnout/zhlédnout... a samozřejmě vyjmenovaná slova a shoda přísudku s podmětem, to je největší zlo.

Co se týče vulgarizmů, jsou docela vítané. Pokud k blogeru a typu blogu sedí, mám je vlastně ráda.  Nicméně se občas děsím, když čtu blog desetileté holčičky, co užívá taková slova. Já znala v jejím věku možná tak tyvole.
Třeba já se jim obloukem vyhýbám, protože mi přijde, že se ke  dívčímu lifestyle blogu nehodí, navíc se chci prezentovat trochu jiným způsobem :)

Myslím se, že znalost gramatiky patří do takové top trojky věcí, které jsou podmínkou pro blogování. Hodně mladších lidí se vymlouvá, že tohle a tohle neznají... já teda nevím, nedávno jsem si četla svůj čtenářský deník ze třetí třídy (2 A4) a jedinou chybou byla vynechaná čárka před "a", protože nám tehdy říkali, že to nemáme řešit a před "a" čárku zatím nepsat. Třetí třída - to mi bylo nějakých osm. U třináctiletých blogerek mi to přijde fakt špatná výmluva.

Upřímně doufám, že se čeština zase trochu více vyzdvihne a že se o správnost budou snažit nejen blogeři, ale i ostatní lidé :)

52 David David | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 16:15

Tvrzení "čeština časem stejně zanikne" považuji za nepovedený vtip. Tímto přístupem bohužel ano. :-x

Jinak à la se nejčastěji špatně píše/říká jako "alá", což v článku úplně chybí. Je to špatně, ale zní/vypadá to mnohem líp než originál. ;-)

53 Inka Inka | E-mail | Web | 20. srpna 2016 v 16:52

Nějaké ty chyby se ještě dají odpustit, ale když má bloger v každé větě nějakou příšernou hrubku, tak z toho vážně bolí oči. Nejvíc jsem alergická na výrazy "bysme" a "by jsi", to sebou trhám i když to někdo říká nahlas. Já osobně raději píšu články ve wordu - jen tak pro jistotu :-D

54 Denda Denda | Web | 21. srpna 2016 v 16:34

[52]: Dočista souhlasím

Pravopis mi vždycky dělal potíže a musím se na něj hodně soustředit. Sama chyb nasekám hodně, zvláště když delší dobu nic nepíšu nebo nemám čas na čtení. Posledních pár let tento problém řeším tak, že při psaní článků text zkopíruju do wordu a pak ho ještě několikrát pročtu. I tak mi ale někdy nějaká ta chybička unikne. No co, stává se. :-?

55 homo sapiens tupiens homo sapiens tupiens | Web | 23. srpna 2016 v 19:51

Tohle je téma, které by pro mě osobně vydalo na celý článek (možná na něj někdy dojde), přesto se pokusím shrnout svůj pohled do komentářového rozsahu.

Nebudu přehánět, když napíšu, že mě chyby bolí. Nacházím je totiž opravdu všude, nejen a blozích, na internetových stránkách, ale dokonce i v knihách. Říkám tomu chybovidné oko. Dlouho jsem to brala jako své prokletí. Teď už však vím, že je to svým způsobem i dar.

Již několik let působím na jistém literárním serveru, kde se s nimi také setkávám v hojném počtu. Dlouho jsem bojovala, snažila se nerýpat, ale někdy jsem to zkrátka nedokázala a chyby pod dílo vypsala. Nikdy to však nebylo tak, že bych kvůli tomu dílem nebo jeho autorem opovrhovala a v komentáři se zaměřovala pouze na zmíněné chyby, rozhodně nebylo mým úmyslem z autora dělat blbce, dokonce jsem se pod každým takovým komentářem omlouvala, přesto jsem se za to nenáviděla. Chtěla jsem jen pomoct, dát pisatelům možnost, aby si své chyby uvědomili, ale stejně jsem se pokaždé cítila příšerně.

Zjistila jsem ale, že to skutečně může někomu pomoct, byli tací, kteří byli za mé postřehy vděční, a já začala svůj pohled pomalu přehodnocovat. Ve snaze dát lidem šanci své chyby poznat a příště se jim vyhnout jsem pak sepisovala články o častých chybách a snažila se v nich vysvětlovat, jak se jednotlivé varianty liší, kdy se která používá, které rozšířené zápisy jsou chybné a podobně. A kupodivu si tyto mé chybárny našly své čtenáře a já měla pocit, že možná dělám něco alespoň trochu užitečného (i když jsem stále byla plná pochyb, co mě k takovému počínání opravňuje). Tuším, že (zatím?) asi dvě z těchto chybáren jsem také zveřejnila na blogu, ale nebyla jsem si jistá, jestli je to pro blogové prostředí vhodné.  

A dnes? Dospěla jsem do fáze dělání korektur. Pomáhala jsem autorům knih ze zmiňovaného portálu, ale pomalu se dostávám i dál.

Takže ano, chyby mi vadí, všímám si jich, ale nedonutí mě přestat číst, pokud mě text alespoň trochu upoutá. Nevyžívám se v tom předhazovat blogerům/autorům jejich chyby, ale občas na ně slušně upozorním. Ano, nikdo není neomylný, ale jsem přesvědčena, že když se taková připomínka napíše slušně, přátelsky, nemá autor důvod chápat ji zle.

Mám takový pocit, že mi ten komentářový rozsah úplně nevyšel, ale mazat už to nebudu. Pěkný den všem.

56 marspmbo marspmbo | 24. srpna 2016 v 19:07

Vulgaryzmi a chyby, jsou prst podaný dáblu a on vám vezme duši.

57 myfairfavourite myfairfavourite | Web | 25. srpna 2016 v 19:26

Každý se překlepne, ale je lepší si vše zkontrolovat, aby to bylo všecko v pořádku. U sebe na to velice dbám, ale četla jsem i článek, kde těhle překlepů bylo asi 15. Nekecám, ale byl to dlouhatánský článek, takže jsem to samozřejmě částečně odpustila...

58 Frána Frána | Web | 29. srpna 2016 v 9:05

Obyčejně u článků chyby nějak přetrpím. Ano, bolí mě z toho oči a mé češtinářské srdce pláče, ale neupozorňuji na to (když to je opravdu hrozné, maximálně doporučím korekturu, ale jednotlivé chyby nevyzdvihuji). Mám ale jednu výjimku a tou jsou povídky a články o psaní.
Člověk, který píše povídky a chce je zveřejňovat, nemusí být bezchybný, jestli ovšem ví, že mu gramatika moc nejde, měl by si to od někoho nechat zkontrolovat. Já sama chyby dělám, občas mi dělají problém čárky nebo s/z, tak to holt dám na přečtení někomu, kdo to umí lépe, než to dám na internet všem na oči. A u článků vyloženě o psaní předpokládám, že člověku čeština není ukradená, protože ta k tvůrčímu psaní prostě patří. Když už chce někdo nejen psát, ale dokonce dávat rady ostatním autorům, měl by svůj mateřský jazyk ovládat.

59 Radomír Radomír | E-mail | Web | 30. srpna 2016 v 10:19

Je mi to zcela jedno. Každý se vyjadřuje nejlépe, jak dovede, odchýlení se od toho, jak bylo určeno, že se "správně má psát", mně proto netrápí.
Jsem toho názoru, že pokud si jako lidé něco vymyslíme, tak je třeba, aby to fungovalo pro nás a ne my pro ně. Je opravdu tak důležité strávit devět (či více) let života učením se, jak někdo určil, že máme psát svá slova?

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama