![]() | Toto téma jsem nakousl v minulém článku a dnes bych se k němu chtěl ještě jednou vrátit. Řeč bude o blogerech, kteří na svém blogu vydávají více či méně skryté PR články, tedy texty, ve kterých mají za nějakou odměnu pozitivně psát o nějakém produktu. Jak se na to díváte vy? |
Korumpují se blogeři PR články?
28. listopadu 2014 v 14:45 | Standa | ÚvahyKomentáře
[1]: ...je to taková novodobá práce, ale zatím v plenkách, a tak to moc lidí nechápe a nerozumí tomu. Slavní a známí YouTubeři si mohou svou tvorbou vydělávat. Co je na tom proboha špatného? Za pár let to bude plnohodnotná práce stejně jako třeba asistent, moderátor nebo novinář
[2]: O youtuberech nepadlo v mém článku ani slovo, protože s tím nijak nesouvisí. Pokud někdo točí vlastní obsah na YouTube a vydělává na tom, že se před každým videem protočí reklama, je to zcela v pořádku - a je to hlavně něco zcela jiného, než když bloger na svém blogu publikuje PR články. Peníze z reklamy na YouTube tečou od inzerentů, kteří s youtuberem nemají nic společného (prostě si jen platí, aby se jejich reklamy točily na YouTube), blogeři píšící PR články naopak inkasují právě za to, že toto píší, a jsou tedy se svými sponzory spojeni.
Tak musím říct, že já na svém blogu také napsal recenze na nějaké ty knihy nebo film, ale šlo (a stále jde) jen o mé osobní vyjádření na ono dílo - nejde o žádný PR článek.
Je pravdou, že se na blogu pohybuji sedm let a na žádný PR blog jsem ani nenarazil - a nebo byl chytře maskovaný. Ale to je asi tím, že se nestarám o líčidla, vlasové produkty nebo tak podobné. Takže toto je pro mě jiný cizí svět.
Ovšem na samotném PR nevidím nic špatného. Samozřejmě to musí být upřímná recenze ať už jde o cokoliv - knihu, film, parfém nebo v nějaký produkt. Na druhou stranu zakládat si blog jen a jen s vidinou, že jednoho dne dostanu nejednu nabídku na PR článek je podle mě hloupé - to je možná až moc silní slovo - ale tak snad víte, co tím chci říct. Ale když už taková nabídka přijde, proč ne? Taková šance třeba přijít už nemusí.
Jen bych nerad třeba jednoho dne psal opravdu chvalnou recenzi třeba na knihu a lidé si mysleli, že to píši jen proto, že jsem výtisk knihy dostal zdarma.
rozhodně nesouhlasím! vedu takový blog a není to kvůli tomu, abych měla knihy zdarma. během roku si koupím mnohem více knih než získám na recenzi. recenzi Siri podle svého dojmu. sleduji desítky dalších blogů o knihách a nezáleží na věku autora, díky těmto stránkám jsem si koupila už spoustu knih, protože mě jejich recenze nadchla. navíc každé nakladatelství může zvážit, zda je pro ně recenze dostatečná. takže s tímto článkem rozhodně nesouhlasím.
Pokud neporušuje zákon, ať si každý píše co chce, jak chce a kde chce.
Je to každýho věc, jestli PR články bude psát nebo ne.
Asi se to těžko zjišťuje, co je pravá recenze zboží nebo zaplacené. Já osobně mám taky recenze zboží, ale jen toho, co si koupím za vlastní a pak mě výrobek zaujme buď pozitivně nebo naopak - podle toho pak píšu, jaké má výhody nebo jej nedoporučím v případě nespokojenosti. Vyloženě hromady zaplacených PR článků blog autora ničí. Ale je to na každém, o čem bude psát.
Mě by docela zajímalo, zda náhodou není provozování výdělečné činnosti, čímž PR články také jsou, na neplaceném serveru v rozporu s nějakými pravidly.
Např. u softwaru, který mám zadarmo nebo na testování (např. školní verze), nemůžu v něm vyvinuté aplikace prodávat.
Jistě, důvěryhodnost blogu se ztrácí, pokud si nechá zaplatit za článek, který má za úkol pouze podpořit image nějaké společnosti či produktu. Na druhou stranu si však myslím, že blogeři, kteří se k tomuto kroku nechají zmanipulovat, mají v hlavě seno.
Jednak proto, že za PR článek se v reálném světě neplatí v řádu stokorun (což je odměna od většiny společností, které mají potřebu se nechávat takto jednostranně zviditelňovat na blozích tvořených především mladistvými), nýbrž tisíců, jednak proto, že si vůbec nechají od někoho diktovat, co mají psát.
Samotný PR článek by si totiž měly tvořit společnosti samy a platit pak pouze za jeho umístění na web (To jsou ty tisíce), pokud si jej nechávají napsat externím autorem, jsou to další peníze, takže je sice hezké, že blogger dostane dvě až pět stovek na ruku, ale ve finále dělá jen otroka.
Osobně s několika společnostmi spolupracuji a nikdy se mi nestalo, že by mi diktovaly, co mám psát. Chtějí objektivní recenze nebo informativní článek, o jehož obsahu však opět rozhoduji jen a jen sama. Každý svého štěstí strůjce.
Každý má právo si psát co chce (pokud tím neporušuje zákon). A stejně tak má každý právo si číst, co uzná za vhodné. Jestli někomu PR články vadí, tak ať takový blog nečte. A všechny ty řečí o tom, že blog má být pro zábavu a ne na výdělek, na tom má největší podíl závist. Lidé mají tisíce koníčků a občas si jimi přilepší a dokonce pár vyvolených jejich koníček uživí. Co je na tom špatného? Blog je koníček jako každý jiný. Pokud jsme dobří můžeme si přilepšit, pokud patříme ke špičce, může nás i uživit.
Co se týče těch recenzí souhlasím s názorem, že 14-tiletá slečna nedokáže kvalitně zhodnotit cokoliv. Ale myslím, že v případě reklamy nejde o názor odborníků. Tady jsou zcela účelově vybíráni recenzenti z řad cílové skupiny. Jednak z důvodu zmíněném v článku: vypadá to doporučení autenticky. Ale také právě proto, že nedokážou objektivně zhodnotit produkt, napíšou jen, jakým dojmem na ně působí: Líbí-nelíbí-něco mezi. A celé to zaobalit do nějaké té rádobychytré omáčky. To jsou informace, které potřebuje potenciální zákazník dostat, aby si něco koupil.
Mě na PR recenzích štve to zveličování dobrého. To je podle mě rozdíl mezi PR recenzí a recenzí od srdce (nikdo mi za nic neplatí, můžu tedy upozornit na plusy i mínusy). Příkladem je mi výše zmíněná Lenka, která by si tuhle kabelku sice sama nekoupila, ale vy to rozhodně udělejte nebo občas i Dragell.
U mladých knižních blogerek tu touhu po knihách zdarma vlastně docela chápu, ale stejně mi přijde jednodušší zajít si pro knížku do knihovny . Jinak je to věc každého, co si strká na blog a pokud PR recenzí není mnoho, dá se to přežít. Ale jak se říká, s jídlem roste chuť...
mě je to fuk... v 18 letech (školu jsem dokončil) už chodím do práce, takže to jde mimo mě
A co čtvrtý tábor, kterému je to jedno? Já když píšu o něčem, píšu proto, že chci. Nehodlám se někoho doprošovat, abych mohla psát za peníze, a nikdo sám si mě taky k tomu nenašel, tak co. Hlavně kosmetika a móda mě nezajímá a nečetla bych ani recenzi od srdce nejroztomilejšího koťátka a v knižních recenzích jsem trošku pokrytec, protože je píšu, ale většinou nečtu. No a filmy získávám zadarmo tak jako tak, takže tam je to fuk.
Svůj názor už jsem formuloval v citovaném článku a v reakci na komentáře k němu. K těm knižním blogům: Pokud někdo doporučuje knihu, kterou dostal k recenzi zadarmo, určitě ho předem nepodezírám ze zaujatosti. Je přece celkem jedno, jestli si člověk přečetl knihu koupenou, půjčenou, darovanou či nalezenou, důležité je, aby to, co napíše, byl jeho nepokroucený názor. Knížky k recenzím určitě zdarma nedostávám, ale kdybych nějakou k takovému účelu dostal a psal o ní na svém blogu, bral bych jako samozřejmost pro zachování důvěry čtenářů, že tuto skutečnost v textu sám uvedu, protože myslím, že je to fér.
Podle mě je to skvělá příležitost, jak si vydělat peníze a když se to někomu nelíbí, tak ať na takové blogy nechodí nebo nečte tyhle články. Je zajímavé, že čtu hodně blogu a dostávám se stále k novým, ale čtu zatím pouze recenze na knihy... Internet je holt plný reklam a člověk se jim musí naučit vyhnout :)

Mě nevadí, když se ve článku zmiňují o nějakém produktu, ale cílená reklama podle mně dobrá není
Kult zlatého telete funguje stále.
Proto obdivuji ty, kteří se zlákat nenechali.
[1]: s tím souhlasím, to je sice pravda... ale PR články v případě různých blogerů jsou podle mého názoru na nižší úrovni než profesionální PR články a už jen z tohoto důvodu bych se například já nedíval na takové články (každý je jiný no). Už třeba co se týká odborných témat, tak když vidím ve vyhledávači koncovku vyjadřující něčí BLOG, jdu automaticky jinam, kde se jedná o NEblogerské stránky - to je v případě pokud mi na daném odborném tématu obzvlášť záleží (jak říkám - to je můj názor a pohled na věc)
Myslím si, že "recenzenti" popsaní v článku se od těch reálných v mnohých případech liší jako oheň a voda. Proto mi zde publikovaný názor přijde trochu nekompletní.
Ano, mohou být (a asi i jsou) lidé, kteří píší neobjektivní recenze v zájmu "zisku". Jen se obávám, že takoví na tom též brzy skončí. Čtenáři (snad) nejsou tak hloupí, aby po nepodařené koupi nepoznali pravdu od marketingových bludů. Nebo alespoň dojdou k závěru, že vkus daného blogera se neshoduje s tím jejich a další vychvalovaný výrobek si stejně už nekoupí.
Na druhou stranu existují tací, kteří, když už PR napíší, ho řádně označí. PR článků je navíc (je-li mi známo) více druhů - od informačních (o tom, že produkt vůbec existuje) po recenze. Takže například bloger může za peníze oznámit svým čtenářům, že vyjde nový produkt v oblasti jeho (a jejich) zájmů. Což mi tak "zavrženíhodné" nepřijde.
Z tohoto důvodu mi přijde celistvé hodnocení PR jako téměř nemožné. Záleží totiž na konkrétní osobnosti blogera a na tom, jak dalece si do svého blogování nechá tímto způsobem zasahovat.
Přiznávám, blog složený převážně z PR recenzí by mě asi moc nebavil (i u recenzních výtisků se totiž nakladatelství nemusí zrovna trefovat do vkusu blogera a to je potom na recenzi znát), na stranu druhou mi nepřijde tento "fenomén" natolik odpudivý, abych zavrhla své oblíbence jen kvůli tomu, že si tímto způsobem vylepšili svou finanční situaci. Zvláště, když se mi v PR článku nesnaží namluvit, že tohle "naprosto úžasné veledílo" nehodnotí pouze v rámci PR.
Na závěr dodávám, že sama jsem s touto formou výdělku nikdy zkušenost neměla a (zatím) mě to ani neláká. A možná proto si tu vytvářím vlastní - čtvrtou - skupinu. Neb tímto komentářem jsem chtěla pouze doplnit, tedy ani spílat, ani vynášet do nebes.
Sama se přiznám a mí čtenáři to jistě vědí, že mám několik stálých spoluprací a občas i nějak jednorázovou, kdy dostanu výrobek, který zrecenzuji. Nikdy bych si nedovolila recenzovat kladně jen kvůli tomu, že jsem to dostala zdarma. Už jsem dokázala několik knížek skoro zadupat do země, protože prostě byly špatné, stejně tak kosmetika a raději ztratím spolupráci než lhát čtenářům. Jenže ono asi druhým vadí, že jsou spíše kladné recenze - ale nebude to tím, že když si vybírám sama, tak si prostě vyberu něco, co mi sedí? (občas se prostě každý přehmátne, ale tak vždy např. u knih můžeme dle ukázky odhadnout, zda nás kniha bude bavit).
Nerozumím, co je na tom špatného, když je takto recenze psána opravdu s čistými úmysly. Když vzpomenu na doby, kdy jsem nebyla na koleji a na školu dojížděla z domova (tj. byly peníze), utratila jsem měsíčně i tisícovku za knihy, což není malá suma. Teď mám tisícovku na jídlo a jízdné na měsíc, takže bych musela nejspíše umřít hladem, abych si přečetla víc jak jednu knihu za měsíc.
Navíc si myslím, že by se mělo brát na zřetel, že mnohdy bývají spolupráce uzavřeny tak, aby výrobky dostali i čtenáři skrze soutěž, tudíž to není jen jednostranné.
Co se týče PR článků za peníze, ty moc ráda nemám, píši je velmi výjimečně, ale občas (a pouze ty, co mne opravdu zaujmou) z toho důvodu, že i blog mne něco stojí. Ačkoliv dostanu do soutěže věnované třeba tři knihy, zadarmo mi je pošta neodešle, takže do blogů dávám víc peněz, než by mi bylo milé. Navíc si platím kvůli požadavkům čtenářům vlastní doménu, což také není nejlacnější. Minimální příjmy z PR článků mi nikdy nemohou pokrýt ani výraznou část toho, co do blogu vložím (a to nezapočítávám věci, o kterých píši, protože ty bych si pořídila i bez blogu).
Abych to shrnula, myslím si, že dokud bloger píše vše od srdce a nejde mu jen o to mít co nejvíc spoluprací, tak proč by ne.
Mno. Lživě doporučit něco, o čem vím že ve skutečnosti dobré není, hamba by mě fackovala... To se však s placeným článkem stále nevylučuje, protože člověk má možnost volby a může si vybrat, jestli chce o něčem psát, nebo ne.
Ja sama som knižná blogerka a áno, mávam "knižky zdarma", teda recenzáky. A dosť. Avšak nikdy som nemala problém povedať, čo si skutočne myslím. Keď je nejaká kniha odpad, tak to tam napíšem. A je jedno, čo je to kniha, ktorú som si kúpila, alebo ktorú som dostala z vydavateľstva. Mňa osobne strašne štvú blogeri, ktorí napíšu, aká úžasná kniha to bola a pritom ich stálo všetko sebaovládanie, aby ju od zúfalstva nevyhodili z okna. Pretože to je úplne zbytočné takto písať. Keď ja napíšem pozitívnu recenziu, tak je jasné, že sa mi kniha naozaj páčila a vďaka tomu mi bolo viackrát povedané, že si niekto vďaka mne kúpil tú a tú knižku. Takže netreba všetkých hádzať do jedného vreca :)
nejaká 14 ročná kižná blogerka
Po prvé keby u nemám dosť blbú náladu tak sa urazím.
Po druhé myslím že 14 ročným babám by za recenzie nič nedávali.
Ale to bolo trošku mimo. Je fakt rozdiel keď niekto píše len o svojich skúsenostiach ale veľa krát je to považované iba za propagandu a vtedy vznikajú omyly a všetky také neríjemnosti. To by sa ale každý názor dal považovať za propagandu. Iné to už je keď az to človek berie peniaze, ale pokiaľ nepíše o úplnej blbosti aká je úžasná tak prečo nie.
Vede mne to k zamyšlení, zda nedělám reklamu supermsrketům :) Jinak mi to je jedno, účel světí prostředky. Ne?
Placenou reklamu jsem nedělala a pokud něco ve svém článku pochválím nebo pohaním, je to jen můj názor, poznatek a nevnucuji jej nikomu. Rozdělování na věk není dobré. Čtenář, který popíše, co se mu na knize líbí, co cítí po přečtení ho nemusí vnucovat, jen na tu knihu upozorní. Dnes nejsou knihy za ,,dvacku" a je dobré přečíst si někdy názor jiného. Je to jako sdělit- tato písnička se mi líbí, ale nemusí se líbit druhému. Podle sebe vím, jak jsem od mládí knihy vnímala, jak se můj ,,vkus" léty měnil. Nepodceňujte mladé, neovlivněné ještě mnoha zážitky. Většinou nemusí být člověk odborník, aby vycítil ducha knihy. My si na blogu sdělujeme zkušenosti jak se zbožím, tak s pocity ze čtení, poslechu hudby a nejsou to Pr články. Nač o tom diskutovat? Buď je to dovoleno na blogu nebo ne. Na to jsou pravidla, ne? Kdyby to nešlo, asi by to blogeři nedělali.Pokud to dělají články by měli tou značkou označit.
Nejsem asi ani v jednom táboře, jen mě třeba rozčiluje, když nějaká blogerka propaguje extra drahý produkt a je to podle nich "must have", no a pak z ní vyleze, že ho dostala. Což o to teda, komu by se nelíbilo něco dostat, ale můžou alespoň upozornit na to, že daná věc není pro chudé studenty, jak je tu zmiňuješ
Jinak si ráda přečtu objektivní recenzi, podívám se na video, člověk má přehled, co se prodává. Lidé vyžadují reklamy a reklamy vyžadují čtenáře/diváky. Je to součást dnešní společnosti.
Co se týče věku, neměl by ses na to dívat z pohledu dospěláka, co považuje tyto mladé holky za nezkušené. Je budou navštěvovat jejich vrstevníci a budou to brát úplně jinak. Stejně jako nějaká 14 léta dívčina nepůjde (nejspíš) na blog dospělé ženy, která propaguje například knihy o mateřství nebo oblečení, plenky, stravu pro děti.
A jak bylo zmíněno, to, když si někdo koupí album, knihu, oblečení, a napíše o tom, na tom bych osobně neviděla vůbec nic špatného.
A co se týče novinářů, i ti musí být vzdělání. Pak záleží na tom, na jakou cestu se vydají.
Abych byla upřímná, tak už jsem pár PR článků na blogu napsala. Nicméně svědomí mám čisté, nikdy bych svým čtenářům nenabízela něco, co by podle mě bylo špatné. Takže si hodně pečlivě vybírám, pro koho pr článek napíšu, a troufám si říct, že přijmu méně než polovinu nabídek, které dostávám. To je i ten důvod, proč jsem v poslední době žádný reklamní článek nenapsala (a ne, že bych neměla nabídky). Prostě se to snažím držet v rozumných mezích a snažím se, abych se za to, co propaguji, nikdy nemusela stydět. Peníze nejsou všechno, a čtenáři jsou pro mě důležitější, než těch pár kaček, které si můžu vydělat psaním recenzí nebo PR článků. Blog píšu pro radost, ne pro výdělek. Ale samozřejmě jsem ráda, když občas nějakou tu korunu za svou snahu dostanu... To, co tady píšu, je takové nějaké rozporuplnné, že? No, tak jak bych to shrnula... prostě se zopakuji - myslím si, že ať už člověk dělá cokoli, musí to držet v rozumných mezích:).
Ja nechápem čo chce autor týmto článkom povedať. Osobne nevidím nič zlé na tom, že bloger, ktorý dobre píše, dokáže čitateľa zaujať a má dobrú užívateľskú základňu, pridá aj nejakú recenziu. A áno, videla som obrovské množstvo článkov, kde bloger uviedol, že mu bol výrobok zaslaný na recenziu a ešte viac článkov, ktoré bloger písal o výrobkoch, ktoré si kúpil za vlastné.
Je fakt, že ja sa na to pozerám z toho marketingového hľadiska, pretože je to môj obor, ale blog je podľa mňa výborný nástroj na podávanie informácií a množstvo ľudí sa pri nákupe riadi aj podľa blogov. Takisto si aj mnohé spoločnosti vytvárajú blogy a presne za účelom kvalitnejšej PR komunikácie (a to nie sú výmysly, presne tomuto som sa venovala v bakalárke).
Dnes už máme obrovské množstvo možností a medzi ne patrí aj to, že si už každý môže založiť blog a môže si písať o čom len chce. S tým pochopiteľne prichádza aj fakt, že pribúda množstvo blogov, ktoré si blogeri zakladajú výhradne kvôli písaniu recenzií a vidinou peňažného zárobku a napísali by recenziu aj na zakysanku alebo vrece zemiakov. A ak ktosi číta len jeden blog, jednu recenziu a nezisťuje viac informácií o niečom, tak je to len hlúpa ovca a nechá sa nachytať aj reklamami, predvolebnými kampaňami a podobne. Ale tak ako sú stupídne a priehľadné reklamy, predvolebné kampane (a vlastne všetko od kníh až po TV správy) a tým pádom aj ich príjemcovia, to isté platí aj pri blogoch a ich čitateľoch. Je na každom či si bude vyberať čo bude sledovať, aké informácie bude prijímať a aké závery z toho vyvodí. Keď vidím blog, ktorý uverejňuje ódy na všetko, je ohádzaný bannermi (lebo to často býva podmienkou) tak ho proste nečítam a basta.
A tiež nesúhlasím s názorom, že 14-ročný bloger nemôže písať dobré recenzie. Áno, tá uroveň je asi v globále nižšia, ale rozhodne to neplatí o každom. Neskromne si dovolím tvrdiť, že ja som v štrnástich písala dobre a verím, že je mnoho takých ľudí.
Moc takové kosmetické fashion blogy nečtu, recenze na líčidla a podobně mě docela nebaví, ale zrovna nedávno jsem sedo jednoho začetla, protože šlo o pár řasenek a jelikož nějakou dobrou sháním, řekla jsem si, přečtu si to a uvidím podle recenze, kdybych pak zjistila, že ta blogerka lhala, protože za to dostala peníze a přitom ta řasenka není taková, jak o ní psala v článku, naštvalo by mě to, to ano, ale pokud to píše jen pro doporučení a je to její vlastní názor, protože ji opravdu používala, poděkuju ji a budu za to ráda, že mi pomohla, to souvisí s tou důvěrou zmíněnou v článku, to chápu a podporuji, ale zase nevidím, proč odsoudit blogery, kteří píšou pravdu a vážně ze svých dobrých úmyslů a dostanou za to spolupráci s nakladatelstvím například, protože to může být nabídka, která může za pět, deset let blogerovi zajistit dobré doporučení, dobrou práci v daném nakladatelstvím a to je dobrá příležitost a zkušenost hlavně.
Vše má své pro a proti a stejně to vidím i tady v tomhle článku, něco chápu, něco neuznávám.. Napsala jsem jen o pár knížek a filmů, které jsem přečetla nebo viděla, protože mě nadchly a chci se s tím podělit dál a třeba zjistit, kdo má na tu knihu nebo film stejný názor, ale přijít nabídka od někoho, která by mi v živě pomohla dostat se dál, příjmu ji.
Už teď jsem silně paranoidní vůči doporučením a recenzím... Nevím, do jaké míry je odsuzuju, protože knižní blogy (ať už s pr články, nebo bez, sama to nerozeznám) mám moc ráda, zato recenze na líčidla a podobně mě iritují až moc... Ale popravdě mi je jedno, jak si lidé přivydělávají, když jim to dělá dobře a můžou s tím žít.
"prostitutky se přestaly za svou práci stydět a přicházejí na chuť blogovým deníčkům"
Asi je to i proto, že už delší dobu se mluví o tom, že by mohly být registrovány a platit daně.
Byly by to podnikatelky ve službách se živnostenským listem :)
[31]:
Off šem podle ducha článku by to mělo být právě naopak:
"Blogeři se přestali stydět za svou práci a přicházejí na chuť prostituci."
Prostituce: >> poskytování pohlavního styku za úplatu; kupčení s vlastním přesvědčením (slovník cicích slov).
Sama mám beauty blog, ale rozhodně ne kvůli produktům zdarma. Nikdy jsem žadný produkt zdarma nedostala a to, co tam mám zrecenzované jsem si doopravdy koupila. Když chodím na školu kosmeticky zaměřenou, proč o kosmetice nemít blog?
Rozhodně bych neházela všechny blogery do jednoho pytle. 14-ti letá dívka může napsat kvalitnější recenzi, než jakýkoliv dospělý.
[31]: tak teďs mě fakt rozesmál - ne ale - faktem je, že si myslím, že by prostituce (jakákoliv) měla být zdaněna a tedy díky tomu by státu přibyly mnohé miliony až miliardy (i když na straně druhé oni by to stejně rozkradli protože je špatnej systém)
Já to mám trochu naopak, skoro se bojím někomu něco doporučit, aby to náhodnou nevyznělo jako placená reklama...
PR články nečtu, u knih mi to ale nevadí. Zásadní je, aby recenze byly vždy objektivní.
[32]: Nebo by to mělo znít:
"Blogerky se začaly stydět za svou práci a přicházejí na chuť prostituci." - vzhledem k tomu, jak je v některých článcích prostituce vynášena téměř do nebes.
Ak sú PR články kvalitné, invenčné a pritom sa stále neporušuje základná štruktúra recenzie, tak proti nim nemám námietky. No musí to tak byť. A to sa stáva málokedy. Dokážem si spomenúť maximálne na dva blogy, na ktorých to nájdem. Často mám pocit, že tento typ blogerov dokáže napísať veľké množstvo článkov za pomerne krátky čas a to vidím ako zápor, nie ako klad. Taktiež si myslím, že takéto blogy by sa mali viacej špecifikovať, odlíšiť od svojich súkmeňovcov, pretože mať po ruke desať rovnakých recenzií na ten istý produkt je naozaj otrava.
Finančná stránka veci ma neirituje. Asi to bude tým, že napr. tie knihy, ktoré by som bola ochotná zhodnotiť a získať do svojej zbierky, už nájdem iba v knižnici alebo v antikvariátoch. Sú to jednoducho "historické kusy", ktoré recenzie nepotrebujú.
Slečnám, ktoré si privyrábajú vlastným telom a pýšia sa tým, by som odporučila mať za susedy tie "tradičné" tety a večer, čo večer najmä v letných obdobia odháňať nedistingvovaných pánov, ktorí si pomýlia dom a klopú vám na okno. Vznikajú z toho smutno-vtipné situácie, ktoré vám poukážu na sex, pudovosť a hodnotu človeka z úplne inej stránky.
to by se pak dalo za PR označit všechno. Třeba doporučení na film, který třeba daný bloger nebo blogerka viděla. Nebo třeba i doporučení stránky nějakého blogera nováčka v oblasti, kterou se blog zabývá.
PR tu prostě bylo, je a bude. A pořád se budeme dohadovat, jestli tenhle a tamten článek, případně komentář je PR nebo ne...
Blog, kde jsou PR články označeny, jsem viděl jeden (PR články aktivně nevyhledávám), myslím, že jste ho inzerovali na titulce. Označení rubriky "PR články" považuju za dostatečně jasné označení.
Ten argument s finančními zdroji částečně beru, záleží taky na tom, v jak velký nouzi člověk píšící blog je a jaká je nabízená částka, že za ni prodá svou sebeúctu. Rozhodně si nedovoluju 100% tvrdit, že když na tom budu "fakt hodně blbě", že něco takového neudělám (přestože doufám, že se do takové situace nedostanu). Ovšem to, jak moc "v nouzi" jsou ti, co PR články píší, nemůžu vědět :o.
I když nejsem zastánce ani úplný odsuzovač PR článků, vidím ve výše uvedeném článku rozpor. PR článek chápu právě v tom, že se to vychvaluje a ostatním doporučuje. Proto recenzi, psanou sice na vyžádání, ale o tom, že se recenzentovi/recenzentce (a to neřeším, jestli je to zkušený člověk, nebo amatér ;) ) např. kniha nelíbí a napíše to tam, tak v tom nevidím to doporučování, i když to bylo psané na vyžádání. "Kniha se mi nelíbila, ale doporučuju vám ji." Ó jak hloupě to zní.
Vyžádanou recenzi, kterou pisatel(ka) píše v souladu s vlastním vědomím a svědomím nepovažuju snad ani za problém.
Když se mu/jí to líbí, tak to pochválí, když se to nelíbí, tak to upřímně napíše.
Občas napíšu svojí recenzi na něco co mne hodně zaujme, ať je to film, kniha, cd nebo restaurace. Prostě proto že mne to fakt zaujalo natolik že to chci představit i druhým. Ale nikdy zatím za peníze. To zatím znamená že mi níkdo žádnou spolupráci nenebídl. A otázka která je nasnadě. Psala bych PR články kdyby mi to někdo nabídnul? Odpověď zní ano, jsem nezaměstnaná žijící na vsi blízko města bez jakéhokoli průmyslu 50+ se zdravotními problémy takže je nasnadě že mne do práce asi málokdo vezme s otevřenou náručí. A jelikož de facto jsem na netu pořád, na blogu 8 hodin z 24 tak proč nespojit příjemné s užitečným? Jen je otázkou kdy toto spíš porušuje daná pravidla na Blog. cz a kdy ne. Nestydím se za svůj názor a je mi vcelku jedno kdo si co o mě myslí. Pokud nepomůže tak ať si trhne.....
Když člověk rád běhá a stane se z něho profesionální atlet tak to přece špatně taky není.
VŮBEC MI TO NEVADÍ, proč by si blogeři svým koníčkem nemohli přivydělat? Žádný PR článek jsem nepsala, ale třeba kdybych dostala zadarmo nějaké knížky o vztazích, nebo erotické pomůcky, s radostí bych na blogu recenzi udělala.
Doteď jsem na tyto blogy nenarazila, takže mě tohle docela zaskočilo. Možná budu vypadat hloupě, ale opravdu jsem netušila, že se tohle děje.
Já bych se k tomu nikdy neuchýlila. I když je pravda, že když někdo opravdu potřebuje peníze, tak skočí po každé příležitosti, která se naskytne - to je jasné. Ale stejně si nemyslím, že je správné dělat takhle něčemu reklamu.
Články tohoto "reklamového" typu nečtu. Jedině možná kdyby to byla recenze nějaké knihy.
V podstatě na tom není nic TAK špatného. Jen se mi nelíbí, že někdo "doporučuje" věci, které se mu ve skutečnosti nelíbí, nebo s nimi není spokojen.
To je článek do pranice. Zaujalo mě to odsuzování čtrnáctiletých slečen, které píšou recenze na knihy. Jako by to bylo nějaké zaklínadlo... je jí čtrnáct, je nezralá a její recenze tudíž stojí za belu. Starou.
Je fakt, že čtrnáctiletá dívka ještě nemá dostatečné nasbírané zkušenosti ze života, ale popravdě, pokud mám recenzovat nějakou kriminálku s morbidní vraždou, neznamená to, že si tu vraždu musím vyzkoušet, abych teda získala zkušenost...
A jinak můžu říct, že někteří lidé ani ve čtyřiceti nenapíšou knižní recenzi tak, jak jsem viděla na několika blozích (blogech) těch čtrnáctiletých nebo patnáctiletých.
Co se ostatních PR článků týká, neházím kamenem, někteří v tom opravdu vidí možnost, jak si přivydělat nějakou kačku (a vážně to není v tisících, takže jim nikdo nemusí závidět). Myslím,že takový článek se dá celkem lehce rozeznat, aniž by byl označen jako PR. A nakonec pro všechny, kterým se to nelíbí - probůh, nikdo vám nestojí s pistolí u hlavy a nenutí vás to číst.
Sice dávám přednost normálním blogům psaným pro radost, ale neodsuzuji nikoho, kdo si potřebuje nějakým způsobem přivydělat.
Když to souvisí s tématem blogu, když je to rozumnej člověk a když to tam má co dělat, tak je mi to srdečně jedno a fakt mě to neurazí. Naopak dobrým blogerům přeju přivýdělek a držím jim palce, jelikož vydělávat si něčím, co umíš a co tě baví je sen.
Hůř se mi to snáší u blogerů, kteří nemají podle mě moc silný charakter, kteří to neumí svým čtenářům solidně vysvětlit, kteří to nějak podivně zamlžují a omlouvají, z čehož lze usoudit, že se za to vlastně stydí, nebo kteří to prostě bez předchozího varování fláknou do blogu, kde nikdy o nic takového nešlo a kam se to hodí jako pěst na oko. Tam je to prostě šok a jo, tam snadno dojde ke ztrátě důvěry. Ale to je prostě tím, že je to špatnej bloger, kterej mi neumí vysvětlit svoje jednání, případně kterej se zjevně snaží těžit na něčem, k čemu nemá moc předpoklady.
Nesleduju naštěstí blogery, kteří by neměli podle mě charakter a kde by mohlo dojít k podobným šokům. Ti opravdu dobří, které sleduju, by mě tím nešokovali, protože když už by se do toho pustili, museli by k tomu mít vyzrálý důvod a bylo by to po zvážení kladů a záporů a po řádném vysvětlení čtenářům. Na takovýho člověka se pak těžko budu zlobit a spíš mu dál budu věřit a budu ráda číst i ty PR články, protože vím, že mi v nich nekecá.
Osobně si takovou aktivitu neumím moc představit, nejde mi to přes pysky. Párkrát jsem (zrovna nedávno) napsala něco, co hodně vypadalo jako PR článek, kde jsem dost vychvalovala nějaký produkt nebo podnik. Ale to dělám prostě když mám silnou potřebu to něco vychválit, ne na povel. Jednou po mně brácha chtěl, abych napsala recenzi na nějaké funkční spodní prádlo. Měla jsem na to jen pár hodin, v životě jsem tehdy nic takového neviděla a on prý ať si něco vymyslím, "dyť je to jedno". No tak tímhle způsobem já fakt nikdy fungovat nebudu
Je to velice zajímavé téma. Já sama o tom už několikrát přemýšlela.
Proti knižním blogerům, kteří si přivydělávají recenzováním recenzních výtisků, v zásadě nic nemám. Já sama bych do toho nešla, protože co se týče literatury, jsem dost vybíravá, a také by to pro mne bylo hrozně stresující, ale vidím za tím alespoň něco upřímného. PR články o knihách jsou pro mne mnohem přínosnější, než například PR články o vykrajovátkách na cukroví. Ale budiž.
Není mi moc sympatické, když na nějakém blogu narazím na PR recenzi nějaké kosmetiky, bot nebo oblečků. Ale že bych to nějak odsuzovala, to ne. Jen vím, že já bych do toho nešla, je to s prominutím pod mou úroveň.
Já se přiznám, že jsem za peníze ani za jiné výhody ještě článek nenapsala, nikdo mě nekontaktoval, takže z tohohle ohledu jsem zatím naprosto nevinná , ale pár takových článků i blogů jsem už našla a přiznám se, že jsem vůči nim nějak otupělá. Tedy (ono to nebude úplně chytré) když někdo něco doporučí (zmíní se o daném produktu, místu atd.) taky tomu dělá nějakou tu "reklamu" a svět je plný reklam, protože se lidé potřebují nějak uživit. Je sice smutné, že svět se stává komerčním, že nic "nemá duši" a že ten "zlý byznys" a ty "fuj peníze" lezou do našich nevinných dušiček, ale to je tak nějak jenom realita, kterou můžeme konstatovat jako smrt a nic s ní nenaděláme
No co? Já si taky na svém blogu doporučím to, co považuju za dobré. Ať už je to cokoliv. Ale peníze za to neberu. Vlastně mě nikdy nikdo neoslovil, abych měla na blogu reklamu na jejich produkt. Kdo by taky chtěl mít reklamu na blogu s tak nepohodlnými články, jako mám já?
Taky jsem byl osloven na PR článek, resp. na úpravu stávajících článků. Ač to byla lákavá nabídka, nepřistoupil jsem na to.
Nedávno jsem začala spolupracovat s jedním nakladatelstvím, po počátečním neúspěchu, kdy mě nevzali. Je snad hřích, že to dělám kvůli knížkám? Normálně bych si je dovolit nemohla a v knihovně je kolikrát ani nemají, takže? Nicméně, knihy si vybírám sama podle toho, jaké mě zaujmou, protože nemá cenu psát recenzi na knihu, na kterou vás někdo upozorní, abyste ji zviditelnili. Dětské knihy nevyjímaje. Nevím, nedokázala bych napsat recenzi na knihu určenou dětem, připadala bych si neobjektivně. Už jen vzhledem k tomu, že nejsem dítě, takže nemůžu vědět, jak by se to takovému dítěti líbilo. Krom toho ani dítě nemám, abych to na něm mohla "otestovat".
Recenzní výtisky dostávají blogeři v případě, že na ně napíší recenzi, což je pochopitelné. Ještě pochopitelnější mi připadá, že bych nemohla kladně hodnotit něco, co se mi nelíbilo. Ani kvůli knize zadarmo.
Abych pravdu řekla, dlouho jsem váhala. Nevěděla jsem, jak o takovou spolupráci požádat a pomohl mi jeden odmítavý e-mail (od Fragmentu - a prý, že bere všechny ), na druhý pokus to vyšlo, a když jsem si v pátek pro knihy šla na Poštu a následně je v teple domova otevírala, vdechávala jsem tu vůni knih, zlehka se dotýkala obálek a byla neuvěřitelně natěšená až je začnu číst. A nevěděla jsem, kterou začít.
Komentáře jsou uzavřeny.
Nevidím nic špatného na tom vydělávat si něčím, co mě baví.
Je to podobné jako točení videí na YT - když máte hodně odběratelů a povolí reklamy ve svých videích, zkrátka z toho dostanete finanční odměnu. Z toho, co vás baví a do čeho dáváte spoustu času, nápadů a energie.
PR články nepíšu, nepíšu ani žádné recenze a nespolupracuji s žádnou společností. I tak si ale myslím, že na tom není nic špatného.