Rozhovor na přání: Yima a Peter

22. ledna 2014 v 17:00 | Standa |  Rozhovory
Následující rozhovor, který se chystáte číst, je tak trochu výjimečný. Jednak se v něm objevují 2 blogeři, kteří sami na našem Facebooku projevili zájem se touto cestou zviditelnit. A za druhé jsou to blogeři, kteří vás nejvíce zaujali a kterým jste dali nejvíce hlasů v této anketě.

Prvním je 21 letý Peter ze Slovenska a druhým 15 letá blogerka Yima. Oba dostali stejné otázky, abyste mohli srovnáním jejich odpovědí posoudit, zda se dají u této dvojice vysledovat nějaké podobnosti. Čtěte rozhovor, který se vrací k tradici nejstarších rozhovorů na tomto blogů.


Jakou otázku bys čekal/a na úvod? Jak bys začal/a ty sám/a rozhovor se sebou?

Peter: Som Peter Gustáv Hrbatý. Prvá moja otázka by totižto bola "KTO SI?". Dnes ľudia nevedia kto sú. Dajú si nicky a raz sú ten a raz ten, ale netreba sa schovávať a hanbiť za svoje názory. Treba vedieť povedať si svoj názor a ak je dobrý stáť si za ním, ak má niekto lepší nehanbiť sa priznať mu to. Ľudia, ktorí nemajú názory akoby neexistovali. Ja ale názor mám a teda som Peter Gustáv Hrbatý- bloger, divadelník, "filozof", Slovák… ale predovšetkým človek.

Yima: Očekávala bych něco jako o čem můj blog je, proč mám blog, kdy jsem měla svůj první blog, kdo na mém blogu najde počtení nebo něco na tento způsob, protože u většiny rozhovorů na různých blozích začínají právě takto. Já osobně bych rozhovor sama se sebou začala otázkou co znamená má přezdívka (Yima), protože na toto se mě ptalo už spoustu lidí, ale nikdy jsem neodpověděla a nechala si to tajemstvím.

Blog máš relativně krátce, teprve pár měsíců. To je kritické období, během něhož většina začínajících uživatelů odpadne, protože je blog prostě omrzí. Jak je to u tebe - pozoruješ na sobě nějaké příznaky frustrace z malé zpětné vazby blogu (nízká návštěvnost, málo komentářů…), nebo jsi zatím s blogem spokojený/á?

Peter: Naozaj som sa pousmial pri tejto otázke. Môj veľmi dobrý priateľ a divadelný kolega mi povedal, že môj blog je výborným úložiskom mojich malých myšlienok. A má pravdu… S blogom som spokojný práve preto, lebo mi poskytuje priestor pre prezentáciu menších myšlienok. A práve toto písanie ma napĺňa.

Yima: V minulosti jsem měla blogy již dřív, většinou však skončily vymazáním článků a zejí prázdnotou. Blog tedy nepovažuji zase až tak úplně za nový, protože nějaké zkušenosti jsem stihla nabrat. Toto zklamání jsem překonala asi před rokem a půl na starém blogu. Žádnou frustraci prot rozhodně nepociťuji; naopak jsem se svou návštěvností docela spokojená a komentáře také přibývají - nejvíce komentářů u jednoho článku bylo šestadvacet. Nemohu si stěžovat ani v nejmenším.

Kam bys svůj blog zařadil/a? A věříš, že se dají blogy nějak škatulkovat, nebo je podle tebe každý blog originál?

Peter: O tomto som už písal v jednom komentári. Neexistuje horší a lepší bloger- sú len tí, s ktorými sa stotožňujeme a tí, s ktorými nesúhlasíme. Neradím môj blog nikde, ak si ho niekde zaradí čitateľ je to jeho vec, ja len píšem… A či škatulkovať blogy? Sú tí čo sa zamerajú na jednu tému ale to nie je hneď šatulka, proste každý ako jemu vyhovuje. Skôr sa prikláňam k originalite každého blogera aj keď mnohokrát to je len snaha o ňu.

Yima: Vždy, když jsem někde měla svůj blog zařadit a vybrat si z předem určených kategorií, lámala jsem si hlavu, co s tím. Dříve se na mém blogu hojně objevovaly i fotografie, které jsem poslední dobou nezáměrně omezila. Dále jsou tam mé názory, ale i zážitky, a v neposlední řadě též povídky. Proto si myslím, že škatulkovat nejdou. Myslím si, že málokterý bloger (snad kromě fanblogů) je vyhraněný jen do jedné kategorie. Každý je originál tím, že míchá různé oblasti dohromady a samozřejmě i tím, že to píše on (a jestli ne, posvítila bych si na něj!).

Na první pohled vypadáš jako přemýšlivý a chytrý člověk, který hodně čte. Kdo jsou tví oblíbení autoři a jaké žánry máš nejraději?

Peter: Pekná otázka… Vzhľadom na to, že som študent filozofie, tak čítanie je vlastne mojím povolaním. Poznám a prečítal som množstvo kníh a rozpisovanie by mohlo zabrať pár strán. V každom prípade sa nebránim žiadnej literárnej publikácii, práve naopak. Verím, že ak si človek nedáva šatku na oči a nezaoberá sa len jedným štýlom, tak môže uvidieť nádherný farebný svet… A to platí nielen o literatúre! Ak však môžem čitateľovi odporučiť nejakú knihu, tak určite autor Tadeusz Dolega Mostowicz a kniha Mastičkár… to je literárna extáza, aspoň pre mňa. :)

Yima: Čtu hodně. Čtení zbožňuji. Literatura je mým životem.

Z českých, současných autorů mám nejraději Irenu Douskovou, kterou jsem si neskutečně oblíbila jejím slovním humorem. Nyní mám většinu jejích knížek doma a ještě některé čekají na přečtení. Všem vřele doporučuji, její knihy jsou opravdu čtivé! Zabrousím-li do minulosti, musím rozhodně zmínit Václava Havla, který ačkoli psal převážně hry, autorem byl, ať už dramatikem. A rozhodně mezi mé oblíbené patří i Franz Kafka, nejraději od něj mám Proces.

Ze zahraničních, současných asi oblíbené nemám, snad možná Markus Zusak. Z dob minulých ale miluji knihy George Orwella, převážně Farmu zvířat. Také nikdy nepohrdnu Erichem Maria Remarquem. Též jsem si oblíbila A. S. Puškina.

Nejraději čtu buď klasickou klasiku nebo fantasy (nejraději mám Letopisy Narnie od C. S. Lewise) či romány z období světových válek a to z obou stran a nesmím opomenout také knihy, které popisují život ve dvacátém stoletím, hlavně v druhé polovině v Československu.

Blog si často zakládají lidé, kteří nejenže rádi čtou, ale také mají sami literární ambice, a touží napsat a vydat vlastní knihu. Je to i tvůj případ?

Peter: A zase sa usmievam… Dakedy knihu vydať plánujem, ale osobne som skôr činný v oblasti divadla. Čo sa týka písania a úpravy divadelných scenárov, tak moje hry alebo hry, ktoré píšem s vyššie spomínaným priateľom sa pravidelne hrávajú a reprízujú. Takže ohľadom väčších myšlienok je práve divadlo pôdou ich realizácie. Koniec- koncov venoval som mu osobitú rubriku na blogu, zatiaľ síce len s jedným článkom, ale aj to príde. :D

Yima: Ano. Poprvé jsem povídku napsala ještě v předškolním věku, ač s velkou obtíží. Byla o devítimílových, žlutých holínkách. Nic víc si nepamatuji. Později jsem se psaním pokračovala a v současné době posílám povídky do různých literárních soutěží. Největší úspěch jsem ale měla jen v čestných uznáních. Jednoho dne bych se chtěla dopracovat až tam, že bych vydala knihu. V současné době mám rozpracováno více nápadů, ale co se příběhů týče jsem moc přelétavá, takže mi vše trvá dlouho.

Mezi blogery často převažují introverti, kteří si prostřednictvím blogu kompenzují neuspokojivé vztahy s vrstevníky nebo kteří hledají na internetu nové přátele. Jak je to u tebe?

Peter: Nehrozí! Blog pre mňa nie je únikom z reality ale snahou sa o ňu podeliť… Jednoznačne by som klamal, keby o sebe poviem, že som introvert… Milujem stretnutia s ľuďmi, výmeny názorov, diskusie, spoločenské udalosti a tak ďalej. Blog je fajn, ale nie je to celý môj život… Blog vám len o tom živote hovorí...

Yima: Introvert jsem. A řekla bych, že i docela velký. Ve škole mě ale všichni považují za extroverta (a ještě k tomu egoistického), protože se hodně snažím, abych nějak zapadla a to jakkoli. Stojí mě to hodně sil, takže když přijdu domů, nejsem moc ničeho už schopná a vypravit se ještě do kroužků, to mě stojí ještě větší přemáhání. Ale komunikace se mi zatím na nové škole daří. Nechci dopadnout jako minulý rok, kdy se mě dokonce spolužáci ptali, zda-li vůbec umím mluvit! V přítmí volnočasových aktivit a doma jsem většinou tišší, pokud není řeč o nějakém z mých oblíbených témat. To dokážu mluvit i hodiny a bohužel nedokážu rozeznat, kdy to už posluchače nezajímá.

Blog.cz se od jiných blogovacích služeb liší početnou komunitou blogerů, která je velmi aktivní. Zapojuješ se mezi ni, čteš ostatní blogy a píšeš na ně komentáře, nebo tě komunita nezajímá a píšeš si blog hlavně pro sebe?

Peter: Aj keď píšem hlavne pre vlastné potreby, nie je mi ľahostajná ani komunita blogerov. Pravidelne sledujem hlavnú stránku a ak ma niečo zaujme, tak si to pozriem a prirodzene aj okomentujem. Pravidelne však chodím na blogy mojich sestier- Júlia racelife.blog.cz a Pavlína do-it-yourshelf.blog.cz. A práve Paji ďakujem, že vôbec na tomto blogu som a že mi pomáha s tvorbou dizajnov. Ale množstvo iných autorov má čo povedať svetu… je super, že im dávate priestor.

Yima: Zapojuji se. V oblíbených mám už přes šedesát blogů, které pravidelně navštěvuji a snažím se pokaždé komentovat jejich články, však ne vždy se mi to povede. Přes blog jsem poznala spoustu kamarádek, bohužel většinou jen na dálku, a jsem velmi vděčná, že existuje nějaký blogový server s takovouto komunitou. Právě z tohoto důvodu ani nechci přestoupit k jiné službě jako jiní "emigranti".

Kdo si vlastně na tvém blogu počte? A komu bys jeho návštěvu spíše nedoporučil/a? (pokud je někdo takový :)

Peter: Normálne ste ma zaskočili… ale ja svoj blog neadresujem žiadnej skupine. Ak chceš prečítaj si, ak nie no problemo… Ale predovšetkým moji priatelia sú tí, ktorí najčastejšie zavítavajú na stránky môjho blogu a ktorým ďakujem za ich podporu a ohlasy. No vždy ma poteší, keď si ku môjmu blogu najde cestu nejaká neznáma duša…

Yima: Počtou si na něm lidé, kterým nevadí názory ostatních a na oplátku zase řeknou, co si k danému tématu myslí oni. Vyjadřuji se tam otevřeně na různorodá témata, která začínají homosexuály, pokračují přes vlastenectví a končí vztahem k Zemi, kde v tomto výčtu je nezmíněno více než dost.

Nemohu říct, komu bych ho nedoporučila. Myslím, že jeden článek se někomu líbit nemusí a s dalším mým názorem bude plně souhlasit.

Když bylo nedávno na Blog.cz téma týdne Slováci, blogeři nejčastěji psali, že je mají rádi a že dělení na národnosti považují za překonané. Jaký máš ty vztah ke Slovákům/Čechům a co si o nich myslíš?

Peter: A ja som si myslel, že ak nebudem písať na túto tému, tak sa jej úspešne vyhnem… No čo už s vami. :D Jeden pán raz povedal: "Blízkosť jazykov na spolužitie nestačí!" Máme sa radi, lebo si rozumieme ale bohužiaľ- rozumieme si často len rečou. Slovenská nátura /povaha/ je slovenská nátura a česká je česká. Nepozerám sa na štátnu príslušnosť, či národnosť ale na to aký človek je. Táto téma je však na dlhéééé rozprávanie...

Yima: Když jsem psala článek na toto téma, strhla se pod tím debata o předsudcích. Také jsem to poté řešila se svou slovenskou spolužačkou, která mě málem ukamenovala. Možná jsem to tenkrát špatně vyjádřila a tak se pokusím, abych to tu vyjádřila tak, jak chci.

Jsou národy, které jako celky mám ráda a pak ty, které jsou mi méně sympatické (a toto se opírá především o mentalitu národa a jejich historii). K žádnému národu ale neprojevuji nějakou zášť, to ne. Slováci patří do skupiny, s jejichž mentalitou se příliš neztotožňuji. Setkala jsem se s názory, že jsme si hrozně podobní, podle mě ani ne. Samozřejmě to ale záleží na jednotlivcích, mezi kterými se nachází nejenom čtvrtina mé rodiny, ale i kamarádky jak z internetu, tak z reality. Abych to shrnula, slovenský národ jsou mi bratry s jistým odstupem, ale ty, které poznám, mám potom neskutečně ráda a dělení národnosti v tom případě také považují za překonané.

Bojím se, že jsem to zase napsala špatně a někdo mě zase ukamenuje. Většinu z vás mám ráda, Slováci! (a zbožňuji slovenštinu, mimochodem)

Poslední otázka rovněž vychází z nedávného tématu týdne - dabing, nebo titulky? :-)

Peter: Vec vkusu… Niektorý dabing prekonáva originál a to je fakt- Slovenský dabing serialu Monk. Iné filmy len s titulkami. Mne to je jedno, keď je možnosť púšťam dabing, keď nie púšťam titulky… Čert ako diabol… čítať viem aj počúvať viem. Ale ak tak asi dabing, lebo čítať sa mi počas pozerania moc nechce. Som chlap a robiť dve veci naraz- kdeže… :D :D :D

Ak by som na záver mohol poďakovať všetkým tým, ktorí si klikli na moju stránku a hlasovali za mňa naozaj vám veľmi pekne ďakujem. Tiež ďakujem mojím stálim čitateľom a podporovateľom obzvlášť priateľke a mojej rodine. A keďže som diagnostikovaný disortografik, tak aj babám, ktoré mi pomáhaju s opravami textov- Nike, Bejke a pri poslednom článku Lejke. A v neposlednom rade som rád a ďakujem doméne blog.cz, že vytvára priestor nielen pre mňa, ale pre autorský život mnohých vynikajúcich blogerov ako je Yima. Srdečná vďaka- dúfam že som to neprehnal, nie je to Oskar, ale vážim si túto možnosť.

Yima: Někteří dabing odsuzují. Moc se mi líbí třeba situace ve Finsku, kde mají převážně titulky, protože se tím přirozeně učí i cizí jazyky. Já jsem zastáncem spíše titulek, zvláště v poslední době, ale jen tak po celém náročném dni rozhodně zvolím dabing, protože sledování titulek bych už asi nezvládla. Divné mi přijde, když Češi dabují slovenské filmy. Onehdy jsem viděla takovou dabovanou pohádku. Myslím, že je to zbytečné. Naopak mě mile překvapili Slováci, když jsem před asi dvěma lety na jejich kanále viděla Marečku, podejte mi pero v originále. Nevím, jak je to teď, ale rozhodně dávám palec nahoru!

Některé dabingy jsou ale v češtině hodně zažité. Třeba takoví Simpsonovi! Nebo si nedokážu představit, že by Louis de Funes nemluvil hlasem Filipovského. Jednou jsem s ním viděla film v originále s titulky a bylo to vážně divné. Však i on sám někde někdy řekl, že se mu tento dabing líbí.


--


Yima, autorka blogu yim.blog.cz





Peter Gustáv Hrbatý, autor blogu gustaph.blog.cz

 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Edona Edona | Web | 22. ledna 2014 v 18:41

Pěkný double rozhovor. :-)

2 Terka Terka | E-mail | Web | 22. ledna 2014 v 20:36

Je fakt, že jsem se v některých odpovědích ztotožnila u obou, v některých u jednoho, někde vůbec, ale to nic nemění na tom, že je to zajímavě udělaný rozhovor :-)

3 David David | E-mail | Web | 22. ledna 2014 v 20:39

Pěkný rozhovor, Petr vypadá dost sympaticky. :-) Zajímalo by mě, jestli věděl, že bude rozhovor i s Yimou - viz poslední otázka, kde ji zmiňuje. :D

4 gustaph gustaph | Web | 22. ledna 2014 v 21:53

[3]: Vedel som o tom keďže som mal viacej hlasov opýtali sa ma, či to môže byť... a Yimu som kontaktoval už predtým, počas súťaže a je to naozaj v pohode baba a má fajn blog... tak mi bolo cťou s ňou odpovedať :-)

5 Yima Yima | E-mail | Web | 22. ledna 2014 v 22:23

[4]: Bylo mi ctí odpovídat s tebou. :) (ale teď si trochu připadám jako idiot, když porovnávám ty odpovědi :D)

6 gustaph gustaph | Web | 23. ledna 2014 v 8:08

[5]: Ale no, krásne si odpovedala... fakticky zmysluplne a neporovnateľne so mnou pretože máš svoj štýl...

7 El El | Web | 23. ledna 2014 v 13:57

Pěkný rozhovor :-)

8 Ellis Ellis | E-mail | Web | 23. ledna 2014 v 19:32

Zajímavé je pozorovat rozdíly mezi odpověďmi. Je vidět, že odpovědi toho druhého nečetli dřív, než neodpověděli sami... :) A celkově jsou to zajímavé odpovědi, dokonce jsem si dala práci s tím přečíst odpovědi ve slovenštině :)

9 VinsSs VinsSs | Web | 24. ledna 2014 v 11:42

Dobrý rozhovor, ale celkom dlhý :D

10 katt-chan katt-chan | E-mail | Web | 24. ledna 2014 v 20:02

aspon jsme se neco dovedeli

11 May-rinne May-rinne | E-mail | Web | 26. ledna 2014 v 0:33

Rozhovor je zajímavý, je to pěkné čtení a člověk se při něm hezky uvolní. Autor i autorka jsou symptičtí. :-)

12 raritynews raritynews | Web | 26. ledna 2014 v 20:47

podel mně je toho napsáno aš moc, nigdo si to nemůže zapamatovat, kašdopádně zajímavý rozhovor to určutě je ale nečetla jsem ho právě kvúli tomu jak je dlhý

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama