Rozhovor: Takara

18. června 2015 v 13:30 | Standa |  Rozhovory
Říká si Takara a má blog na možná nejhezčí adrese na Blog.cz - zestinusakur.blog.cz. Již z ní je na první pohled patrné, že jde o blog z kategorie, které říkáme "Světoběžník". Autorka žije od roku 2011 v Japonsku, kolem něhož se točila většina otázek. Ať už Takaru znáte, nebo o ní slyšíte poprvé, pojďte se na chvíli v tomto rozhovoru přenést do "stínu sakur".


Jak by ses popsala jednou větou?

Asi tak, že jedna věta by nestačila... komplikovaná osobnost…:-D

Jak ses dostala do Japonska a co tam děláš?

Přišla jsem k tomu, ani sama nevím jak, a prostě jsem se sem vdala (takže klasika, která si nezaslouží zvláštní obdiv). A snažím se zařídit si zde svůj život co nejlépe, protože tu nějakou dobu nejspíš pobudu... v současnosti se pokouším skloubit studium (ráda bych si vylepšila své šance na trhu práce) a rodičovskou dovolenou.

Co všechno na tvém blogu najdeme? Komu bys svůj blog doporučila?

U mě najdete SKORO vše o Japonsku. Nicméně nejedná se o blog psaný pro vyložené "otaku" nebo o příručku pro japanology (nejsem totiž ani jedním). Pokud se chcete dočíst o Japonsku něco nového, co se jinde nedočtete, pak je vám můj Blog k službám.

V Japonsku žiješ od roku 2011. Plánuješ tam zůstat navždy, nebo se chceš někdy vrátit do Česka? (resp. jezdíš někdy do Česka?)

Balení typu "kašlu na to, jedu domů" tu mám čas od času, ale čím déle tu jsem, tím "mám sbaleno" méně často, takže bych řekla, že si tu úspěšně zvykám. Od roku 2011 jsem v Čechách nebyla, ale návštěva ČR je určitě v plánu (už několikátý rok…:-D ) Plán je zhruba takový, že tu zůstanu do té doby, než získám status "rozvedená" nebo "ovdovělá", v těchto dvou případech by pro mě zůstávat v Japonsku "navždy" už nemělo dále smysl.




Jaká je velikost města, ve kterém žiješ?

Žiji v jednom z menších měst prefektury Kanagawa s počtem obyvatel 128 892 (údaj je z května 2015).

Sleduješ nějak aktuální dění v Česku, nebo tě už vůbec nezajímá?

Sleduji a čtu si o dění v ČR, ostatně čtení zpráv na internetu je moje jediné česky psané čtivo, tak jsem vděčná za to, že mám co číst, i když ne vždy to je veselé - aktuálně sleduji diskuzi ohledně přijetí/nepřijetí uprchlíků do ČR a reakce Čechů na to.

Doporučila bys Japonsko k životu? V čem je to podle tebe příhodnější země k životu než Česko a co z Česka tam naopak postrádáš?

Ale určitě! Pokud na to člověk má lidově řečeno "koule", pak může žít naprosto všude. Japonsko se řadí mezi vyspělé země, ale pořád se jedná o Asii, takže na tuto zemi nelze uplatňovat evropský pohled na životní standarty a hodnoty. Je to jiný svět.

Japonsko má určitě super výukové programy pro cizince, programy pro matky s dětmi, programy pro seniory apod. Z toho bychom si v Čechách možná mohli vzít příklad. Dále se mi líbí otevřené úřady, kliniky atd. i v sobotu. Naopak, co se týče školství a zdravotnictví - zvláště místní péče o lidi s handicapem, tam u mě vede ČR i s klecovými lůžky. Co je shodné, jak pro ČR tak JPN, je, že hodně záleží na tom, kam jdete.

Kontaktoval tě už prostřednictvím tvého blogu někdo, kdo by chtěl žít v Japonsku, a chtěl po tobě nějaké rady a zkušenosti?

Ano, většinou jde o dámy, které se chtějí do Japonska vdát a potřebují poradit s dokumenty, které je třeba vyřídit k uzavření manželství.




Přátelíš se v Japonsku s nějakými Čechy, kteří tam žijí jako ty, nebo se pohybuješ výhradně mezi Japonci?

Přátelím se s pár Čechy (a Slováky) a navzájem se podporujeme, když je nám zrovna "ouvej" nebo máme "stýskací", ale jinak na českou komunitu v Japonsku vazby nemám (pár Čechů znám jménem a vím, kde bydlí…), jsem spíš sama pro sebe a hledím si svého.. Pohybuji se mezi Japonci, ale většina mých přátel jsou "spolu-cizáci" z celého světa, protože toho máme hodně společného. :-).

Víš o nějakých blozích dalších Čechů žijících v Japonsku a sleduješ nějaké, nebo si myslíš, že je tvůj blog svým zaměřením jediný?

Myslím si, že jen málo Čechů žijících v Japonsku si píše blog a ještě méně svůj blog pak veřejně propaguje. Jedním z důvodů je nedostatek času, kdy se často pracuje 6 dní v týdnu, 9 až 10 hodin denně, ale i to se dá zvládnout - jsem toho důkazem (prostě si předepisuji články dopředu, když mám volno a venku je hnusně) a dalším důvodem, proč se podle mě moc Čechů nevrhne na psaní blogu o jejich životech je, protože nechtějí zabředávat do rozsáhlých diskuzí o svém životě a svých zkušenostech v JPN se svými krajany, kteří tu taky žijí.. Zvláště negativní témata budí velké vášně, protože pro řadu lidí je Japonsko splněným snem, úžasná země, ve které je radost žít, a neradi poslouchají stížnosti druhých na podmínky v Japonsku (byť občas i oprávněné)...

Před odjezdem do Japonska jsem četla starší blog: "Ztracen v Japonsku" od flyingczechman, jinak se přiznám, že moc nečtu blogy Čechů žijících v Japonsku, ale spíše blogy Čechů- cestovatelů (např. Výpravu do Japonska na blogu Petra Vápeníka). Anebo si s chutí přečtu počiny Čechů žijících v jiných koutech Asie či s Asií nějak jinak spjatých (jako je například Hogreta a její blog zabývající se Vietnamem).

Kdybys měla vyjmenovat 3 nejlepší věci na Japonsku, co by to bylo?

Cestování, kultura, jídlo.

A 3 nejhorší?

Neschopnost individuálního přístupu, papír na každé "prd", zbytečně dlouhá pracovní doba.




Jaké je tvé nejoblíbenější japonské jídlo?

Žádná exotika :-D oyakodon (kuře+vejce+rýže+jarní cibulka)

Komunita blogerů se vzpamatovává z nedávné tragické sebevraždy 24 leté blogerky, která se se světem rozloučila na svém blogu. Co si o tom myslíš?

Zmíněnou blogerku jsem neznala. Její blog jsem si přečetla až po zprávě o její sebevraždě. Bylo mi z toho čtení dost špatně. Právě tyhle tragédie ukazují, že člověk má být vděčný i za takové "samozřejmosti" jako je rodina, teplo rodinného krbu, krásné dětství, protože ve stínu takových tragédií je zjevné, že to až taková samozřejmost není. Ráda bych touto cestou vyjádřila upřímnou soustrast jejím nejbližším, kteří ji měli rádi.

Evropa již nějakou dobu čelí akutní přistěhovalecké krizi, kdy sem míří davy uprchlíků. Týká se tento problém i Japonska a jak se Japonsko obecně staví k imigrantům? Bylo pro tebe těžké začlenit se do tamější společnosti?

Do Japonska uprchlíci nemíří, ale Japonsko se řadí k zemím, které finančně i materiálně lidem v postižených zemích pomáhají. Pravdou je, že Japonsko po imigrantech nikterak netouží a byly doby, kdy jste se ani na některých imigračních úřadech nedomluvili anglicky, asi aby to tu bylo ještě "jednodušší" :-D (vlastní zkušenost 2012 imigrační úřad v Shin-Yurigaoce), ale i toto se postupně mění a zlepšuje. Japonsko se pomaličku, ale jistě stává otevřenější zemí.

Začlenit se do společnosti je snadné, zvláště pokud ovládáte japonštinu a znáte místní zvyky, ale ani pokud je neznáte, pak to nemusí být velký problém, jen žijete tak trošku v izolaci - na periferii. V každé zemi platí, že pokud jste cizincem, tak čím rychleji ovládnete jazyk a místní zvyky, tím snáze a lépe se vám bude žít. Ale fakt, že budu cizinec až do své smrti, tak s tím se tu prostě musím smířit, protože se mi kvůli vzhledu nedaří splynout s většinovou populací, nedá se nic dělat :-)

Máš literární ambice? Chtěla bys o svém životě v Japonsku někdy napsat knihu?

Napsat knihu bych určitě chtěla, ale ne o Japonsku, pamatuji si ještě reakce na knihu Denisy Ogino - Suši v Duši, která budila velké vášně (v negativním smyslu slova), raději bych se vrhla na psaní pro děti. :-)




Jaký je podle tebe smysl života?

Žít tak, aby mé smrti litoval i majitel pohřební služby? :-D

Ne vážně... smyslem mého života je ohlédnout se zpět a vidět za sebou: kupu zážitků, splněných snů, úspěchů, šťastný domov a spokojenou rodinu. Nejsem moc skromná…:-)
 

25 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ježurka Ježurka | E-mail | Web | 18. června 2015 v 14:09

Tvoje krásné povídání mne zaujalo, protože moje vnučka studovala japonštinu, má z ní bakalářku a také se tam chtěla moc podívat. Ale tuším, že už ani ne. Rozhodně máš můj obdiv a já děkuji za přiblížení tamního života. :-)

2 mengano mengano | E-mail | Web | 18. června 2015 v 14:19

Blog Takary čtu velmi pravidelně a tahle mladá dáma má můj velký obdiv. Je sice fakt, že spousta mladých lidí pobíhá po celém světě, ale rozhodně našinec "zapadne" v Americe nebo Anglii mnohem snáz než v Japonsku :-)

3 Illumináti Illumináti | Web | 18. června 2015 v 14:29

wow
        such rozhovor
     very Takara
                           very blog
  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. června 2015 v 14:50

Tenhle blog čtu samozřejmě - vzhledem ke svému kladném vztahu k Japonsku - pravidelně a byl jedním z řady inspiračních zdrojů pro mou loňskou druhou cestu do téhle krásné země. Mrzelo mě, že jsem se u Takary kvůli svému nabitému programu a spoustě  dalších aktivit nezastavil osobně, byť jsem se pár dní pohyboval velmi blízko, ale co já vím - třeba to vyjde příště :-). Každopádně, velmi obdivuji Takařino odhodlání a odvahu a taky úsilí, které svému blogu věnuje; lepší zdroj podrobných informací o japonských reáliích neznám.

5 hellboy hellboy | Web | 18. června 2015 v 14:52

ona je bezvadná!:-) taky bydlím v německu a ikdyž to od čech není daleko, nechci se vrátit:-)

6 Michaela Michaela | Web | 18. června 2015 v 15:14

Nádhera, moc hezké otázky a pěkně se to četlo. Musí to tam být fájn, ono asi všude to bude lepší než v ČR. :-)

7 Lay Lay | Web | 18. června 2015 v 15:34

Autorka na mě působí z odpovědí moc sympaticky. :-) A japonská kultura mi připadá velmi zajímavá, stejně jako tento rozhovor. :-D

8 Blackie ~ Hell Blackie ~ Hell | E-mail | Web | 18. června 2015 v 15:59

Ah čekala jsem kdy tu s ní bude rozhovor. Já osobně Takaru sleduji už delší dobu na jejím logu a poctivě i čtu její články. Je to příjemné čtivo a konečně není to nic zkresleného ale opravdový články "na tělo" :D
Stejně ji obdivuji, že měl tu odvahu přestěhovat se tam. Ale tak láska i hory přenáší ^^

9 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 18. června 2015 v 16:29

Svíčkovou bych kvůli žádnýmu chlapovi neopustila!:)

10 reawashi reawashi | E-mail | Web | 18. června 2015 v 16:36

Wao, zajímavý rozhovor a je to asi kvůli tomu, že Japonsko miluju - hned se jde mrknout na její blog :)

11 i r i s i r i s | Web | 18. června 2015 v 16:37

Skvělý a zajímavý rozhovor. Popravdě jsem Takařin blog nikdy nijak důkladně neprohlížela, ale v nejbližší době to nejspíš napravím. Obdivuji každého, kdo si dokáže zvyknout na nějakou cizí kulturu - a zvláště pak v zemích dálného východu. :-)
A neodpustím si podotknout, že Takara je opravdu krásná a sympatická. :-)

12 Miloš Miloš | Web | 18. června 2015 v 18:20

V (jiho-)východní Asii jsem zatím byl v Číně, Singapuru, Malajsii a Thajsku, ale zrovna Japonsko (a také Indie) mě k návštěvě moc nelákalo. Samozřejmě památky a technické vymoženosti ano, ale tamější lidi mně moc nesedí. Japonce znám z řady akcí a ten jejich repertoár všelijakých úklon mně přijde hraný a falešný. A japonští turisté jsou jak hejno kobylek, před každým zajímavým místem je jich nejméně 20 a než se všichni prostřídají, aby se s nimi vyfotili, trvá to nejméně půl hodiny.
To je samozřejmě povrchní pohled, pokud se, jak Takara píše, otevírají světu a už se tam (alespoň někde) dá domluvit anglicky, možná se ještě o Japonsko budu zajímat víc. A je dobře, že vedle Čerfových cestopisů je zde i Takařin blog, zatím jsem ho neznal.

13 slunecnyden slunecnyden | 18. června 2015 v 18:27

Také jsem blog neznala. Pěkný rozhovor s příjemnou ženou. Nalákal mě k prohlednutí blogu.

14 David David | E-mail | Web | 18. června 2015 v 18:47

Pěkný rozhovor. Líbí se mi, jak je doplněn fotografiemi. ;-)

15 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 18. června 2015 v 18:55

Tak na tvůj blog se musím podívat. Vždycky mě zajímalo, jaké to je žít dlouhou dobu v tak cizí zemi, jako je Japonsko. A i když jsem nikdy o bližším zkoumání Japonska nebo japonštiny nepřemýšlela (stačilo mi, když mi kamarádka studující japanologii ukázala ty papíry plné velmi podobných znaků :D), baví mě takovéhle zážitky jiných lidí číst. :-)

16 hogreta hogreta | E-mail | Web | 18. června 2015 v 20:36

Jéé, děkuji za "reklamu" - já Tvoje blogy taky moc ráda čtu, v každém článku narážím na nové a nové informace a i tento rozhovor byl pro mě zajímavý :). Přeji hodně štěstí do života a ať synátor pěkně roste :).

17 Egoped Egoped | E-mail | Web | 18. června 2015 v 20:58

Tak tohle je ta žena, která měla zcela odlišné názory na děvkařství než já? Konečně jsem pochopil, proč psala komentáře ve čtyři ráno :)

18 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 18. června 2015 v 21:35

Tenhle blog mám strašně ráda i blogerka mi je sympatická :) Miluji cestování a ráda bych se jednou do Japonska podívala

19 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 19. června 2015 v 0:59

Povídání mě zaujalo, blog zatím sice neznám, ale to se v krátké době změní :-D

20 Takara Takara | Web | 19. června 2015 v 4:14

[17]: měla? ne, ne pořád mám problém vidět děvkařství jako koníčka, který se dá dát na stejnou linku s rybařením nebo běháním a střílením z "kuličkovek" atd. to se nezměnilo :-P

[4]: jeden z mých čtenářů byl ještě blíž, že to vypadalo na návštěvu, ale synek měl jiné plány... :-D tak jak u tebe, tak u něj platí: "snad příště" ;-)

21 Vlaďka Vlaďka | E-mail | 19. června 2015 v 7:45

Ahoj Takaro, moc ti to tam sluší. Jak ses dostala ke svému jménu Takara? Případně co znamená? Má nějaký význam v japonštině slovo Kara či Tara? Hezký den. :-)

22 Takara Takara | Web | 19. června 2015 v 8:33

[21]: Takara 宝 znamená v Japonštině poklad (cennost...) no a já jsem takový poklad v uvozovkách :-D alespoň doma to říkali :-D Taky přeji hezký den :-)

23 Choi Mari Choi Mari | Web | 19. června 2015 v 9:27

Myslím, že na Takařin blog jsem párkrát narazila. Je velmi zajímavý a řekla bych, že by mohl pomoci dětem si jejich vysněné země tolik neidealizovat (Koreu bych si ráda idealizovala, ale vím, že ani tam to určitě není jednoduché).

24 Leonia Leonia | Web | 19. června 2015 v 9:54

Velice děkuji za tento rozhovor.
Takara je sympatická, působí příjemným a vyrovnaným dojmem. Japonsko je bezesporu zajímavá a krásná země, ovšem tak, jako ve všem i zde se najdou určitá pro i proti.
Každopádně zpovídané blogerce přeji krásný a spokojený život v této zemi, jež je tak poeticky nazývána Zemí vycházejícího Slunce.

25 Grumpy Grumpy | Web | 19. června 2015 v 10:02

Moc zajímavý rozhovor. Obdivuji Takaru, že se rozhodla žít tak daleko a taky že měla nervy na to se učit japonštinu :-) Přeji hodně štěstí do budoucna a snad ke stavu "rozvedená" nebo "ovdovělá" nedospěješ. Já jsem zkoušela žít v zahraničí a to 3 roky, ale bez něčeho, co by mě tam vyloženě drželo, to bylo dost těžké.

26 Lola Lola | Web | 19. června 2015 v 22:37

Zajímavá slečna, působí moc sympaticky, fotky jsou úžasné :) Japonsko tedy není jedna ze zemí, kam bych plánovala, ale i přesto mě článek zaujal :P

27 Aiden Aiden | Web | 20. června 2015 v 18:19

Wow, tak to začnu tenhle blog sledovat :O.
Japonsko je jistě nádherné :-).

28 mengano mengano | E-mail | Web | 21. června 2015 v 14:06

[6]: Jo? A pročpak?

29 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. června 2015 v 20:44

Má můj obdiv, že žije v tak odlišném prostředí. Nedovedu si představit vlastně vůbec, že bych žila někde jinde než tady. Vím, že jsou možná mnohde  lepší podmínky, ale je to vše v lidech. Chleba je všude o dvou kůrkách a kdo nedělá, ať už nechce nebo nemůže sehnat práci, nemá zázemí rodiny nebo přátel nemá to lehké nikde.

30 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 22. června 2015 v 14:18

Takový povzbudivý rozhovůrek :) .. Já obdivuju Takaru za její odvahu, já bych se ráda do Asie podívala, ale asi bych neměla na to tam žít :). Přeju hodně štěstí .. snad nějaká ta kniha dojde až sem, i když ne o Japonsku :P :)

31 Melkora Melkora | Web | 22. června 2015 v 20:34

Paní blogerce to v těch kimonech třeskutě sluší :-)

32 Alexander1918 Alexander1918 | 23. června 2015 v 17:06

Zajímavý rozhovor. Palec hore. ;)

33 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 23. června 2015 v 18:40

Tento blog pravidelně navštěvuji, je fajn se takhle dozvědět o Japonsku, o které jsem se předtím nijak nezajímala a musím říct, že mimo Takařin blog se o něj nezajímám ani dnes. :)

34 Van Vendy Van Vendy | Web | 24. června 2015 v 12:24

Blog Takary zatím neznám, ale určitě se podívám, psaní o cizích zemích z vlastního pohledu mě vždycky zajímá, a je to něco jiného než oficiální průvodce. Rozhovor na mě působil příjemně, Takara má své věci srovnané, ví, co chce a jde za svým snem, zároveň je však schopna vidět nejen klady, ale i nedostatky země, ve které žije (ne nadarmo se říká - všude chleba o dvou kůrkách). Ať se daří! A na blob se určitě podívám. :-)  :-)

35 Viza | Mossy Plains Viza | Mossy Plains | Web | 24. června 2015 v 19:28

Pamatuju si, že jsme měli v práci taky jednu paní, která by chtěla za každou cenu do Japonska... :)

Na druhou stranu, je tak trošku zvláštní prohlížet blog někoho, kdo je stovky a tisíce kilometrů daleko odtud. No, i tak alespoň jeden z mála, který je o něčem jiném než o celebritách. :-P

36 Janah Janah | Web | 24. června 2015 v 22:30

Díky za rozhovor, protože díky němu se zase můžu pustit do čtení tohoto blogu, jehož adresu jsem někde založila. Zdravím ze Švédska!

37 Takara Takara | Web | 25. června 2015 v 16:02

[1]:,[2]:,[8]:,[25]:,[11]:,[29]:,[30]:

Děkuji moc za krásné komentáře, jsem ráda, že jsem svým rozhovorem zaujala, ale určitě bych podotkla, že nějaký extra obdiv si nezasloužím, jsem jen jedna z mnoha, které život napsal kapitolu "vdát se za Japonce a přestěhovat se do Japonska"...

[3]: Ty píšeš snad všude a všude to samé...

[5]: Já bych se i ráda jednou vrátila, mentalita Japonců je pro mě čas od času vyčerpávající, takže je mi milejší společnost "českého Honzy" než stovky Japonců... ;-)

[6]: To se ti jen zdá...každá země má své a hodnotu té vlastní poznáš až když v ní nežiješ...

[12]: Pokud vyrazíš na turisticky atraktivní místa, pak budeš mít full servis co se angličtiny týče, ale počítej, že tam bude hlava na hlavě...Co se turismu týče, tak tam aj funguje na slušné úrovni...

[13]:,[14]: Děkuju, jsem ráda, že se rozhovor či fotografie líbí... :-)

[15]: Nejhorší je podle mě ten první rok, jakmile se sžiješ s prostředím a mozek začne vnímat stylem "jé tohle už jsem viděl, je tohle znám..." tak je čas začít se učit...První rok tu můj mozek vůbec nestíhal, všechno bylo tak nové a jiné, byl chudák zahlcen informacemi.

[16]: Není zač, já za tebou chodím jednou za čas a projedu si články, které jsem "zaspala" jak asi tušíš podle x komentů v jeden den a pak je zase dlouho ticho po pěšině... :-D

[18]:,[33]: Tyhle nicky znám...moje čtenářky :-) Díky moc za zachovanou přízeň navzdory změnám na blogu...

[19]: Budu ráda a děkuji :-)

[23]: Korea mě láká, zvlášť teď když sedím s holčinou z Korei v lavici a musím říct, že její vyprávění jakožto sladkosti z Koree jsou opravdu zajímavé...

[24]: Jak jsem napsala nejsem ani otaku ani japanolog, vidím Japonsko očima člověka, který po žití v Japonsku netoužil a přišel k němu jako slepý k houslím...Nejsem turista, takže mám možnost poznat Japonsko ze všech stránek, některé jsou super a jiné z pohledu Evropana minimálně k neuvěření...

[26]: O to víc si vážím toho, že  rozhovor zaujal...

[27]: Děkuju, budu jen ráda ;-)

[31]: Kimono jsem zatím neměla možnost zkusit (měla bych to napravit) to, co mám na sobě je yukata (letní verze kimona a mnohem jednodušší na oblékání)

[34]: Chleba o dvou kůrkách platí v případě Japonska určitě...navíc něco jiného je být v Japonsku jako turista a něco úplně jiného je tu žít se vším všudy

[35]: Taky pár takových znám, ale některé z nich to nadšení přešlo, jakmile se jim to povedlo :-D

[36]: Jéé, já jsem si říkala, že jsem tě dlouho neviděla, nicméně taky jsem na tvůj blog dlouho nezavítala a měla bych to napravit...:-) Pozdravy z Japonska!:-D

Závěrem, snad jsem nikoho nevynechala, každopádně Vám všem děkuji za vaši přízeň a pokud se s někým z vás setkám na svém Blogu, pak budu jen ráda... :-)Standovi děkuji za prostor na Srdci Blogu a za opravdu pěkně položené otázky. No a nezbývá mi nic jiného, než se omluvit za chyby v čárkách a "véčkách" na konci řádků...dělala jsem, co jsem mohla, ale zjevně to nestačilo. :-?

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama