ANKETA: Může být velká návštěvnost nežádoucí?

15. dubna 2016 v 12:00 | Standa |  Ptáme se vás
Je to zvláštní věc, ale zkušenosti ukazují, že nemalou část blogerů spojuje pozoruhodná vlastnost: obava z velké návštěvnosti. Nikdo se ale k tomu paradoxně nechce otevřeně přiznat, jako by na tom bylo něco zahanbujícího. Jak se k tomu stavíte vy sami?


V několika posledních rozhovorech jsem zpovídaným blogerům pokládal stejnou otázku:

Spousta lidí si nechce přiznat, že jim vlastně vyhovuje malá návštěvnost, a pokud jim na blog náhodou zavítá větší množství lidí, cítí se tím nepříjemně zaskočeni. Jak to máš ty, chtěl bys mít hodně navštěvovaný blog, nebo ti stačí stávající návštěvnost?

Připravoval jsem si tím půdu k tomuto článku, který se chystám napsat už dlouho. Bezprostředním podnětem k jeho vzniku byl ovšem komentář blogerky Lovitky na jednom blogu, který se nedávno objevil na úvodní stránce Blog.cz. Lovitka v něm napsala, že ji "štve, že se na titulní stránku vybírají články, které očividně nebyly psány s úmyslem být co nejvíc na očích." Rád bych s tímto názorem polemizoval, a začnu trochu odbočkou.

V mnoha nedávných rozhovorech s blogery jsem zmiňoval názor slavného sociologa Zygmunta Baumana, že internet má velký vliv na to, že se lidé uzavírají do informačních bublin, kam nepouští nic, co tam nechtějí mít. V takových "komfortních zónách" nemusí řešit žádné kontroverze ani obhajovat svoje myšlenky ani nic vysvětlovat. Podle mě lze přesně toto pozorovat i na Blog.cz, kde se k tomu v průběhu let vytvořily ideální podmínky.

Letos v srpnu Blog.cz v tichosti oslaví 11 let existence a to už je pořádný kus z lidského života. Mnoho lidí zde tak má blog už mnoho let, a za tu dobu se mezi blogery mnohdy vytvořily intenzivní vztahy, které občas přerůstají z internetu i do reálného života. Komunita blogerů si zkrátka v běhu času "sedla" a mnoho let už se nachází v stabilním stavu, v němž si každý bloger vytvořil vlastní "komfortní zónu" ze svých blogových oblíbenců, mezi nimiž je mu dobře. To dá přece rozum: kdo normální by se obklopoval lidmi, kteří mu jsou protivní? řeknete si.

V anketě Čtete jiné blogy? hlasovala největší část blogerů pro možnost, že pravidelně čtou jen pár svých oblíbenců - max. 2-4 blogy.




Všimněte si i nezanedbatelného množství lidí, kteří dokonce nečtou žádné jiné blogy. Přiznat se k takovému názoru na Blog.cz nikdy nebylo moc populární, protože to podle blogerů zavání až jakousi arogancí. Z lidského hlediska mi to přitom přijde pochopitelné: času je málo, dobrých blogů na internetu je naopak moc, a nikdo nemůže logicky sledovat všechny. Číst 2 až 4 blogy se jeví jako normální věc, sám bych počet svých blogových oblíbenců spočítal na prstech jedné ruky.

Na Blog.cz ovšem došlo k té zajímavé věci, že s tím, jak si komunita "sedla", se každý bloger zakopal v bezpečí hradeb své komfortní zóny, a projevuje jen minimální zájem o nové blogy. Blogy, které se blogerovi z nějakého důvodu nelíbí, dokonce ignoruje zcela - prostě je nenavštěvuje, nechce o nich slyšet, a nezajímají ho. V anketě Využili byste možnost vést si na blogu seznam blogů a věcí, které nesnášíte? hlasovala naprostá většina blogerů pro možnost "Ne, je to naprostá zbytečnost." a v komentářích pod článkem blogeři psali, že pokud narazí na blog, na kterém se vyskytují názory, s nimiž nesouhlasí, prostě ho ignorují a už se na něj nevrací.




Když se podíváte v podstatě na libovolný blog, zjistíte, že na něj píší komentáře většinou stále ti samí lidé. Člověk si připadá občas až nepatřičně, když na takový blog chce napsat svůj komentář, protože má pocit, že vstupuje do uzavřené společnosti. Nedejbože pokud máte ještě k tomu chuť napsat nesouhlasný názor, nebo nějakou kritiku - většinou v takovém případě můžete čekat, že se do vás pustí blogerovi věrní návštěvníci, a schytáte to za to, že jste si dovolili kritizovat jejich miláčka. Každý bloger tak má kolem sebe - až už více či méně vědomě - bezpečné zákopy, za které se nikdo zvenčí nedostane.

S tím bezprostředně souvisí to, že pro naprostou většinu blogerů je realitou malá návštěvnost, která jim ale vyhovuje. Jednak proto, že jejich blog čtou v podstatě pouze jejich spřátelení blogeři, a za druhé proto, že většina lidí se velké návštěvnosti prostě bojí. Snažit se svůj blog nějak zviditelnit znamená značnou práci, a blogeři navíc dobře vědí, že se zvýšenou návštěvností jde ruku v ruce i nepříjemná kritika. Čím víc lidí na váš blog zavítá, tím větší je šance, že mezi nimi bude nějaký nepříjemný hlas (záměrně nepíšu hater, protože to slovo nemám moc rád).

Blogeři to dobře vědí, a tak naprostá většina z nich dává přednost tomu, že má jejich blog běžnou denní návštěvnost v řádu maximálně několika desítek návštěvníků. Stovky návštěvníků denně už se berou na Blog.cz jako velká návštěvnost, a pouze hrstce vyvolených je dopřáno to privilegium, že na jejich blog denně zavítají návštěvníků tisíce.

Člověk si při té příležitosti nemůže nevzpomenout na známý citát z cimrmanovské hry "Hospoda na mýtince": "Otevřel si hospodu - a chodili mu tam lidi". Alespoň takový dojem mám vždy z lidí, kteří se cítí "zaskočeni" tím, zaznamená-li jejich blog vyšší návštěvnost, než na jakou jsou zvyklí. "Proboha, co čekali, když mají veřejný blog na internetu?", proběhne mi vždy hlavou.

Internet beru odjakživa jako veřejný prostor, a člověk na něm musí být podle mě prostě připraven na to, že jakmile na něj cokoli dá, může se k tomu dostat kdokoli. Je to tak banální, až je mi skoro stydno to psát, ale přesto si to podle mě lidi prostě neuvědomují. Jako by měli pocit, že internet je něco jako odpadní stoka, kam lze napsat cokoli a v reálu se k tomu nehlásit.

To ale není pravda. Všechno, co veřejně napíšeme na internet, může potenciálního čtenáře nějak ovlivnit, a píšeme-li na svůj blog nový článek, musíme mít stále před očima imaginárního čtenáře, kterému své texty adresujeme. Pokud chce někdo ventilovat své intimní myšlenky, u kterých mu je vyloženě nepříjemná představa, že by je někdo cizí četl, pak by si měl pořídit klasický deník, a psát si do něj. Blog se mi pro takového člověk nejeví jako úplně ideální nápad.

V ideálním případě by si měl každý bloger před tím, než klikne na kouzelné tlačítko "Hned zveřejnit", umět představit, jak ten článek čtou jeho rodiče, partner, kamarádi a sousedi, a teprve pak si říct: "Za mě je to ok a nemám problém s tím, že si to může přečíst kdokoli."

(Vsuvka - přečtěte si, co nedávno na svém blogu napsala blogerka Porcelánová panna: "Můj blog je v podstatě snadná cesta do mé duše a k pochopení mého já. Neumíte si představit, jak mi skutečnost že mám blog zkomplikovala život. Taky je dost možné, že kvůli blogu zůstanu navěky sama protože budu tak prožraná a rozebíraná internetem až to nebude hezký. Net ve mně dělá pomalu díry a začal asi hlavou protože mi v posledních dnech solidně cvaká. Vlastnit blog takového tématu není jen tak. Navíc já se k němu veřejně hlásím a nestydím se za něj. Je těžké psát články tak, aby byly zajímavé, daly se číst a možná i někoho vzrušily." Podle mě je to správný a rozumný přístup - blogerka se ke svému blogu hlásí a nestydí se za něj, ačkoli si uvědomuje, že jí zkomplikoval život).

Přesně k takové situaci totiž může kdykoli potenciálně dojít - nic takového, jako "články, které očividně nebyly psány s úmyslem být co nejvíc na očích", neexistuje. Byl ten článek zveřejněný na internetu? Byl. Zveřejnila ho tam dotyčná blogerka o své svobodné vůli? Samozřejmě ano. Kdo se pak může divit, že se objevil na úvodní stránce Blog.cz?

Uvědomte si prosím, že každý článek, který napíšete, se jednoho dne na úvodní stránce prostě může objevit. Není v tom z naší strany žádná zlomyslnost nebo zákeřnost, jak je nám občas některými, kteří to stále nepochopili, podsouváno. Jediným kritériem, které rozhoduje o umístění článku na úvodní stránce, je jeho potenciální zajímavost pro ostatní čtenáře.

Výběr článků pro úvodní stránku Blog.cz obecně je docela pracná věc (důkladně popsáno v článku Jak se vybírají články na úvodní stránku) a vždy velmi zvažujeme, zda se daný článek na úvodní stránku hodí. Umístění na úvodní stránce je například vyloučeno pro články s erotickým a podobným problematickým obsahem.

Proč by se ale naopak na úvodní stránce nemohl objevit článek, ve kterém se bloger svěřuje s nějakými svými těžkostmi? Třeba jako v tomto případě se sebepoškozováním. Ačkoli sama Lovitka píše, že ji štve, že se článek objevil na úvodní stránce, neuvědomuje si, že nebýt toho, sama by se o něm nikdy nedozvěděla - a blogerka by přišla o cennou vazbu v podobě mnoha komentářů blogerů, kteří ji nabízejí radu a pomocnou ruku.

V tom má komunita blogerů na Blog.cz doslova blahodárný vliv. Můžete zveřejnit skoro jakoukoli blbost, a vždycky si můžete být jistí, že vám na to někdo jiný dá zpětnou vazbu. A vzhledem k tomu, že si blog zakládá i spousta lidí, kteří jsou v různé složité životní situaci, je taková zpětná vazba často k nezaplacení. Na mysl se třeba dere vzpomínka na blogerku Anchor a její článek Jak jsem zachraňovala blogera, který se chtěl za pár hodin zabít. Každý může stokrát prohlašovat, že o velkou návštěvnost nestojí a že si píše blog jen pro sebe, ale nakonec je za zpětnou vazbu rád.

Já si třeba myslím, že kdyby se dostalo tenkrát větší pozornosti blogu bordel-v-hlave.blog.cz, mohla ta chudák holka možná ještě být naživu. Kdyby se třeba někdo dozvěděl, čím si prochází, a nabídl jí pomocnou ruku, mohla tu být dnes s námi. Možná ano, možná ne, kdo ví. Pořád si ale budu stát za tím, že čím větší návštěvnost, tím lépe, a že to platí bez výjimky pro jakýkoli blog. A záleží pak na každém, co si z velké návštěvnosti - a tím pádem i zvýšeného feedbacku návštěvníků - odnese.

Uveďme si ještě jeden příklad z nedávné doby - pod článkem 18 leté blogerky o tom, že je v jiném stavu, se strhla bouřlivá diskuse po tom, co se objevil na úvodní stránce Blog.cz. Díky tomu, že jsme její článek takto zviditelnili, dostala blogerka neocenitelnou zpětnou vazbu. I kdyby si z ní odnesla jenom to, že je to její život a nikdo jí do toho nemá co mluvit, stálo to za to. (V reálu se navíc může připravit velmi pravděpodobně na ještě ostřejší reakce). Ostatním blogerkám to navíc mohlo pomoci si ujasnit, jak by jednaly na jejím místě - blogerky to hodně řešily a vznikla o tom řada dalších článků. A to je přece super.

Zpětnou vazbu na chodníku nenajdete a co by za ní jiní dali - člověk se nemůže ubránit dojmu, že bloger je tvor paradoxní, a zatímco jedni si blog ruší, protože jim na něj nikdo komentáře nepíše, jiní protestují v momentě, kdy je těch komentářů "moc". Co je ale moc? Větší než malé množství? Jaká návštěvnost je ještě normální a jaká už abnormální - a ohrožující?

Abyste si nemysleli, my velmi pečlivě sledujeme reakce blogerů na to, že se jejich článek na úvodní stránce objevil. Blogeři se v tomto samozřejmě různí a každý na to reaguje jinak. Někdo posílá do redakce děkovné e-maily, někdo napíše na blog další článek, ve kterém nám děkuje, jedna blogerka se mi dokonce svěřila, že jí vytryskly slzy štěstí, když zjistila, že se její článek objevil na úvodní stránce Blog.cz. Nutí mě to položit v plén následující otázku: Kolik lidí jste ve své práci za svůj život rozplakali štěstím vy osobně?

Někteří blogeři naopak ani nikdy nezjistí, že se jejich článek někdy na úvodní stránce objevil, nebo je jim to zcela jedno. Nejčastěji z toho mají blogeři prostě radost (někdy si dokonce i dělají screenshoty úvodní stránky na památku) a reagují na každý komentář, který se jim pod zviditelněným článek objeví. A další nás každý týden bombardují žádostmi, zda bychom na úvodní stránku nemohli dát i jejich článek.

Sto lidí, sto chutí. Hlasujte v anketě pod článkem, jak to vidíte vy.


--

Čtěte také:

 

32 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karol Dee Karol Dee | Web | 15. dubna 2016 v 12:49

U mnohých blogů jsem si opravdu všimla jisté intimity, která panuje mezi omezeným počtem návštěvníků. Nicméně bych zmínila, čeho jsem si všimla na svém blogu, tedy že se ta skladba průběžně mění. Můj blog občas někoho zaujme a pravidelně ho čte a pak ho to třeba omrzí. Vím však o několika čtenářích, kteří ke mně pravidelně vracejí třeba i několik let, čtou všechny články a člověk ani neví, že tam jsou - nezanechají téměř žádnou odezvu.

Pod tu radu, aby si každý představil, kdo všechno ty články může číst, bych se s chutí podepsala. Blog je internetový deníček a důležité je to slůvko internetový.

2 Péťa Péťa | Web | 15. dubna 2016 v 12:56

Do jisté míry se v tom bohužel vidím - tři mé články se ocitly na titulce a ve 2 ze 3 případů šlo o takové, které bych tam já nevybrala (ne proto, že bych se za ně styděla, ale prostě proto, že mám pocit, že jsem vytvořila i lepší příspěvky).
Negativní odezva přišla jen v případě článku, který byl do jisté míry kontroverzní a já musím přiznat, že mě to svým způsobem otrávilo. Napřed jsem chtěla na každý komentář odepsat, ale pak jsem se na to vykašlala, protože jsem si řekla, že nemá cenu se obhajovat - ten článek byl pro mě obhajoba sama o sobě. Zpětně si ale uvědomuji, že když jsem článek psala, byla jsem naštvaná a otrávená ze světa  (respektive z maturitních plesů) a o takovou odezvu jsem vlastně stála, byť mi bylo jasné, že od mých pravidelných návštěvníků se dočkám maximálně neutrálního komentáře.
Internet je v tomhle skoro děsivý, protože lidé si kolem sebe dělají bubliny nedotknutelnosti a myslí si, že je to svět, který je nijak nehodnotí a nereflektuje. Přitom opak je pravdou.

3 Labuťák Labuťák | Web | 15. dubna 2016 v 13:02

Také mi připadá logické, že čím větší návštěva na mém blogu, tím lépe. Ale hodně záleží na tom, z jakého důvodu si člověk svůj blog založil a co od toho očekává.
Některým lidem slouží jejich blog jako sociální síť, na kterém se svěřuji se svými radostmi, starostmi a denními zážitky. Prostě tam čtenář nalezne spoustu témat. A takovým lidem múže dělat velká návštěva problém, nechtějí aby někdo cizí věděl např., že se popáté rozvedli.
Já mám raději blogy zaměřené na konkrétní téma. Pokud je to zrovna něco, co mi je alesoň trochu blízké, rád se vracím.

4 Ludmilita Ludmilita | Web | 15. dubna 2016 v 13:15

Ja si myslím, že drvivá väčšina ľudí má blog ako istú formu prezentácie a článok na hlavnej stránke je niečo úžasné - je to možnosť, za ktorú treba ďakovať. Už len to jedno číslo, ktoré sa kedysi objavovalo na hlavnej stránke o tom, koľko blogov v tejto sekunde existuje a zamyslenie sa nad tým - že práve VÁŠ článok je tam "niekde", je celkom fajn - to musí uznať každý! :-)

Návštevnosť je pre mňa dôležitá, no oproti komentárom zanedbateľná. Za každý jeden komentár mám pri počítači súkromnú oslavu a mám chuť otvoriť si fľašu vína, že si niekto našiel čas komentovať práve môj článok a neskutočne si to cením! :-) Je to omnoho krajší pocit ako obyčajné čísla - zrazu sa cítim k čitateľom bližšie a oveľa viac ma to motivuje pracovať na sebe.

Sama sa musím priznať, že taktiež poriadne a stopercentne čítam maximálne päť blogov, no ak mám niekedy chuť relaxovať a odreagovať sa, popozerám si aj blogy iné :-D Otázkou je, či je na to vždy čas :-)

Ak si niekto chce písať súkromný denník, stále to môže urobiť takým štýlom, aby nikto nevedel, že sa jedná práve oňho. Je to už o tom, aký prístup zvolíme.

5 Wlcky Wlcky | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 13:20

Sama za sebe musím říct, že jsem měla neuvěřitelnou radost, když se můj blog objevil minulý týden mezi blogy dne. Pobíhala jsem smějící se po baráku a myslím, že náš kocour ze mě měl málem smrt. Nikdy jsem nečekala, že se na hlavní stránce objevím. Ale není to tak, že bych nechtěla mít na svém blogu vysokou návštěvnost i když můj přístup tak může někomu připadat. Odděluji sebe (své reálné já) ad svého já tady na blogu. Tady se převtěluji do svého alter ega -> Akiko. A ano, je to zčásti proto, že se stydím.
"Můj blog je v podstatě snadná cesta do mé duše a k pochopení mého já." - tato věta tak krásně vyjadřuje i smysl mého blogu. Nechci aby lidé, kteří mě znají v realitě, četli můj blog. Nechci každému z nich ukazovat svou duši, protože ne všichni si to zaslouží a ti, kteří by si to zasloužit mohli, by se v mé duši mohli zklamat. Je lepší když já a Akiko zůstáváme oddělenými bytostmi. Akiko je ráda, když si lidé prohlížejí její tvorbu, ačkoliv se samozřejmě bojí těchto haterů. Já jsem ráda, když si lidé prohlížejí mou tvorbu. Dokud si jí nedokáží spojit s mnou reálnou osobou. Pak může být zle.
Snad jednou najdu odvahu veřejně přiznat svůj blog. Snad se jednou přestanu stydět za to, co doopravdy jsem a ukážu světu, že opravdu nejsem obyčejná. Že jsem blázen. Že jsem jen jeden malý snílek s hlavou plnou fantasie ^.^

6 ANNihilation ANNihilation | Web | 15. dubna 2016 v 13:27

Víc návštěvníku=víc názorů. Máte lepší zpětnou vazbu. Od pravidelných návštěvníků máte většinou kladné reakce, protože váš blog asi nečtou kvůli tomu, že si myslí, že píšete srágory, takže vás "cizí návštěvník" může přivést k lepší sebereflexi. Ale bohužel takových případů je pomálu - mám pocit, že se spousta uživatelů bojí konstruktivní kritiky a vždy slepě souhlasí s autorem. Asi to je z velké části proto, že jsou mezi nimi tací, kteří svůj komentář zanechávají jen kvůli odkazu na jejich blog.
Jinak si myslím, že vesměs každému udělá radost, když je vybrán na titulní stránku. :) Má pocit, že ho někdo ocenil, že mu vůbec stálo za to článek přečíst.
Otázkou je, jak články vybírat. Pokud má autor co říct, pokud napíše vtipný fejeton, proč ne. Ale některé články spíše připomínají výňatky z deníčků a takové se mi na titulní stránce nezamlouvají (byť proti nim samotným nic nemám), protože pro ostatní nemůžou mít nikdy takovou hodnotu, jako pro autora.

7 Viollet Viollet | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 13:47

Nojo, par let zpatky mi taky jaksi nedochazelo, ze si moje verejne vystavene pubertalni vylevy muze precist uplne kazdy. Kdyz jsem se dozvedela, kolik znamych chodi na muj blog, zdesila jsem se. Ted bych naopak vetsi navstevnost a nejakou zpetnou vazbu celkem ocenila. O_O

8 Illumináti Illumináti | Web | 15. dubna 2016 v 13:55

such blog
                    wow
        much trest
                           very návštěvnost
                     so hejty hejt
                     8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 13:57

Já jsem si hlavní stránku "vyžebrala", ale tím to hasne :-)
Moje psaní tedy asi až tak nezaujalo.
Ale když to tak vezmu, nemůžu říct, že by mě to až tak mrzelo. Mám své čtenáře, lidi, kteří mi jsou svým způsobem a asi hlavně svým uvažováním tak nějak podobní a s tím jsem spokojená.
Hlavní stránka by byla kdyžtak příjemný bonus :-)

10 Just Blaze Just Blaze | 15. dubna 2016 v 14:19

Tenhle článek je prostě dobrej, je vidět, že je promyšlenej. A stejně nejvíc cením toho Cimrmana :D Já čtu hodně ostatních blogů a 50 z nich mám v oblíbených. Zjišťuju pořád další a další, ale už jsem jejich zaznamenávání přerušil, protože by to šlo asi donekonečna. Překvapilo mě, že existuje spoustu lidí, co umí fakt dobře psát a je jenom dobře, že mají někde prostor. Jen by mohli psát ještě víc! Po tom, co je pochválím, tak to u některých někdy vypadá, jako že je psaní přestalo bavit. Tak pište! Sakra! :D

11 radyprosuperholky radyprosuperholky | Web | 15. dubna 2016 v 14:52

Nechapu,jak někomu může vadit hodně nAŠTĚVNÍKU ,MĚ OSOBNĚ BY TO VUBEC NEVADILO :-D  :-D

12 Vědmi Vědmi | Web | 15. dubna 2016 v 14:59

"Velká návštěvnost"? To neznám... Pro mě je velká návštěvnost jakékoli číslo větší než 0 :D
A přitom bych byla strašně vděčná za jakoukoli zpětnou vazbu. Vždyť na svůj blog dávám své výtvory, u nichž bych si ráda přečetla nějaké to hodnocení, abych věděla, jak se mám zlepšit...

13 Jirka Jirka | Web | 15. dubna 2016 v 15:36

Aniž bych věděl, čím jsem si to zasloužil, na titulní stránce se objevily již čtyři mé články, a to jsem blog zakládal teprve loni koncem února. Nikoho jsem o to neprosil, nikdo mi to nedal dopředu vědět, a ze začátku jsem nevěděl, jestli mít radost nebo se spíše bát reakcí. Nakonec jsem si to pokaždé užil a bral jsem to jako určitou odměnu a ocenění toho, že píšu dobře a zajímavě. Takže zpětně, jelikož jsem tak nikdy neučinil, za tuto výsadu objevit se na titulce velice děkuji a pokud bude nějaký z mých dalších článkůch shledán jako vhodným pro titulku, zlobit se nebudu a budu to brát jako super ocenění a potvrzení toho, že můj blog, stejně jako moje články, má smysl. A pokud se na titulce už nikdy neobjevím, nebude to žádná tragédie, prostě vše beru tak, jak to je a věřím, že vše je a bude tak, jak má být.

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 15:39

Pokud někdo napíše, že mu velká návštěvnost vadí, lže si  do vlastní kapsy. I za cenu, že má někdo výhrady k uveřejněnému článku je lepší odezvu vidět. Samozřejmě  u "scházecích" článků, kde je návštěvnost vítána nejvíc, se nevyhne člověk-bloger nesouhlasným názorům, ať už vůči sobě nebo komentujícímu. Ve slušnosti vedená diskuze je vítána vždy.

15 Zaninkaa Zaninkaa | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 15:50

Já měla na úvodní stránce článek celkem 3x, a pokaždé jsem z toho byla naprosto mimo a šťastná :D Přeci jen je to krok k úspěchu )

16 Zaninkaa Zaninkaa | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 15:51

[15]: Nebo spíš článek jeden, ale pak ještě rozhovor s mojí fotkou :D

17 alxemisekai alxemisekai | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 15:51

Nechápu, proč by nemohli existovat i lidé, kteří o velkou popularitu prostě nestojí. Sám jsem si blog zakládal jakožto virtuální místo klidu, kde mě nebude obtěžovat každý den tisíc pozvánek do her, milion lajčíků a zprávy od znuděných osamocených slečen.
K čemu ta velká návštěvnost vlastně je? Že na chvíli vypnou reklamy? Vždyť má dneska skoro každý Adblock.
Diskuze pod článkem může být sice zajímavá, ale kdo dneska umí vést slušný rozhovor a hlavně dokáže argumentovat? Člověk nepíše něco, co se druhému nelíbí a už lítají sprostá slova a kolotoč vět, které si druhý nenechá ničím vyvrátit.

18 alxemisekai alxemisekai | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 15:57

[11]: Ono asi ani tak nejde o samotný "počet" návštěvníků. Jako spíš o jejich chování, příspěvky a kam pak dál blog pře-postovávají a koho dalšího tam zvou.

19 Melkora Melkora | Web | 15. dubna 2016 v 16:09

Přijde na to! Pokud píšete na "kontroverzní" témata, jakými jsou například ženská práva, rasismus, homofobie, nebo uprchlická krize, je zvýšená návštěvnost spíš na škodu. To se vám pak pod článkem vyrojí spousta vitriolických komentů, od různých zoufalců, kteří nepřišli ani tak diskutovat, jako spíš hysterčit. A to pak jeden nestačí mazat.
Ale větší počet kultivovaných čtenářů bych pochopitelně uvítala.

20 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 16:14

Ó ctěné díky za mínění mého článku v tomto článku. ( pusa z úcty na ruku Standovi :-D )

Osobně po velké návštěvnosti toužím. Návštevnost není problém ale problém je obsah mých článků. Uvědomila jsem si že to může být jistá potíž v mé budoucnosti. Mno fakt brzo mi to docvaklo. Tudíž mě čeká dost práce.

Nvm nechápu lidi proč si zakládají blog když nechtějí být zviditelnění. Za co se stydí? Za to že vlasně píší blbosti a vědí o tom ale když jim to napíše někdo jiný tak se urazí. Kdybych nechtěla aby o mne lidi věděli, píšu si sama pro sebe ve wordu :-?

21 Lukáš Fangovich Lukáš Fangovich | Web | 15. dubna 2016 v 16:21

Osobně bych o návštěvnost stál - jde ovšem o kvalitu článků a jak se lidem líbí. Jistě, jsou nějaké "osobní veřejné deníčky", jejichž autoři si nepřejí, aby byly články zviditelněny - to by ovšem měly dát nějak znát. Je ovšem dobře, že některé články byly zveřejněny na titulní straně, jak Standa sám říká, někomu ty články mohly pomoci.

22 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 15. dubna 2016 v 16:28

[15]: Já jednou. A naštvalo mě to, že jsem ten den byla na brigádě, kde jsem vůbec nemohla kontrolovat ani mobil, takže jsem pak přišla večer domů, tam padesát komentářů a každých pár minut další a další a už se ani nedalo reagovat :D

23 hedd hedd | Web | 15. dubna 2016 v 16:38

Některé z mých článků se na úvodce objevily a vždy mi to udělalo radost. Tedy poprvé mě to i zaskočilo, protože do té doby jsem byla stále tak nějak "schovaná", teď jsem najednou byla na očích!!! Ale jsem za to ráda, je rozhodně super vědět, že to, co píšu, má jistou kvalitu - ať již po formální či obsahové stránce. :-D

24 hedd hedd | Web | 15. dubna 2016 v 16:47

A mmch. Mnohem víc než hora návštěvníků mě těší komentáře, ta zpětná vazba. :-)

25 Čerf Čerf | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 17:08

Mně větší návštěvnost rozhodně nevadí, prostě to patří k občasným zášvihům publicity. Ano, největší denní návštěva je u mne spojená s jedním ze tří dávných článků na titulce a byl jsem tehdy zveřejněním potěšený (ale zas ne tolik, abych z toho plakal štěstím :-)). Ale stačí zviditelnění a sdílení na něčí facebookové stránce, kýmsi vložený odkaz do nějaké internetové diskuse nebo třeba širší mailové oslovení - třeba v souvislosti s mou aktuální fotovýstavou - a hned návštěvnost citlivě zareaguje. Nestydím se za to, že mám radost, když mé články lidé čtou, ať už jsou to "štamgasti" nebo náhodní kolemjdoucí (a nebráním se ani oponentům; i jejich názor - je-li poctivý - je pro mě důležitý). Nechci se ale podbízet a řídit obsah blogu primárně podle chuti čtenářů; rozhodující je pro mne moje vlastní chuť, no a když někomu shodou okolností chutná podobná "blogová krmě", jako chutná mně, je to pro mě docela fajn pocit :-).

26 SasuKe SasuKe | Web | 15. dubna 2016 v 17:19

Vzhledem k tomu, že píšu o věcech, na které mám obvykle jistý názor a nebojím se si za ním stát, ani ze sebe nedělám blogera roku, tak mi nevadí pokud přijde víc lidí a zanechají svůj názor. Upřímně myslím, že to by nejspíš mělo blogera potěšit, než vyděsit. Pokud někomu vadí návštěvnost, možná by si měl spíš psát své názory do deníčku než na internet.

27 slunecnyden slunecnyden | Web | 15. dubna 2016 v 18:45

Já jsem ráda, že jste to o větší návštěvnosti napsali. Sama jsem měla nepříjemný pocit, když jsem měla najednou 10 návštěv za den. I když jsem si předtím nějakou tu návštěvu přála :-) :-)

28 Kerr Kerr | Web | 15. dubna 2016 v 18:47

No tak já jsem nikdy neměla problém s tím, že by byl zveřejněn nějaký článek, který bych si chtěla nechat pro malou skupinku lidí, kteří mě sledují pravidelně :D Články které píšu jsou určený pro kohokoliv, kdo si to přečíst chce. Moc nechápu smysl tajných blogů nebo naštvání kvůli tomu, že jsem na hlavní stránce.Bloger snad má být rád ne? A jestli mu na tom nezáleží, tak to může mít u zadku.

29 vencisak vencisak | Web | 15. dubna 2016 v 18:55

Ano, všiml jsem si, že po tom co už nevychází časopis Bravo, blog.cz sekunduje poradnu pro náctileté na úvodní stránce.

Články se zdají dle názvů být různorodé, ale v zásadě jsou stále o tom samém, o mezilidských vztazích. Tématicky je to nuda, ježto v Přátelích už rozebrali všechno, když ne tam, zbytek světu ukázala Esmeralda, Natalia Oreiro a spol.

Kurnik, děcka, zajímejte se proboha i o něco jiného nebo skončíte jak 9 z 10 lidí, kteří si dneska v buse vzali z výběru 5 novin Blesk. 8-O

30 Myšák Myšák | Web | 15. dubna 2016 v 19:11

Mně osobně ani tak nevadí "viset" na titulce, ale nepobírám jisté blogery, kteří mají potřebu vyjadřovat se vulgárně a poté mít blbé kecy, když diskuzi autor zamoderuje. Bylo by docela příjemné mít v podmínkách i suvku o vulgaritě a možnému stáhnutí článků z titulku z tohohle důvodu. ;-)

31 Snapeova Snapeova | Web | 15. dubna 2016 v 19:16

U psaní se právě snažím myslet na to, že si to může přečíst třeba moje rodina nebo kdokoli jiný a tak si vždy hodně rozmyslim o čem na blogu mluvit budu a o čem ne.

Jsem ten případ, co se tiše raduje, pořizuje screenshoty a dělí se o ně na FB stránce. :D

32 Miloš Miloš | Web | 15. dubna 2016 v 19:27

Návštěvnost, komentáře, případně zviditelnění v pohyblivém panelu musí každého potěšit, jinak by nemusel texty vyvěšovat na internetu a mohl je psát v editoru na lokálním disku.

Mně ale nikdy nešlo o umělou návštěvnost - rozvětvená rodina, známí, sousedé, náš panelák, ulice, přátelé na Facebooku (tam ani účet nemám), kolegové apod. To totiž není objektivní ocenění blogu, ale totéž, jako když někdo napíše román a vydá ho samonákladem.
Proto s blogem nikoho neseznamuju, ale cením si každého, kdo si ho našel sám, děkuji všem vracejícím se návštěvníkům a velmi mě také těší ti, kteří přišli z vyhledávačů na určitý článek, protože pak mám pocit, že články mají širší platnost než zpráva, co jsme měli dnes k obědu nebo jak vypadám v novém svetru.

33 DRAK DRAK | Web | 15. dubna 2016 v 19:39

nedávno jsem zabrousil na blog, kde jsem nesouhlasil s uvedeným článkem. autor, místo aby případně polemizoval, napsal na můj komentář (který ale smazal) odpověď. v ní překroutil mé názory, část vylhal a zesměšňoval mě. ještě dvakrát jsem se pokusil uvést věci na pravou míru, ale mé komentáře byly opět smazány a odpovědi na ně ještě více arogantní, autor mi podsouval věci, které jsem nenapsal, nebo je uváděl do jiných kontextů, napadal mě, choval se hulvátsky. tady není žádná obrana. samozřejmě takový blog již nikdy nenavštívím. připomnělo mi to diskuse, kde prokremelští bijci decimují ostatní. lži, překrucování, pomluvy, nenávist. není divu, že pak člověk po cizích blozích moc nebrousí...

34 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 22:54

Já byla dost překvapená. A vzhledem k tomu, že to bylo citlivé téma, chvilkama to nemuselo být příjemné, ale spíš bych řekla - Jsem ráda. Chtěla jsem to napsat, aby si lidi přečetli, co mě mrzí a štve a vy jste mi tím pomohli to ukázat více lidem :-)
Teď nedávno byl vybrán můj blog jako blog dne a moc mi to udělalo radost, přišlo se podívat více lidí a i více lidí mi články čte. Nepatřím k těm, kterým vyšší návštěvnost vadí. Naopak. Zveřejňuji věci, o kterých chci, aby lidé věděli a udělaly jim radost :-)

35 LusyW LusyW | Web | 15. dubna 2016 v 23:01

Přijde mi, že ze začátku byly vybírané články opravdu zajímavé. Četla jsem skoro všechny z titulky!
Teď pravda už na to nemám tolik času a o to víc lituju, když otevřu nějaký titulkový článek a ... ztratím pár minut drahocenného volného času.
A nejhorší, když se pak dozví člověk že existuje něco jako "moje ranní rutina" a nakonec si to pustí a čeká pointu... :D  :D  :D Kupodivu mě z poslední doby zaujal nejvíc tenhle "hejt" :-D

36 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. dubna 2016 v 9:20

Píšu, abych byl čten.
Flameware vítám.
Čtu, abych se pobavil, poučil a inspiroval. Podle toho si vybírám blogy, které navštěvuji.

37 Meduňka Meduňka | Web | 16. dubna 2016 v 10:34

Jejda, já ani nepoděkovala za zveřejnění článku! Děkuji tedy dodatečně, dost mě tenkrát překvapilo, že byl vybrán, ale radost proběhla a ten screenshot též :-D.
Příště určitě slušně poděkuji hned, ale ono asi žádné příště nebude, píšu hlavně  básničky a ty se na titulku nedávají. No není to škoda? :-D
S návštěvností jsem sice dost spokojená, ale větší by určitě potěšila.

38 Kosma Kosma | Web | 16. dubna 2016 v 13:56

Měla jsem radost za každou titulku (a hodně velkou! :-), i když jsem si kolikrát říkala, že mám lepší články, propracovanější a neštěkne po nich pes - ale to je právě o té zajímavosti pro ostatní čtenáře.
Trochu mě občas překvapuje "bulvární" podání upoutávky - říkám si: takhle to vyznělo, tohle jsem chtěla říct? Oni jsou totiž čtenáři, kteří ty články nečtou, jen reagují na váš průvodní slogan a to je pak někdy sranda! :-)
Sama naopak o kritiku a ukázání jiného pohledu slušnou formou stojím - je to jeden z důvodů, proč blog píšu!
Vysoká návštěvnost mi udělá velkou radost, ale nejdu kvůli ní "přes mrtvoly"...

39 Grumpy Grumpy | Web | 16. dubna 2016 v 17:13

Když jsem s blogem začínala, být ve výběru byl můj zdejší sen. A povedlo se hned několikrát - buď jsem něčím zaujala nebo jen měla štěstí. V každém případě jsem za to vděčná.

Větší návštěvnost vítám a píšu s vědomím, že si moje články může přečíst kdokoliv, vždyť to je smysl internetu (vztekat se, že mi na blog chodí lidi a dávat špatné reakce čtenářů za vinu zveřejnění mi přijde jako hloupost). Sice je to neosobní, ale ráda získám názory od jiných lidí, ať už souhlasné nebo rozdílné. Některé můj blog osloví a vrátí se, většina na něj zapomene a nevrátí se. Těší mě ale, že se (možná i díky zveřejnění na titulce, co já vím) našli i čtenáři, kteří můj blog navštěvují pravidelně. Osobně pravidelně navštěvuju kolem 5 blogů.

40 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 16. dubna 2016 v 18:57

Ne, já se nebojím velké návštěvnosti. Naopak. Potřebuju velkou návštěvnost. Protože žiju v představě, že moje články jsou poučné a tudíž si je musí přečíst co nejvíc lidí. Ale sama taky víc než nějakých pět blogů nesleduju. Nemám na to skoro čas. To na základce jsem se předháněla s lidma, kdo přečte víc cizích článků. Ale asi jsem už z toho vyrostla.
Je ale fakt, že já čas  od času si přečtu nějaký článek na titulce blogu. Občas si projedu v žebříčkách i nejnovější články a nejnovější blogy.
Teď když už o tom mluvíme. Můj článek se taky jednou objevil na titulce. Prosinec 2014. Ten článek pak okomentovalo asi deset lidí. Asi to nebylo záživné téma.

41 Naoki-Keiko Naoki-Keiko | Web | 16. dubna 2016 v 20:30

Nesouhlasím s názorem, že dobrých blogů je na internetu hodně, právě naopak, člověk musí využít spousty fint ve vyhledavačích, procházet různými blogy nebo mít jednoduše štěstí aby narazil na něco co mu padne do oka, co je podle něj (i dalších) dobré. Ale je to pochopitelné, žijeme v informační společnost 2.0, každý vytváří obsah, každý se k němu může dostat a tím pádem bordelu přibývá (viz. některé youtube kanály, ale i blogy).
K článku- mě právě přehnaná návštěvnost a následná kritika nevadí, naopak se na to strašně těším, je to vlastně dle mého smysl blogování- dostávat zpětnou vazbu- a nemusí být zrovna pochvalná.
Na druhou stranu, jen v případě, že blog zůstane anonymní záležitostí bez informace o identitě.

42 Ari Ari | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 10:14

Mne už spôsobil blog pár problémov v dobe, keď som si prechádzala cez svoje teľacie roky. Vtedy sa k môjmu blogu dostali ľudia o ktorých som v tej dobe písala a s ktorými som si prežívala rôzne hádky a iné problémy a mňa nenapadlo, že by sa k môjmu blogu dostali s tým, že by vedeli, že píšem zrovna o nich. Ale dnes je mi to už z veľkej časti jedno, hoci viem, že stále niekto z môjho reálneho okolia číta môj blog a tak dvakrát uvážim, či chcem niečo na ten blog napísať.
Viac mi vyhovuje prostredie anonymity internetu a v tomto prípade si myslím, že sa nemám za čo hanbiť a vyššia návštevnosť ma vždy poteší, hoci viem, že väčšina mojich článkov nie je príliš diskusná a tak mi tam zavíta málokto a nikto si z môjho blogu neprečíta všetko, lebo je pomerne všestranne zameraný a predsa to nie sú len kecy na rôzne témy, ale skôr sa snažím v každej téme neísť iba na plytčinu.

Keď sa môj článok prvý krát dostal na titulku blogu bola som z toho nadšená a hoci dnes si myslím, že ten článok bol absolútne z ruky a absolútne zle spracovaný (hoci dnes by som niektoré veci urobila inak, koncept sa mi vlastne celkom podaril), tak som rada, že sa dostal na titulku, lebo vtedy som dostala mnoho pozitívnych a diskusných reakcií a tešila som sa reagovať na všetky komentáre, hoci som musela do aleluja opakovať, že ide iba o konšpiračné teórie.

O nejaký čas neskôr, keď sa môj druhý článok dostal na titulku, tak som bola viac zaskočená ako potešená, lebo článok som písala v podstatne väčšom hneve a s istou nadsádzkou, čo mnohí nepochopili a nevyjadrila som sa tam úplne presne a tak som sa v komentároch pohádala s ľuďmi, ktorí mi nevedia čítať myšlienky.
Myslím si, že to skutočne nebol článok na titulku...

A v poslednom článku? Keby ste mi tam nedali titulok "Je to banda idiotů", tak by som bola možno aj rada, že sa tam dostal. Ale bol dosť dlhý a myslím si, že nie všetci ho prečítali do konca a komentovali na základe titulku. Ja som chcela naznačiť že som smutná, nie nasraná. Ale som rada za pozitívny feedback pri tomto článku. Potešilo ma, že nie som sama.

43 Morell Morell | Web | 17. dubna 2016 v 10:51

Mno... me návštěvnost sice hlemýždím tempem, ale stále stoupá. Protože píšu hlavně příběhy, tak na hlavní stránku blogu můžu asi zapomenout, ale koncem dubna budou zajímavější články... :-D

44 Magda T. Magda T. | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 22:45

Mně osobně je vždycky líto, když mé články nikdo nekomentuje nebo vůbec nečte, a návštěvnost bych si určitě přála větší, protože si to můj blog zaslouží (jakkoli namyšleně to zní). Na druhou stranu, vždy, když vidím nový komentář, mám strach na něj kliknout, a dostanu málem záchvat paniky, protože mi před očima hned proběhne, jaký nenávistný komentář to bude. I když jsem takový za celou dobu, co bloguji (osmým rokem), nikdy nedostala. Úzkost je mrcha.
Díky komentářům od nových lidí se ale učím více komunikovat a nebýt jen ve své ulitě, protože se snažím na každý odpovědět :).

45 Alexander1918 Alexander1918 | Web | 19. dubna 2016 v 15:37

"Jako by měli pocit, že internet je něco jako odpadní stoka, kam lze napsat cokoli a v reálu se k tomu nehlásit."

Tahle věta je docela trefná. :-D No jo, ta anonymita. A když je k dispozici anonymita, vytrácí se slušnost a výchova. :-D

46 Kiara Kiara | E-mail | Web | 20. dubna 2016 v 15:14

Párkrát se můj článek na titulní stránce objevil, avšak přijde mi, že na mém blogu jsou lepší články, než ty, které redakce vybrala, což mě trochu mrzí. Člověk se pak setká s negativními, či občas dokonce útočnými reakcemi, přestože si člověk přečetl jeden článek, který nepatřil mezi ty nejlepší.
Před nedávnem byl zveřejněn článek jedné slečny, na jejímž blogu byly pouze články dva, vydané ve stejný den. To mi přijde trochu zvláštní. Článek byl více méně dobrý, takový příběh z jejího osobního života, avšak upřímně? Jaký mělo smysl takhle vyzdvihnout blog, který je s největší pravděpodobností už neaktivní?

47 Terka Terka | Web | 22. dubna 2016 v 12:05

Ještě, že mě takové věci netrápí. :D A když už člověk píše veřejný blog, tak musí počítat i s návštěvností cizích lidí.

48 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 23. dubna 2016 v 19:10

V prvním roce až dvou svého blogování jsem měla vysoké ambice, statistiky dle návštěvnosti mě sice moc nezajímaly, za to jsem si přála mít těch 15-20 komentářů pod každým článkem, jako měly tehdejší oblíbení blogeři. Dokonce přišla i ta doba, kdy se to stávalo. za dobu existence mého blogu jej četli mí přátelé i nepřátelé, dokonce i můj táta a mám podezření, že se donesl i k jedné učitelce ze základky. byť mi to nebylo vždy příjemné, nic z toho mě nedonutilo si blog přestěhovat či dokonce zrušit. Přesně jak píšeš, Stando, vždy nade mnou visela ta myšlenka, že když píšu na internet, můžu očekávat, že to budou lidé číst, naprosto kdokoliv. Pokud bych si chtěla vést tajný deník, nepotřebuju k tomu blog ale blok. Stejně tak to vidím s těmi, kteří očekávají na netu samou chválu na jejich výtvory či fotky a poté jsou rozčilení, či nedokáží unést, že má někdo jiný, než souhlasný názor. Kdo nesnese kritiku, neměl by veřejně publikovat cokoliv. ;-)
V současné době to už s komentáři nemám takovou hitpárádu, ale vrací se ke mně hrstka stálých čtenářů, občas se objeví i ti, kdo četli dříve a znovu se vracejí, z čehož mám radost a cítím, že je můj blog hezky útulný.

49 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 25. dubna 2016 v 15:10

Já jsem se na titulku před necelým rokem dostala s blogem "Migrace a česká xenofobie" , a to asi 5 týdnů poté, co jsem jej na blog dala.
Čili jsem se najednou divila, proč mám takovou návštěvnost... ;-)  Zato od té doby občas juknu na blog.cz a přečtu úvodní články, či blogy dne, nebo tak. Jsem ráda za reakce (i ty negativní, když jsou slušně formulované), ale je mi jasné, že sem tam napíšu blog, který jiné zajímat - ba zaujmout - nemusí. ;-)

50 Ally Ally | Web | 3. května 2016 v 13:07

Jsem dítě roku 1987 a 90. léta jsou tak opravdu "mé dětství". Pro mne to byla krásná doba. Ale i pro mé rodiče to byla doba prodchnutá většinou spokojeností. Byla to stále ještě doba optimismu, kdy se věřilo, že konečně "bude líp". Potom přišla nová dekáda a pokosila naděje těch, kteří nenaskočili na "trhni, co můžeš" styl existence, a od té doby to šlo tak nějak z kopce... Nějak bylo, nějak bude. Nemá cenu vyvolávat duchy, ale doušek nostalgie je u mě vítán. Jako by i to letní sluníčko hřálo tehdy víc....

51 Králičí máma píše Králičí máma píše | Web | 9. května 2016 v 14:40

Osobně bych byla nejšťastěnjší za pár stálých čtenářů, kteří by mi zanechávali nějakou odezvu a rozvíjely se v komentářích nějaké menší diskuse. Pamatuji když se rozvíjelo mít vlastní webové stránky či blog, neexistoval facebook a lidé psali jak diví do návštěvních knih...to byly časy...s lajkováním přišla lenivost psát. I když zde na blog.cz se mi líbí právě to, že lidé přeci jen ještě docela dost píší. Ale u mně příliš ne, ale to spíš přisuzuji sobě, že jsem prostě jen asi moc nudná :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama