Čím déle máte blog, tím větší je pravděpodobnost, že ho sami zrušíte

5. června 2015 v 16:30 | Standa |  Úvahy
Většina lidí, kteří mají blog, si neuvědomuje jednu zvláštní věc. A sice tu, že ho nemají navždy. Většina lidí odpadne už na začátku - velkou část nových blogů přestanou jejich autoři psát ještě dřív, než pořádně začali. Buď je zklame malá návštěvnost, nebo zjistí, že prostě nemají o čem psát. I pokud ale překonáte nelehké začátky, stále nemáte vyhráno. Čím déle totiž blog máte, tím větší máte šanci, že ho zrušíte. Nevěříte?


Pro důkazy nemusíte chodit nijak daleko. Stačí se podívat někam, kde je dostatek odkazů na blogy, které byly v provozu před několika lety. Dobrou zásobárnou takových odkazů je například rubrika Rozhovory na tomto blogu nebo přihlášky do Autorského klubu. Čím starší odkaz najdete, tím větší je pravděpodobnost, že takový blog bude ukončený, nebo dlouhodobě neaktivní.

Asi by se to dalo těžko nějak spočítat, ale jeví se mi skoro jako železná zákonitost, že hranici několika let existence naprostá většina blogů nikdy nepřekoná. Když se díváte na nejstarší rozhovory, které zde vyšly, nebo první přihlášky do AK (bavíme se o letech 2008-2009, tedy o minulosti vzdálené 6-7 let), ve většině případů narazíte na ukončené nebo neaktivní blogy, kde poslední článek vyšel před mnoha lety.

V průběhu času jsem vypozoroval, že kritickým obdobím pro většinu lidí je nástup na vysokou školu. Pokud si blog založíte na základní nebo střední škole, pak máte více než slušnou šanci, že váš blog nepřežije váš první semestr na vysoké škole. Přijít na důvody zrušení blogů v těchto případech nebude nic složitého. Mladí lidé v tomto věku procházejí bouřlivým vývojem, mění se jejich zájmy i celý život, často se stěhují do velkých měst za studiem, nebo začínají pracovat a zakládají rodiny, a mají výrazně méně volného času než dříve. Jejich dříve pečlivě udržovaný blogísek se náhle v tomto novém kontextu jeví jako trapný pubertální hřích, který je bez milosti smazán. (Ti, kteří na to zapomenou, se pak často ozvou po letech, když s hrůzou zjistí, že jejich pubertální blogový deníček nachází Google, když někdo hledá jejich jméno).

Naopak odolní vůči tomuto jsou logicky senioři, kteří už jsou podobných životních turbulencí ušetřeni, a volného času mají nadbytek. Pokud blogování propadnou, pak u něj ve většině případů vydrží až do své smrti (i Blog.cz už zažil případy, kdy blog přežil svého majitele, který se odebral na věčnost - je to vždy smutná věc, číst blog, jehož majitel už nežije, a bude to čím dál běžnější, jak budou lidé stárnout, umírat a nechávat po sobě své blogy).

Pokud máte svůj blog rádi a nedovedete si představit, že byste ho někdy dobrovolně zrušili, pak já vám říkám, že to samé před vámi říkalo už tolik blogerů, že by je nikdo nespočítal. A dnes jsou jejich blogy skoro ve všech případech zrušené nebo ukončené. Každý svůj blog jednou ukončí nebo zruší, a kdo říká, že ne, ten to možná udělá už zítra, chtělo by se zlomyslně parafrázovat Freuda.

Existuje vůbec něco, podle čeho by se dalo poznat, jaká bude životnost toho kterého blogera? Možná byste se mohli zeptat autorky nejstaršího blogu na Blog.cz, který se nachází na adrese blanch.blog.cz (založen 5. 8. 2005 - letos v létě oslaví neuvěřitelných 10 let existence). Jak to udělala, že ji blog dodnes neomrzel a stále na něj přispívá novými články? Měla někdy chuť svůj blog zrušit? Kdo to ví, odpoví...

Už kdysi dávno mi neuniklo, že většina blogerů je aktem zrušení blogu v jistém smyslu fascinována.(Odtud mj. jisté zvláštní privilegované postavení, které mi někteří blogeři přisuzují, protože mohu libovolný blog zrušit). Když se rozmohla móda rozhovorů, které blogeři dělali navzájem mezi sebou, oblíbenou otázkou bylo: "Co bys dělal, kdyby ti někdo zrušil blog?", eventuálně "Budeš mít blog i za 5 let?". Já jsem se v mých rozhovorech s blogery snažil podobných otázek spíše vyvarovat, protože jsem je vnímal jako nemístné. Možná právě proto, že jsem tušil, že v jejich pozadí je široce sdílené vědomí toho, že žádný blog tu není navždy. Každý to tuší, ale z taktních důvodů se o tom mlčí. Protože v domě oběšencově se o provaze nemluví, jak říká jedno české přísloví.

Když si toto uvědomíte, musíte uznat, že ti blogeři to vážně nemají jednoduché. Mít blog tak trochu připomíná manévrování mezi Skyllou a Charybdou - jakmile si založíte blog, hrozí vám, že odpadnete kvůli přehnaným očekáváním, která vám blog na začátku nedokáže naplnit, a čím déle naopak blog máte, tím více vám zase hrozí, že vás blog omrzí, že se vám zprotiví, že se za něj začnete stydět, že vám nějak zkomplikuje život nebo že vám prostě něco prolítne hlavou a blog bez varování ze dne na den nevratně zrušíte.

V nedávné době se to stalo hned dvěma blogerkám, které měly početnou základnu čtenářů, a nic nenasvědčovalo tomu, že se nad nimi stahují mračna. Šlo o velmi oblíbené blogy na adresách petra-instead-of-style.blog.cz (vytvořen 25. 9. 2012) a empty--island.blog.cz (vytvořen 13. 6. 2012), jejichž autorky své blogy zrušily z hodinu na hodinu, bez jakéhokoli vysvětlení nebo rozloučení. Zůstaly po nich jen otazníky a porůznu roztroušené diskuse bývalých čtenářů, kteří různě spekulují o důvodech takového nečekaného odchodu ze záře reflektorů (blog petra-instead-of-style.blog.cz se v anketě Blogerka roku 2014 umístil na 5. místě v kategorii Beauty).

Odešly, a kromě nezodpovězených otázek ohledně jejich rozhodnutí po nich zůstalo i trpké vědomí toho, že už zítra se tohle může stát právě vám. Jak praví klasik John Donne: "A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě."
 

30 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 5. června 2015 v 16:51

Já bych to nedokázal, sice četnost mých článků se rapidně snížila, ale nejde po letech jen tak přestat, a už vůbec nejde ten blog smazat.

2 mimi mimi | Web | 5. června 2015 v 16:53

Mela jsem hodne blogu na zakladce postupne na stredni . Kazdy vydrzel par let ale v listopadu 2006 sem si zalozila novy  blog a toho sem se do dnes nevzdala . Byli časy kdy jsem pridala jeden clanek mesicne ale vzdy jsem to pak nasledujici mesice dohnala . At sem prozivala cokoli a ze jsem to nemela zrovna jednoduche . Nikdy jsem nepomyslela na to ze bych prestala prispivat natoz ho zrusit uplne .... prijde mi spatne kdyz lide blog zrusi . At prestanou prispivat ale smazat takove prace a usili co sme si s tim dali mi prijde hrozne

3 Bylinka Bylinka | Web | 5. června 2015 v 16:55

Musím se s článkem ztotožnit. Ačkoli mám svůj blog od prváku na střední, nástup na vysokou pro mě byl jistým mezníkem a odmlčením. Ze začátku jsem se sice ještě držela, ale pak jsem cítila potřebu vzdálit se z virtuálna :) Ale pořád mě přepadaly myšlenky se vrátit :) A tak jsem to zkusila znovu, ale tolik času jako na střední už asi nikdy nebude :-) A i když už to není v mém podání to, co bývalo, snažím se na blogování úplně nezanevřít, protože to pro mě byl vždy úžasný způsob na uchování nálad, vzpomínek a zážitků a moc ráda se vracím ke starším článkům a přepadá mě nostalgie :)

4 nel-ly nel-ly | Web | 5. června 2015 v 17:02

Přispívání po šesti letech je už sice značně omezené, ale jen tak ho smazat bych nedokázala. Mám k blogu určitou citovou vazbu...

5 Silwiniel Silwiniel | Web | 5. června 2015 v 17:06

Dřív jsme si několikrát založila blog a zase ho zrušila. Můj současný blog mám už 5 let a pořád mě baví. Chtěla bych u něj vydržet co nejdéle.
Vždy je mi moc líto, když nějaký blog, který mám ráda, zmizí nebo začne být neaktivní. Jasně, že si člověk se svým blogem může dělat co chce, ale rozloučit by se určitě měl, než ho jen tak beze slova smazat.

6 Heaven Heaven | Web | 5. června 2015 v 17:07

Jistěže si člověk vytvoří ke svému blogu a ke čtenářům a ostatním blogerům nějaký vztah, ale podle mně není až taková tragédie, když někdo svůj blog zruší z hodiny na hodinu, jak píšete. Přeci jenom, je to jeho blog a může si s ním dělat co chce. Třeba ho v životě potkalo nějaké neštěstí, o kterém se nechce bavit. Není podle mně neodpustitelným hříchem, když to bloger neoznámí. Asi je to lepší, to uznávám, ale je dobrý se na ten problém podívat z různých úhlů pohledu. Také mně zaskočilo, že Em zrušila svůj blog, měla jsem ho ráda a byla to skvělá blogerka, ale je to její rozhodnutí a neměli bychom jí za to nějak hanit a nebo se jí jaksi dál hledat a vyptávat se jí, proč zrušila svůj blog... nechtěla to oznámit, neoznámila.

7 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 5. června 2015 v 17:11

Nó teda, Blanch už je první. Pamatuji dobu, kdy snad byla 3-4. Ten čas ale letí.

8 Opica Opica | Web | 5. června 2015 v 17:15

Já to teda měla přesně naopak :-D s červnem po maturitě a prvním semestrem na vysoké jsem dostala strašnou chuť blogovat. Vrátila jsem se k mému stařičkému blogu z konce základky, smazala jsem 95% článků a kvůli přihlášce do AK začala úplně jinak.

9 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 5. června 2015 v 17:16

Začínám se bát. Letos nastupuji na vysokou školu...

10 arzenal arzenal | Web | 5. června 2015 v 17:18

Já jsem dost spontánní člověk, takže mi nedělá moc dlouho problémy přestěhovat blog na jinou adresu anebo prostě říct "mám pauzu, čau" (což už teď moc nedělám, ale stěhovala jsem se asi třikrát, hah, což o něčem vypovídá) ALE rozhodně bych blog nezrušila nikdy jen tak. Jak bylo v anketě, člověk má určitým způsobem zodpovědnost vůči čtenářům a přijde mi opravdu nevhodné prostě blog zrušit a nazdar. Možná říct alespoň "hele, musím zrušit blog, nemůžu říct proč, mrzí mě to" nebo tak, ale jen tak? Pfff. To není moc fajn.

(Jinak to samozřejmě myslím u známých blogů, kde má člověk základnu, interakci se čtenáři a mají už nějaký oboustranný vztah.)

Jinak Blanch má můj upřímný obdiv. :D Mám pocit, že můj první známnější blog, kde jsem vydržela tři roky, byl založen někdy v roce 2008, takže kdybych nebyla na pálení mostů a neustálé se stěhování, asi už bych měla taky slušnej archiv, ale bohužel.

11 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 5. června 2015 v 17:35

Blog se mnou odmaturoval, bakalářsky odstátnicoval a nějak nemám pocit, že bych ho někdy chtěla rušit. Možná i proto, že jsem se snažila už od začátku, aby z něj nebyl blogísek a trapný pubertální hřích. 8-)

12 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 5. června 2015 v 17:36

Ani po osmi letech na stále prvním blogu se mi nechce blog rušit. Teď přispívám výrazně méně, ale i kdybych nějaké měsíce nepřispěla vůbec, neznamená to, že bych ho měla rušit. To je jako vzít desky se svými nejlepšími obrazy a hodit je do ohně nebo tak. Když už jsem to jednou vytvořila a přijde mi to dost dobré, aby to bylo veřejné, nebudu to zase přece likvidovat.
Klidně teda řeknu, že se může stát, že se na měsíce nebo nadobro odmlčím, ale na smazat blog nekliknu. Nemám důvod obávat se co by kdyby ho náhodou někdo objevil a konfrontoval mě s ním, nechci likvidovat to, co jsem za roky napsala, takže... ne. Mizení ze služeb, mazání profilů, ze dne na den odmlčení od různých kontaktů, to všechno už za sebou mám, ale u blogu bych to udělat nedokázala.

13 Šílená babička Šílená babička | E-mail | Web | 5. června 2015 v 17:46

Svůj první blog jsem si založila v r.2010 na iDNESu. Což je nesrovnatelně agresívnější prostředí, než zde. Musela jsem tam v diskusích pod články čelit mnoha napadáním jinak smýšlejících spoluobčanů. Ale s tím jsem se nějak popasovala. Výhodou toho blogu byla na druhou stranu jeho nesrovnatelně vyšší čtenost. Za dva roky, kdy jsem na blog přispívala, jsem tam našvihala víc jak 60 článků a dosáhla průměrné čtenosti přes 2000 i celkem slušných hodnocení...Pak se ovšem přihodilo, že jsem na svém blogu zveřejnila petici a to nikoli vlastní (což bylo povoleno), ale převzatou...A to byl průšvih! Neudělala jsem to schválně, ale z neznalosti. Nicméně administrátoři bez varování zareagovali přehozením mého článku s peticí do soukromých, což znamenalo, že na hlavní stránce blogu se nezobrazoval... A tak už to zůstalo. A jakýkoli článek jsem od té doby na blog vložila, nikdy nebyl veřejný. Potrestali mě za mou neznalost odstřižením od čtenářů. Strašně mě to pochopitelně naštvalo a chtěla jsem celý svůj blog zrušit...Ale ouhá! Na IDNESu zrušit vlastní blog nelze! Takže mi teď visí na netu články, které nemohu smazat a budou tam zřejmě viset na věky. Takže ANO! Domnívám se, že každý autor článků má mít právo zacházet se svým dílem dle vlastního uvážení. Samozřejmě s ohledem na čtenáře. No a jak vydržím blogovat zde...to se teprve ukáže. Zatím se mi tu líbí :-)

14 Sever-rat Sever-rat | E-mail | Web | 5. června 2015 v 18:04

O zrušení blogu jsem nikdy neuvažoval. Padla na mě ale krize, delší dobu jsem nepsal. Teď se k tomu pomalu vracím. Možná za to může změna práce, nové zážitky a nová zrcadlovka :-)

15 katt-chan katt-chan | E-mail | Web | 5. června 2015 v 18:08

22.srpna 2012 jsem si blog založila dříve jsem posílala povídky a básně jinam, ale časem mě napadlo zkusit něco vytvořit sama, podporovaly mě čtenářky,  které tam dnes už ani nechodí. Mam maličkou návštěvnost prostě jak jde čas přestávají tam lidi chodit i když se snažím být aktivní každý týden kdy vychází min. jedno nové dílo. Párkrát jsem se zařekla, že blog zruším z důvodu malé návštěvnosti , ale musím říct jedno. Blog mi nikdo nevezme je lepší psát pro radost a relax než se snažit někoho natáhnout na blog přeci píšu hlavně kvůli tomu, že mě samotnou mě to baví a uklidňuje. U psaní na blog odpočívám a jestli tam bude komentář nebo větší návštěvnost mě nemrzí jako dřív. Má to pro mě svůj význam a to mě popohání blog nechat v běhu.

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. června 2015 v 18:15

Blog jsem založila na novinkách, to jsem ani moc nevěděla, kde všude se dá blogovat. Na idnes se mi nelíbily podmínky, ani už nevím proč. Příliš zasahují do možnosti psát dokonce komentáře, hledí se tam na karmu a pod. hlouposti. Tady se mi líbí už ten přístup, kdy mi amini  převedli obsah celého blogu na mnou založený a ne moc funkční (byla to má neznalost) a přešlo sem hodně mých ,,dosavadních" čtenářů. Stěhovalo se sem těch blogerů z novinek více, tam bylo totiž blogování zrušeno a nahrazeno ,,moje zprávy", to jsem nechtěla dělat. Ale k věci, když tady bloguji, mám své známé- virtuální i nakonec i osobní díky netu, považuji za správné, slušné, že v případě mé nemohoucnosti psát či smrti se to doví. Pověřila jsem již jednoho ze synů, aby případně můj odchod na blogu sdělil. :-)

17 Daewoo, Dawee Daewoo, Dawee | Web | 5. června 2015 v 18:36

Ano bohužel tomu tak je.. Občas se sám sebe ptám jak dlouho mi blog vydrží. Osobně jsem měl před mým dosavadním blogem spoustu předchozích-některé jsem zrušil ze dne na den a některé jsem prostě jen tak opustil... Z tohohle důvodu jsem rád že mi můj blog drží 8 měsíců i když už do mě párkrát také zahryzla myšlenka zda li blog zrušit, ale pak jsem si vzpoměl na čas a práci, které jsem na blogu nechal, takže jsem to nakonec zavrh.. :-)

18 Kelíns Kelíns | E-mail | Web | 5. června 2015 v 19:17

S blogem empty--island.blog.cz mě to strašně mrzí. Nechápu proč najednou smazala veškerou svojí tvorbu bez jediného slova. Najednou je všechno fuč, ty roky co to mu věnovala.. :(
Jsem zvědavá jestli mi blog skutečně vydrží i přes vysokou školu. Teda pokud se na nějakou dostanu, samozřejmě. Ale na to mám naštěstí čas.
Nikdy bych svůj blog nezrušila. To přece nejde. Přestat se mu věnovat možná, ale všechno zničit, to si neumím představit.

19 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 5. června 2015 v 19:42

Blog mám osm let a zatím mě baví. Že bych ho rušila, mě ještě nenapadlo. Když budu někdy chtít, tak si udělám pauzu. Ale rušit ho? To si neumím představit...:).

20 Metteorwa Metteorwa | E-mail | Web | 5. června 2015 v 20:00

Svatá pravda s tou vejškou, a to mně bohatě stačí jen VOŠka. To je studování, spousta práce a na blog nezbývá čas. Často to ani není jen tím časem...prostě sem unavená a potřebuju jen koukat do blba, nebo si sama něco přečíst.
Smazání si ale dovedu těžko představit, raději bych blog měla zálohovaný přímo v počítači.

21 hogreta hogreta | E-mail | Web | 5. června 2015 v 20:09

Bylo mi jasné, že je tento článek reakcí na zručení blogu empty--island, upřímně mě to také hodně zarazilo.

Můj blog zatím přežil jak maturitu, tak nástup na vysokou, dokonce se mnou přežil i celé bakalářské studium a nástup do práce. Tak uvidíme :). Nicméně je to můj první blog, nikde jsem ho za jeho existenci ani nestěhovala. Sama o sobě si myslím, že jsem dost věrný člověk, a to nejenom lidem, ale třeba i koníčkům, zájmům, názorům... Takže si myslím, že mě blogování jen tak nepřejde. Ano, možná mě to jednou přestane bavit, nicméně by byla velká škoda blog rovnou rušit. Když už, spíš bych prostě psala méně, popřípadě nechala blog neaktivní.

22 Aife Aife | Web | 5. června 2015 v 20:10

Je snad věc každýho blogera, jestli chce svůj blog zrušit, ne?

23 Aife Aife | E-mail | Web | 5. června 2015 v 20:21

Můj názor prostě dokonale vystihuje první možnost v anketě pod článkem.

24 i r i s i r i s | Web | 5. června 2015 v 20:24

Zajímavý článek podněcující ještě zajímavější úvahy. Dost dobře si umím představit, že jednoho dne prostě kliknu na tlačítko "Smazat blog". Už několikrát jsem okolo něj jezdila kurzorem.
:-D

25 Arvari Arvari | E-mail | Web | 5. června 2015 v 20:28

No, sice je pravda, že autor si s blogem může dělat, co chce, a nemusí nikomu nic vysvětlovat, ale na druhou stranu si říkám, že když má někdo blog už dlouho a velkou čtenářskou základnu za sebou, tak je prostě... Já nevím, tak nějak nefér vůči čtenáři ten blog prostě bez jedinýho slova zrušit. Když už bych chtěla rušit blog (což v plánu nemám, ale vezměme to hypoteticky), nechala bych na něm nejdřív aspoň chvíli viset vysvětlení, než bych smazala úplně všechno. Z pohledu čtenáře to je přístup, co beru, i když mě mrzí, a rozdíl od toho, když přijdu na blog, jen abych zjistila, že už neexistuje...

26 Verča Vejisek72 (a-lot-0f-fun) Verča Vejisek72 (a-lot-0f-fun) | E-mail | Web | 5. června 2015 v 20:49

Já určitě chápu, že svůj blog jednou zruším. Je to taková věc která se může stát hned nebo třeba za 4 roky. Stejně také chápu, že lidé za klidně rok nevědí o čem psát a smaže ho. Též chápu proč nenapíší že ho zruší, nechce aby to čtenáře strašně ranilo a radši se nerozloučí a nechá si je myslet  že ho mu někdo smazal. Ale nechápu, proč někdo neudělá aspoň 50 článků a až pak blog nechá tak! nechápu v tom to, že proč ho vlastně zaláží třeba tenhle http://my-diary14.blog.cz/ 7 článků a konec! Fakt divné.....

27 Aife Aife | E-mail | Web | 5. června 2015 v 21:01

[26]: Že by proto, že ho blog omrzel už za chvíli?

28 R. R. | Web | 5. června 2015 v 21:32

popravdě si nedokážu představit, že bych blog zrušila, pokud by k tomu nebyl nějaký vážnější důvod.
jinak ale myslím, že je to každého věc, všichni do toho dáváme něco jiného a taky od toho něco jiného očekáváme (:

29 Dreamer Dreamer | Web | 5. června 2015 v 21:49

Nedokázala bych ho zrušit. Mám s ním tolik plánů. A hlavně pomáhá lidem s tím, s čím mě moc nikdo nepomohl.

30 Mersmerize Mersmerize | Web | 5. června 2015 v 21:53

To s Péťou a Em mě hodně mrzí, hlavně proto, že jsem jim to blogování a pozdější úspěchy moc přála a ráda jsem je četla (i když spíše jsem sledovala Petru na YT, na Em jsem přišla poměrně nedávno).

Já sama jsem zažila různé chvíle s blogem. Nejdřív jsem začínala tady na blog.cz před pěti lety po maturitě, pak přešla na přítelovu subdoménu, pak na vlastní doménu a po rozchodu jsem přešla zpátky sem - v září 2014.

Blogování mě moc baví a vždycky bavilo, ale beru se v hodně věcech jako realista a snažím se vždy připouštět všechny možnosti. Když jsem s blogováním začínala, nevěděla jsem, jestli mě to bude bavit měsíc nebo rok a jestli mi to vůbec vydrží. Stejně tak netuším, jestli mi "nehrábne" za týden a všechno nezruším, i když u mě by to asi spíš byla neaktivita než celkové zrušení. Zkrátka člověk nikdy neví, co ho čeká - co ho potká a jak se s tím vypořádá. Proto bych nikdy netvrdila, že blogovat budu navždy a tečka. Naopak mě trošku i překvapuje, že mě to pořád ještě baví (ať to zní sebehloupěji) :)

A co se týče toho, zda má bloger nějakou zodpovědnost vůči svým čtenářům, myslím že záleží na konkrétních autorech. U některých necítím takové "propojení" se čtenáři a často píší blog čistě jen pro sebe, tudíž nějaké vysvětlování a loučení není pro ně na místě. Jsou ale takoví, kteří jsou vděčni za každého čtenáře a tak dají vědět. I když nechci tím říct, že pokud člověk nedá vysvětlení, že si neváží svých čtenářů - zkrátka to asi nejde úplně zobecňovat...

Každý ať si blog vede v tomhle směru podle svého uvážení. Každopádně já jako čtenář spousty blogů jsem vždy jen ráda, pokud jsem "v obraze" :)

31 Kate Kate | E-mail | 5. června 2015 v 22:02

Já sama zrušila blog kvůli šikaně ze strany anonymů (celý blog byl anonymní a dost osobní), kteří nějak vyšťourali moje jméno, kde studuji a začali náhodně po net házet odkazy, lži a mé jméno vše v jednom s odkazem na blog. Nejspíš to byl někdo z mého reálného života, to už ale nezjistím. Takže jestli se holkám stalo něco podobného, byť jednou, dost to chápu. Smazat je určitě nejsnazší řešení, než denně číst lži, urážky a další věci spojené s vlastním jménem...

32 Blanch Blanch | 5. června 2015 v 22:09

O_o

Vikomte: bývala jsem čtvrtá před pěti lety, pokud si dobře vzpomínám.

Tedy ne, že bych nějak kypěla aktivitou, čas od času(jednou dvakrát za měsíc) přidám nějaký článek, něco napíšu, na něco si postěžuju, něco stvořím), ale že by se tomu dala říkat nějaká čupr aktivita, to se říct nedá :)
Ovšem po deseti letech člověk k blogu má prostě vztah. Nostalgický minimálně. Je to průřez desetiletí, historie, vzpomínka, upomínka... Je to všechno. Poučíte se z toho, naučíte, zasmějete se...
Nikdy bych blog nezrušila. Je mou součástí. Je to jako vyrůstat s domácím mazlíčkem.
Prostě ho máte rádi. Už z toho důvodu se snažím ještě pořád aspoň něčím přispívat a ráda se tam vracím, i když to tolik čas neumožňuje.

33 Miloš Miloš | Web | 5. června 2015 v 22:19

Mám stejný názor jako Ann Taylor v komentáři [12]: a JiHei v [19]:, proto si odpustím vyjádření svými slovy.

Proč Em Age zrušila blog, netuším, její hyperaktivní blogová existence mně ale přišla neskutečná, kromě toho, že psala spoustu svých článků, komentovala nejspíš většinu toho, co vyskočilo na titulní stránce, zásobovala Blogosvět, chovala se jako kdyby blogování bylo jejím povoláním. A to při škole či práci nejde dlouhodobě vydržet. Mohla však zvolnit a blog nerušit, toho je škoda, i když jsem pravidelným čtenářem nebyl.
Podobnou aktivitou také překypovala Kariol a kde je jí konec?
Myslím, že zde platí příměr "méně je více".

34 tm tm | Web | 5. června 2015 v 22:24

[31]: Je nutné se ozbrojit trpělivostí. Jenom v České republice je několik stovek placených trolů, kteří mají tohle za úkol. Pamatuj, že nehovoří o tobě ale všichni sami o sobě. Je nutné dát všechny komentáře moderované a neuveřejňovat, co se netýká článku.
Zeptej se třeba alušky, jestli na její blog chodíš, jaké hyenistické a hnusné komentáře dostávala neustále několik let. Teď se situace celkem stabilizovala. I v Německu v novinách vláda přiznala stovky placených trolů.
Když něco umíš, máš co lidem říci a jsi k tomu ještě pěkná holka, mnoho lidí ti závidí. Tohle je dnes dnešní společnost.
A ještě dodatek:
Z průzkumu, který byl dělán ve Francii, vyplynulo, že lidé kteří tohle dělají, mají následující poruchy:
závist, nenávist vůči lidem, komlexy méněcennosti, deprese, sklony k sebevraždám, (také nervový syfilis, který měl Bedřich Smetana), nebo nákaza toxoplasmou - mutovanou, která způsobuje nepochopitelné změny v chování a charakteru, schyzofrenie, braní psychofarmaceutických léků a mnoho jiného. Článek nemohu najít. Jakmile ho objevím, napíši.
Hnus na entou. Toš tak.....
tm

35 Jane Jane | Web | 5. června 2015 v 22:28

Asi jsem jedna z těch blogerek, která by to nedokázala.
Samozřejmě, začátky byly těžké, přece jen je můj blog zaměřený trošku úžeji.
I teď je to někdy těžké.
Ano, občas taky pozastavuju, protože si i můj mozek musí odpočinout, ale nikdy bych to neudělala beze slova.
Někde v článku bylo i to, že blog většinou nepřežije první semestr VŠ. Jsem pyšná, že se mnou přežil už čtvrtý. Za svůj blog, který by mi mimochodem mohl zkomplikovat život, se nestydím a nikdy stydět nebudu, protože mi psaní hodně pomohlo a za těch pár let, minimálně jednou, zachránilo život.

36 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 5. června 2015 v 22:46

Jsem ten typ člověka, co po sobě internetový stopy nezametá. Pokud někdy švihnu s blogem, k čemuž může klidně dojít během několika měsíců, protože jsem v tematické krizi, nechám ho spíš ležet ladem. Asi bych si přišel jako zabíjet vlastní děcko. Dělá mi problém vyhodit blbou účtenku, čmáranici z dětství, natož smazat něco, do čeho jsem vložil kus svojí hlavy. Asi tak.

37 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 5. června 2015 v 22:55

Já bloguji teprve krátce, tak nevím, co bude a kdy :-)
Ale jestli to ,,zabalí,, někdo z mých oblíbenců, budu asi dost zklamaná, po pravdě, bude se mi regulérně stýskat...

38 Čerf Čerf | E-mail | Web | 5. června 2015 v 22:56

Samozřejmě, každý má právo si se svým blogem zacházet tak, jak uzná za vhodné; nikdy nedokážeme odhadnout, jakými peripetiemi právě kdo prochází, co mu v blogování brání a čemu naopak brání psaní na blog. Ale vím jistě jednu věc: Svůj blog nesmažu, protože bych tím popřel všechny důvody, kvůli kterým si ho vedu. Je samozřejmé, že jednou přestanu psát nové články; to může ostatně přijít prakticky kdykoli a bez varování. Ale rozhodně nehodlám svůj blog zlikvidovat, protože to by bylo podobné, jako kdybych během jedné chvilky spálil všechno soukromé, co mám poschovávané po šuplících. A já požáry nerad :-).

39 Terka Terka | E-mail | Web | 5. června 2015 v 23:04

Také bych nedokázala za žádných okolností smazat blog. Maximálně bych se mu přestala věnovat, ale smazat bych ho nikdy nedokázala. Minimálně proto, že už ho mám od roku 2011 a za tu dobu jsem si ho vypiplala, nasbírala čtenáře a tak... nezvládla bych ho jen tak beze všeho nechat plavat. První semestr na vysoké byl hektický, ale pořád jsem tu - i když možná to bylo proto, že jsem se na ní nějak nesnažila právě z důvodu, že jsem to brala jako tzv. nultý ročník před nástupem na žurnalistiku, na kterou to pravděpodobně nevypadá, ale alespoň vím, že už nebudu muset tvrdnout v Opavě na oboru, který mě nebaví. :-) Někdy i na něm jsem dostala nápady na zajímavé články. Podle mého názoru zajímavé...

Nezbývá než doufat, že přežije i ten další. I kdybych se mu neměla věnovat tolik, nezanevřu na něj nikdy. Je to součást mého života, tu bych nikdy nemohla pouhým kliknutím smazat. :-)

Smazání blogu empty--island mě taky zarazilo. U této blogerky bych to rozhodně nečekala a ráda bych věděla, co ji k tomu vedlo, že přistoupila k tak radikálnímu řešení, smazala roky vlastní práce... podle mého mínění nic není tak složité, aby se to nedalo vyřešit jinak, než smazáním blogu, ale co já vím? Netuším, co Em zrovna trápilo, že ji to dohnalo ke zrušení blogu...

40 jajafilm jajafilm | Web | 6. června 2015 v 0:11

No, tvrdit, že se bolgu nikdy nevzdáme a že tu bude navždy, by bylo velmi naivní. Jak již bylo v článku řečeno, nikdy nevíme dopředu, co se nám v životě může přihodit, ale můžeme se bavit o tom, co nás u psaní drží, a jaká je vlastně naše motivace.
Já například mám blog od roku 2011 a založila jsem si ho, abych mohla svoji tvorbu (povídky, videa, fotky, řemeslná dílka a další…) sdílet s ostatními. Považuji ho za prostor k vyjádření a publikaci, to však ovšem neznamená, že před tím než jsem měla blog jsem netvořila nebo nepublikovala na webu. Blog mi jen umožnil sjednotit svoji tvorbu „pod jednou střechou“ a být více svým pánem, než mi to umožnily jiné weby. Kdyby ovšem blogu nebylo, nebo nebylo celého internetu, nemyslím si, že by mě to zastavilo ve tvorbě a sebevyjádření, a to je právě podle mě to. Najít si téma, které nebude jen takové „letní poblouznění“, ale něco, o co jevíme zájem delší dobu.
Jistěže při množství toho, co jsem schopná ze sebe vychrlit, mi časem některé staré články připadají dětinské a je vidět u povídek, jak nezkušená jsem tenkrát byla. Je ovšem důležité si uvědomit, co to ve své podstatě znamená. Jestliže dnes na svých starších dílech vidím chyby, neměla bych se stydět za to, že jsem již tenkrát nebyla „dokonalá“, ale být pyšná na cestu, jakou jsem již od té doby urazila.
Jak se říká, někdy není tolik zajímavý cíl jako samotná cesta. Podle mě, v tomto případě není konec tak zajímavý, jako blogování samo o sobě. Možná zítra smažu svůj blog, možná mě zajede auto, nebo se tak stane za pár let… možná si do té doby ještě někdo přečte, nebo podívá na moji tvorbu a to ho… potěší, naštve, nebo ho to nechá ledově chladným… kdo ví…

41 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. června 2015 v 2:59

Moja pomerne naivná otázka: Zmazaný blog prestane navždy existovať, všetko zmizne, nezostane po ňom nič, alebo sa bude potulovať na veky večné kybernetickým vesmirom?

Blog zmazať je divné. Existuje niečo ako umelecký smer, zvaný "Spurensicherung", zaisťovanie stôp. Tak si myslím, že blog a blogovanie je časťou toho "Gesamtkunstwerk-u", ktorý človek vedome či podvedome počas svojho života vytvára, zanecháva. Tak načo to pokaziť, resp. prečo sa za to hanbiť  a pod.? Je to proste zaisťovanie, zanechávanie stôp. Pre seba a aj len tak...(ako srdce vyrýpané do kôry stromu, do omietky múru, s jedinou výpoveďou: "XY was here...").

42 Michal Michal | Web | 6. června 2015 v 8:01

Já si blog založil po tom, co mě přemluvila kamarádka v roce 2007. Nejdřív jsem tam házel všechno možné a pak jsem si uvědomil, že ho můžu mít o mé velké zálibě, astronomii. Psal jsem až do roku 2014, kdy jsem ho u příležitosti 7. výročí ukončil, ale blog jsem nezrušil, jelikož tam chodí průměrně 10 lidí za den, většinou ze škol a slouží k vzdělávacím účelům. A co moje kamarádka? Ta měla v průběhu těch sedmi let asi 10 blogů. Všechny ukončila daleko dříve než já ten svůj.

43 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 6. června 2015 v 8:41

[40]: A to je právě argument, co nechápu. Nevíme, co se přihodí, tak nemůžeme říct, že blog nesmažeme? Když... budu půl roku v nemocnici nebo najednou budu potřebovat dvě práce najednou, taky přece hned nevyhodím všechny výtvarné potřeby nebo kytaru, i když se tomu věnovat nebudu, prostě to nechám stát někde v garáži a buď to tam bude stát a stát, nebo se k tomu vrátím, nebo to daruju někomu jinýmu. Ale když vynechám to, že by mě kvůli tomu někdo začal šikanovat, nechápu, proč by nemožnost používání znamenalo, že to taky má hned zmizet. Jsem ráda, když uživatel smaže přebytečný blog, co ho přestal bavit po měsíci a dvou článcích nebo třeba padesáti s informací, že šla celebrita do posilovny, ale u letitého blogu většinou nevidím důvod ho úplně odstranit. Nemám na něj čas nebo myšlenky = nechám ho plavat.

44 Iris Iris | E-mail | Web | 6. června 2015 v 9:16

Blog mám už 5 let a zatím nemám v plánu ho smazat :-)

45 Iris Iris | E-mail | Web | 6. června 2015 v 9:28

A myslím, že je dobré napsat článek, že blog ruším, alespoň já bych to napsala, mám své oblíbené blogy a přišlo by mi to k nim nefér, najednou jen tak zmizet.

46 Ellí Ellí | Web | 6. června 2015 v 9:39

Empty--island už není? :-( Škoda, byl to jeden z blogů, na které jsem jednou za čas ráda zavítala...
Tohle je obtížné téma... Bohužel nic není věčné a i psaní na blog prostě člověka dříve nebo později omrzí... Jen doufám, že já ten svůj neopustím ještě dlouho :D.

47 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 6. června 2015 v 11:05

Blog je moja malá spovednica myšlienok. Či tých dobrých, alebo horších... blogujem už veeľmi dlho. Tu na tejto stránke zatiaľ dva roky. Nie som moc aktívny bloger, lebo čas mi to nedovolí. Napriek tomu, blog si našiel svojich čitateľov, ja som si obľúbila tiež pár veľmi krásnych blogov a spoločne sme medzi sebou vytvorili priateľstvo. Aj napriek mojej anonymite, niektorým súkromne som sa už aj predstavila a sme si máličko bližší... bolo by voči ním nefér odísť bez rozlúčky, bez nejakého čo i len malého vysvetlenia. Chýbali by mi a ich blogy rovnako tak.

48 brixonart brixonart | 6. června 2015 v 12:00

Já už málem svůj blog nedávno zrušil :D ale chytil jsem novou slinu do psaní povídek a zase mě to baví :D. Hlavně bych chtěl říct, že pokud vás nebaví psát blog, ihned ho nerušte. Možná si to potom rozmyslíte a budete ho muset zakládat ;).
http://brixonart.blog.cz/1506/syn-pana-zla

49 Lisi Lisi | Web | 6. června 2015 v 12:17

Zrušení blogu a smazání mi připadá moc definitivní. Ale když to už někdo udělá, byla by slušné říct, že už se v blogu pokračovat nebude - tak to udělala třeba Alexnadra May s blogem o Tomu Hanksovi. Já jako čtenář alespoň vidím, že už není nutné stránku navštěvovat, že se tam skutečně nic neobjeví.

50 Sammy Sammy | Web | 6. června 2015 v 12:54

Letos v listopadu fobude 8 let, co mam blog, a ani jednou jsem neuvazovala, ze ho zrusim, prezil se mnou pul stredni skoly a sest let na vysoke a doufam, ze prezije i nastup do plne pracovniho zivota. Aktivni jsem stale, s dvema kratkymi pauzami, ackoliv ne tak,jako v zacatcich. Navstevnostmi rapidne klesla, ale to mi nevadi, verni navstevuji stale. Jelikoz pisu osvem konicku, sbirani autogramu, coz delam 10 let,dele nez  log, nemyslim,ze bude duvod blog rusit. Spis se bojim, ze driv zanikne blog.cz jako takovy :D

51 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 6. června 2015 v 14:09

Můj současný blog je blog, který mám nejdéle. S blogováním jsem začala o prázdninách 2009 - byly to většinou zkopírované obrázky... Potom jsem měla blog, kde už se nejednalo jenom o obrázky, bylo to tak padesát na padesát. Potom jsem měla půl roku odmlku a pak jsem v září 2011 založila tento blog. Ovšem plánuju, že pojedu na rok studovat do Francie, tak nejspíše blog nějakým způsobem pozastavím, nebo hodím do klidového režimu :D

52 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 6. června 2015 v 15:18

Píšu strašný sračky a už je píšu docela dost dlouho, na muj vkus. Dobře já.

53 Elizabeth Elizabeth | Web | 6. června 2015 v 16:48

Blogujem už 5 rokov (hoci tento blog nedávno oslávil 2) a zrušila som množstvo blogov. Ale čí sa týka tohto, uvažovala som x-krát o zrušení ešte na začiatku. Čím je však blog starší hovorím si: "nechcem prísť o časť mojej osobnosti, na tom blogu je niečo, čo ma charakterizuje a bez toho by som bola prázdna." Ale plne si uvedomujem, že bude menej a menej času. Ale aj teraz nemám toho času toľko ako keď som začínala so svojím prvým blogom ešte v 2010, keď som chodila na základnú školu. Už teraz som schopná napísať 1 článok za týždeň (no niekedy je to viac, závisí od toho, koľko toho mám v škole). Keď pôjdem na vysokú bude času ešte menej, ale to už ukáže čas a verím tomu, že vytrvám. Človek nevie, čo mu život prinesie, ale keby som zrušila blog, nenávidela by som sa. Je to skrátka moja súčasť, priestor na sebavyjadrenie, ako som už spomínala v jednom článku. :-)

54 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 6. června 2015 v 17:22

Na mazání čehokoli jsem moc líná, proto po mně na internetu zůstaly jisté blogísky (ono se to opravdu nedá nazvat jinak než touto zhovadilou zkratkou) z temného období mé existence.
Za sebe říkám, že by bylo docela fajn, kdyby autor oznámil konec (aby se člověk jednou nelekl, kam se ten blog poděl), na druhou stranu je to volba dotyčné osoby - pokud se někdo necítí na nějaké loučení a volí radši náhlý konec, je to jeho volba. Teď se ještě naskýtá otázka, jestli to vůbec k něčemu je. Co se jednou dostane na net, to už tam zůstane, i když to tak zdánlivě nevypadá.

55 Atze Atze | Web | 6. června 2015 v 18:32

To, že někdo zruší svůj blog je jen důkaz toho, jak mají lidé nízké sebevědomí a neustojí nátlak veřejnosti či okolí.

Bloguji už pár let a můj poslední blog mám již 6tým rokem.
Četli ho rodiče, brácha, kamarádi a dokonce se mi kvůli tomu smáli i spolužáci. Ale víte co?
Tohle všechno mě posunulo. Blog si píšu pro sebe, je to takový deníček.
A budu vážně ráda, když si za pár let sednu a pročtu si ho. Kde jinde bych přišla na to, co jsem dostala v 15tým narozeninám než na svém blogu? :-)

56 Angelique. Angelique. | Web | 6. června 2015 v 19:05

Každý má samozřejmě právo na to odstranit svůj blog, kdy se mu zachce, bez vysvětlení, bez čehokoliv... ale nesouhlasím s tím, že by to tak mělo být. Já osobně bych nikdy blog nezrušila alespoň bez nějakého vysvětlení nebo rozloučení, nepřišlo by mi to fér vůči lidem, kteří na můj blog chodili. Našla jsem na blogu dost lidí, které mám ráda a rozumím si s nimi a nemohla bych odejít bez toho, abych jim řekla, proč a tak... už jsem zažila, že některé blogy, na které jsem chodila, byly smazány bez jediného slova a já si potom nějakou dobu pokaždé lámala hlavu nad tím, co se asi stalo? Proč ho zrušil/a? To ji/mu nestojí čtenáři ani za krátké vysvětlení? Je mi vždycky vážně líto, když tohle někdo udělá...

57 Cesta do nitra Cesta do nitra | Web | 6. června 2015 v 19:25

Je to moc pěkný článek, zamyšlení. Já sice mám blog na jiném redakčním systému, ale myslím si, že každý si tohle prožil, kdo má blog.

58 Kika Kika | E-mail | Web | 6. června 2015 v 19:29

Možná je lepší skončit, když je ještě oblíbený, než koukat jak chátrá...

59 Marillee Marillee | E-mail | Web | 7. června 2015 v 10:25

Smazání blogu Empty Island mě fakt hodně zasáhlo. Autorku jsem měla opravdu ráda a mimo jiné zmizel i její web z blogspotu... Nevím, co ji k tomu vedlo. :-(

60 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 7. června 2015 v 11:04

Trošičku mi to připomíná kynickou nebo skeptickou filosofii :D.. takovéto "nic nemá smysl, stejně jednou umřeš" :) .. Já si myslím, že v mnohým případech ani nejde o absolutní zrušení blogu, jako spíš přelétávání z jednoho blogu na druhý - alias zruším jeden, založím nový. Ale to bych přisuzovala spíše mladším ročníkům, taky jsem si tím prošla :) .. Co se týče ankety, každý má podle ě právo na zrušení, ačkoliv já bych asi své fanoušky informovala, nicméně nikdy neříkej nikdy, že .. :)

61 Lory Lory | Web | 7. června 2015 v 11:06

Nenapadá mě moc věcí, co bych k tomuto mohla ještě dodat. Je pravda, že udržet blog v nějakém dobrém provozu a neustálém pokud možno pravidelném tahu, dá skutečně práci. A jakmile se na vás nabalí záležitosti jako je zmiňovaná škola, práce a tak dále, najednou na něj nemáte ani pomyšlení. U prvního blogu, tehdy ještě na jiné doméně, jsem si říkala přesně to samé - co bych si počala, kdybych blog musela zrušit? To se přeci nikdy nestane! Ale stalo, za necelý půl rok jsem s ním přestala. Naštěstí jsem cestičku k této zálibě opět objevila a na stálém blogu jsem dva roky, jak dlouho mi to ovšem vydrží, to je jen ve hvězdách. Jednoduché to skutečně není.
Jednu ze zmiňovaných blogerek znám a dost mě zamrzelo, když s blogem přestala, to se ale netýká jenom jí, ale samozřejmě i jiných, jaksi méně známých, jejichž blogy jsem ráda četla. Zrušit blog bez vysvětlení zajisté naštve některé jeho čtenáře vůči kterým má autor do jisté míry jakousi formu odpovědnosti a je slušné se o důvodech alespoň v pár řádcích zmínit, na druhou stranu konání adminů naprosto chápu. Je to jejich volba, jejich blog a ze svých osobních důvodů si s ním tak mohou náklad jak budou chtít a nikdo jiný jim do toho nemůže mluvit.
V anketě má můj hlas druhá varianta.

62 Standa Standa | Web | 7. června 2015 v 11:27

[33]: V tomto ohledu jste skutečně projevil pozoruhodný vhled do situace - i já jsem už před časem dospěl k poznatku, že lidi na Blog.cz by se dali rozdělit do několika typů, a jedním z nich je ten, který popisujete: člověk, který blogům strašně propadne, o všechno se zajímá, čte a komentuje milion blogů, rychle si vybuduje hromadu fanoušků, kteří jeho blog pravidelně navštěvují, blá blá... a pak se po něm po roce po dvou slehne zem stejně rychle, jako se ten člověk objevil. Taková kometa, co zazáří a pak zhasne. Či vyhoří, chcete-li. Zmíněná blogerka byla rozhodně tento případ. (Na Blog.cz už takových lidí bylo nepočítaně...).

Napadá mě k tomu ovšem, že vy k tomuto typu také nemáte daleko :D Logicky - už jen z toho, že máte takový přehled o jejích aktivitách, přirozeně vyplývá, že musíte blogům věnovat zcela stejné množství času a energie jako ona :D

63 Zlatka Zlatka | Web | 7. června 2015 v 11:56

Pro mě to tak je :) Blog mám od ZŠ, ale na střední jsem se mu věnovala už jen zřídka, články byly dost jednotvárné, zkrátka mě nenapadá žádné téma, na které bych se vyjádřila nějakým větším článkem, ale blog zrušit nehodlám.. ale už jsem zvažovala, že bych začala na jiném s čistým štítem a starý si nechala na památku... ale dokud is nebudu jistá, že mám opět o čem psát, tak nic zakládat nebudu :-)

64 Miloš Miloš | Web | 7. června 2015 v 14:27

[62]: :) Protože se nedívám na TV a chodím pozdě spát, za dlouhých večerů (i v přestávkách usilovné práce) se čas najde ;)
Em Age nebylo možné přehlédnout, protože mě zajímá, co je na hlavní stránce Blog.cz (+ na Srdci blogu, AK a Blogosvětě), a tam ona vždy byla buď jako autorka, nebo alespoň jako komentující.
Své oblíbence však navštěvuji většinou jednou za čas a pak komentuji víc článků najednou, na vlastní psaní jsem dost líný, zahlcovat internet názory, co si myslím o registračních pokladnách, politicích a že se nedívám na TV, nepovažuji za nijak přínosné, proto 3 články měsíčně jsou pro mě maximem. Vyhoření se tak zatím neobávám :-)

65 Illumináti Illumináti | Web | 7. června 2015 v 15:06

wow
              so blog
      very rušení
                  much bez-vysvětlení
8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

66 slunecnyden slunecnyden | 7. června 2015 v 15:15

Já si myslím, že pokud člověk má v sobě tu potřebu veřejně ukazovat sám sebe - psaním - tak to vždy bude dělat a nezbaví se toho. Jeden blog smaže, ale po čase mu to přijde líto a nový si založí. Blog mám první. Ale předtím jsem psala na různé stránky - a občas se naštvala, neměla inspiraci nebo čas, obávala se reakce okolí - ale stejně když jsem někde nějakou moji přezdívku smázla, zas novou jsem založila... Člověku to nedá... A k té vysoké - na vysoké jsem měla nejvíc času věnovat se psaní na internetu - skvělý relax - místo diplomky si psát příběhy :-)

67 Safari team Safari team | 7. června 2015 v 15:16

Můj případ je ten, že se objevil bloger, který začal plně kopírovat můj styl ji několik let provozovaného blogu a tak mi to nabouralo slibně se rozvíjející návštěvnost. Dost mě to otrávilo. Nyní jsem ve stadiu přemýšlení, jak blog předělat a odlišit, protože se mi ho nechce rušit. :-(

68 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. června 2015 v 15:38

[15]: Ahoj a zdravím tě. Jak jsem viděla tvůj nick napadlo mě, že v českém prostředí prostě i ta cizokrajná podoba nicku mnoho lidí odradí od čtení. Mě zrovna. Nesrozumitelným nickem mě blog odradí. Jen náhodou jsem nakoukla znovu sem na článek o zrušování blogů a kdybych šla jen po názvu, nikdy bych na tebe neklikla. Co už teď? Ale zdravím tě a přeju hezké léto ;-)

69 Kája Kája | Web | 7. června 2015 v 16:49

A co já? Jsem na blogu sedm let a tři čtvrtě, takže jsem už překročila tu maximální životnost... a rozhodně s tím nehodlám sekat. Uvidíme, jak přežijeme první semestr na VŠ :D

70 mengano mengano | E-mail | Web | 7. června 2015 v 19:30

[58]: To by se všechny ženské po čtyřicítce mohly rovnou samy odstřelit. Aby se nemusely dívat, jak pomalu chátrají... :D

71 Kika Kika | E-mail | Web | 7. června 2015 v 20:18

[70]: nene a navíc já se řídím heslem, že ženy zrají jako víno ;)

72 Blanka Blanka | Web | 7. června 2015 v 20:28

Můj blog oslaví letos v létě teprve první rok, takže nad zrušením jsem zatím nepřemýšlela, ačkoli návštěvníků mnoho nemám, ale jsem ráda i za to málo :)

Časem až budu ale starší a problémy, které jsem na blog psala budou passé a k smíchu, obávám se, že se za blog začnu stydět. Ale kdo ví...Třeba s dostudováním VŠ, nástupem do nové práce nebo mateřstvím za několik let, dostane blog jiný rozměr. To nikdo neví :)

73 Lawiane Lawiane | Web | 7. června 2015 v 20:57

Mne spíš děsí představa, že nějaký bloger třeba nešťastnou náhodou umře --> přestane blogovat a nikomu už prostě nemůžu na blogu sdělit, že umřel a ne, že nové články nepřibývají proto, že by ho to přestalo bavit. :o

74 P.S. P.S. | Web | 7. června 2015 v 21:18

[58]: Na tom něco je....

[73]: To máš pravdu. O tom jsem ne jednou přemýšlela.

Jinak já si myslím, že blog může autor zrušit kdy chce, ale jsem spíš zastáncem toho, aby se alespoň rozloučil nebo oznámil, že bude na blogu končit/bude blog mazat...i kdyby neudal důvod.

75 OverHappy OverHappy | 7. června 2015 v 21:30

Myslím že to není správné já jsem to svým čtenářům vysvětlila a ještě pokračuji aby nebyli smutní :-)

76 Nekra Nekra | Web | 8. června 2015 v 8:29

[73]:: Tak pokud nemá moderované nebo zakázané komentáře, tak technicky vztao to do nich napsat můžeš.
Jestli to je "dobře", toť otázka. Sice se ještě zdaleka nechystám umřít, ale takové oznámení by autora taky mohlo poškodit - kdyby se o tom dozvěděli jeho nepřátelé, protože by toho mohli zneužít (toho, že by věděli, že je mrtvý).

77 Grumpy Grumpy | Web | 8. června 2015 v 8:39

Nenazvala bych to úplně bezohledností. Důvodů může být mnoho a různé závažných, a ano, taky mě jako pár lidí přede mnou napadla smrt. Když má ale blog desítky či stovky čtenářů, kteří se na něj rádi vrací, jeho smazání bez vysvětlení je mi pak záhadou.

78 mylifeaskari mylifeaskari | Web | 8. června 2015 v 10:20

Já si myslím, že když se někdo nerozloučí a prostě blog smaže tak to není až zase taková katastrofa. Ale na druhou stranu, je dobré napsat proč s tím blogem končí... :) Protože když ho někdo jen tak smaže a má třeba několik čtenářů tak se pak asi budou divit co se stalo.. :D :)

79 mengano mengano | E-mail | Web | 8. června 2015 v 11:17

[71]: Budiž mi to slabou útěchou :D

80 mengano mengano | E-mail | Web | 8. června 2015 v 11:26

No, je pravda, že tady existuje hodně blogů, které kdyby znenadání a bez vysvětlení zmizely, tak by se svět nezbořil :-)

Jsou tady ovšem blogy, po kterých by se mi opravdu převelice stýskalo, kdyby znenadání zmizely.

Sama za sebe mohu říct, že pokud přijde doba, že mě blogování přestane bavit, tak to určitě dám vědět. Považuji za určitou formu slušnosti se při odchodu rozloučit.

81 Viza | Mossy Plains Viza | Mossy Plains | Web | 8. června 2015 v 19:28

Mno... Lepší je přestat na chvíli psát, než ho zrušit...

Ale pravda, že jsem mossyplains.blog.cz zrušila už několikrát... <DD

82 Livi Livi | Web | 8. června 2015 v 20:27

Zrovna hledám, kam nám vlastně zmizela empty-island. Jeden den tam je, druhý den je pryč. Toho blogu je škoda, jeden z mých oblíbených. :-?

83 Johanz Johanz | E-mail | Web | 10. června 2015 v 21:00

Mám blog od 2009  2 roky na Seznamu.cz který blogy zrušil. Postupně jsem přešel z lásky  druhého dechu na seniorskou politiku.Pořad je o čem psát.
Pravda je třeba se postarat, aby nějaká ta minimální návštěva byla a když není, třeba to psát, jako veřejný deník. :-D  :-D  :-D

84 Teeda Teeda | Web | 11. června 2015 v 1:31

Taky jsem o tom párkrát přemýšlela, ale myslím, že je více pravděpodobné přestat psát než ten blog úplně smazat.

85 Terka Terka | Web | 11. června 2015 v 8:10

No, nejsem ted sice kvuli studiu kdovijak aktivni, ale muj blog jsem zalozila v unoru 2007 a mam ho doted :-)

86 Denda Denda | Web | 11. června 2015 v 16:10

Páni, máte tu docela dost komentářů... No, já bych si ráda taky přisadila; to s tou vysokou je zatracená pravda, ale já první rozčarování z toho, že mě blog nebaví, zažívala už kolem maturitního ročníku. No, prozatím to držím, ale už tu bylo několikrát, že jsem o zrušení uvažovala, ale pak pokaždé převáží sentiment... já prostě nic nedokážu jen tak vyhodit. Ze stejného důvodu odmítám smazat některé starší články, které u sebe na blogu mám, i když se kvůli nim občas trochu stydím 8-)
Každopádně, Pecka bude mít v srpnu sedmé narozky a i přes všechny zádrhely doufám, že s námi ještě nějaký ten rok vydrží. :-D

87 alenaloudova alenaloudova | Web | 12. června 2015 v 6:47

Podle mně taky hodně záleží na situaci...Pokud je blog málo navštěvovaný nebo téměř vůbec, zřejmě si informaci o plánovaném zrušení nikdo ani nepřečte a až tak bych to neřešila. Pokud má však blog hodně čtenářů, pokládám to za slušnost, to oznámit, i když je to čistě blogerovo rozhodnutí a není to jeho povinnost.

88 Péťa Péťa | E-mail | Web | 12. června 2015 v 15:28

Zajímavý článek, ostatně, odchod Em-Age se mně do jisté míry také dotkl. Dokonce si připadám svým způsobem podvedená, mám to tak vždy, když někdo z mých milovaných virtuálních kamarádů zmizí. O to horší to je, když to člověk nečeká. Ale život jde dál a autoři již smazaných blogů mají pochopitelně naprosté právo odejít.
Já sama mám blog už přes 7 let a myslím, že fenomén odchodů hodně závisí na zaměření blogu. Troufám se tvrdit, že blogy o celebritách nevydrží nikomu! I kdyby byla ona star tak velká, že by se udržela na výsluní x let, pisatel blogu pravděpodobně zestárne a ztratí zájem. Co se týče ostatních blogů, životnost asi dost ovlivňuje volný čas.
Já sama bych blog dobrovolně nesmazala. Jeden jsme měli dřív s kamarádkou a byť už na něj přes pět let nepřispíváme, stále se na něj čas od času přihlašujeme a prohlížíme si ho. Kupodivu pořád ještě přibývají komentáře :D Já svůj blog vnímám jako deník, o kterých bych prostě nechtěla přijít. Netvrdím, že budu psát články ještě dvacet let, ale tvrdím, že za dvacet let svůj blog s největší pravděpodobností pořád ještě budu mít. Možná téměř zapomenutý a nenavštěvovaný, ale bude. Nechci přijít o část svého životě, své myšlenky a fotky.

89 Miriam Miriam | Web | 12. června 2015 v 20:30

Můj blog je možná trochu archivní kousek, má již 5 let s tím, že bloguju dohromady asi 8 let. :D

Musím souhlasit s tím, že přechod ze střední školy na vysokou člověka v určitých věcech vytíží, takže většinou kvůli maturitě, přijímačkám, novému prostředí, novým podmínkám a hlavně kvůli novým lidem.
Moje umlčení bylo ovlivněno hlavně nedostatkem internetového připojení. To je tak, když bydlíte se zadluženým rodičem. A teď, když jsem utekla 350 km daleko za svým přítelem, kterého jsem poznala přes blog, jsem měla v plánu blogovat dál. A nové prostředí, maturita, přijímačky, noví přátelé... to vše mě k počítači moc nepouští.
Ale nemyslím si, že by to bylo špatně. Měli bychom na těch strojích a ve virtuálních životech trávit méně času než v realitě a společnosti. ;-)

90 o-baby o-baby | Web | 14. června 2015 v 20:17

Moc hezky napsané a podle mě velmi pravdivé. Já si blog založila letos. A co bude do budoucnosti nevím. Teď mám 3 měsíčního moc hodného syna a nějaký čas si najdu, ale plánujeme druhé - co pak - a co pak až ještě začnu chodit do práce??? Do budoucnosti nevidím. Ale v přítomném čase doufám, že se blogu budu věnovat co nejdéle to půjde :-)

91 Katka Katka | E-mail | Web | 14. června 2015 v 20:29

Já začala psát někdy v letech 2005 nebo 2006 ještě na bloguje, můj současný blog mám tady na blogu někdy od roku 2008. Musím říct, že daleko větší zkouškou pro mě je práce. Během vysoké jsem času měla, to víte, člověk se učí na zkoušky na pc a ono je pak tak lehké se od učení přesunout k blogování... Práce je mnohem horší a já mám zrovna časově náročnou práci, takže času na blog je méně a méně. Myšlenky na konec mě už také napadly, ale blog je pořád místem, kde se dají napsat věci, které třeba na facebooku moc psát nejde. Strašně bych si přála vydržet ještě spoustu let, ale kdo ví, konec může přijít za rok nebo taky nikdy.

92 Anie-ena Anie-ena | Web | 15. června 2015 v 20:56

Můj blog přežil taky leccos. I moji rodinu a kamarády, což mě dovedlo k naprosté otevřenosti. Dál samozřejmě i můj nástup na vejšku, tak spoustu dost vážnejch problémů, který mohly bejt důvodem pro jeho zrušení, ale nebyly. Naopak, blog byl jedním ze způsobů, jak se vypořádat s tím, čemu jsem musela čelit. Je jasná věc, že čas od času (jako například teď) jsem míň aktivní - zastávám totiž názor, že je lepší nepsat nic, než aby se psalo jen z principu "hlavně něco psát".
Jednou za pár let samozřejmě některé hodně špatné články z dob pubertálních promažu, ale spoustu jsem jich nechala na odiv i tak, protože je to mojí součástí a součástí mého vývoje, tak proč se za to stydět.Takže i kdybych někdy přestala přispívat úplně (což zatím stále neplánuju), rozhodně nechci blog smazat, na to se k němu váže příliš mnoho vzpomínek. Převážně dobrých, když opominu pár anonymů a nějakého toho stalkera.

A pokud jde o tu výdrž obecně, docela by mě zajímal nějaký přehled nejstarších aktivních blogů. Blanch znám ještě z doby, kdy jsem začínala, ale obecně nemám moc přehled, kolik podobně starých blogů ještě funguje. Ostatně, ten můj už taky není žádný mlaďoch :D

93 Oroniel15 Oroniel15 | Web | 17. června 2015 v 14:45

Mám blog 8 let a rozhodně ho nehodlám rušit :D

94 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 17. června 2015 v 18:56

Čím jsem starší tak tím víc jsem na svém blogu závislá. Ano někdy na něm nejsem i měsíc dva, ale potom když mi není zrovna do smíchu, tak to jsou právě čtenáři, kterým se mohu svěřit a vždy se mi uleví.. potřebuji blog.. je to součást mého já.. nemusím si na něm na nic hrát.. jsem tam sama sebou.. na tom jsem závislá

95 Janiss Janiss | Web | 18. června 2015 v 20:45

Blog mám přes 7 let a teda i když studuji už druhou VŠ, tak mě ještě nenapadlo zrušit blog. Furt je co přidávat, furt jsou zážitky ze života/školy/cestování, a i když mám chvilky, že nevím co přidat, vždy se něco najde. Mám ráda psaní článku, i když někdy je jejich obsah slabý, ráda chodím na ostatní blogy číst si o životě ostatních blogeru a myslím si, že kdybych zrušila Mordrezii tak by mi část mě chyběla. Hlavně těch tisíce písmen by byla škoda :)

96 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 25. června 2015 v 13:48

Nechápu, proč je divné, že někdo zruší blog. Asi má k tomu svoje důvody, jinak by to nedělal. Každý člověk prochází určitým vývojem a pokud uzná za vhodné, že už nebude psát, a to z nejrůznějších důvodů, tak ho prostě zruší. Přeci není povinen oznamovat proč, co, kde, jak, jaké důvody apod...... Já to naprosto chápu. Život není jen o tom, aby neustále někdo a něco obhajoval. Víte, co to stojí energie? Pokud někdo zruší blog, má na to plné právo a já to respektuji, neboť jak už řekl Herakleitos: vše plyne, nic netrvá. . .

97 veverkaF61 veverkaF61 | 25. června 2015 v 19:40

Mě nějak zvlášť nepřijde divné, že někdo zruší blog. Určitě k tomu musím mít nějaký důvod a je úplně jedno jaký. Ale když už, tak by měl ten dotyčný napsat když už ne důvod, tak aspoň krátké rozloučení,ne?Je to přece slušnost

98 stupidworld stupidworld | Web | 1. července 2015 v 0:30

no nic :-D mám právě jeden z těch blogů, co po tolika letech úspěšného blogování umřeli :-D  :-D  :-D blog mám 6 let, jsou to dva roky, co tu semnou vyel rozhovor - Monyka...od tý doby to šlo z kopce :-D  :-D časem jsem se snažila vrátit, ale zájem z druhé strany už nebyl..žádný komenáře,minimum návštěvníků...tak jsem se na to vyprdla...ted jsem se na blog po roce vrátila s tím, že ho dám do kupy a zase rozjedu..ale jak nna to, když počet návětev je neustále 0 :-( no snad se to časem opět rozjede, nebo už bude definitivní pohřeb :-D  :-D  :-D

99 Créatio Créatio | Web | 2. července 2015 v 13:49

Blogový cintorín... Viva aktívny blog!

100 Paris Paris | Web | 5. července 2015 v 17:23

Blog cz se nezdá, ale je to vzácnost.
Prakticky vzato, je to koneckonců pravda.
Všichni si najdou výmluvu, nebo důvod, proč nemají na svůj vzácný internetový objekt čas.
Koneckonců s takovou za chvíli blog.cz neovládne mládež, ale skutečně, jak jste naznačili - důchodci.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama