Aysha: Tetování je vyjádření mé osobnosti

21. května 2013 v 15:15 | Standa |  Rozhovory
Ani v květnu nebudete připraveni o nový článek z pravidelné rubriky Rozhovory.

Tentokrát si můžete přečíst rozhovor s blogerkou Ayshou, která si vede blog na adrese ay-sha.blog.cz.


Můžeš úvodem prozradit, kolik ti je let, odkud jsi a jakou studuješ školu?

Je mi 15 let (narozeniny šestnácté budu mít v několika nejbližších týdnech). Bydlím v Praze a studuji na osmiletém gymnáziu.

Blog máš teprve krátce, od konce března letošního roku. Víš, proč sis ho založila a co sis od toho slibovala? A je to tvůj první blog?

Bloguji už celkem dlouho. Vlastně od svých cca deseti let. Na prvním blogu mi šlo o návštěvnost, což bylo vlastně jediné, co mě zajímalo. Postupem času jsem dospěla k tomu, že se do statistik ani nekoukám. Můj první blog byl o koních. Všichni máme ten první blog, který má křiklavý design a divný název. Po něm jsem měla další dva, které jsem časem opustila, protože měli moc specifický název (např. Sims, apod.), který byl nepoužitelný pro další tvorbu, když mě ono téma opustilo.

Od blogu jsem si nikdy neslibovala, že budu populární jako např. Lady Vanilka, nebo že můj blog bude legendou ani nic podobného. Vždy to pro mě byla forma odreagování se. Ze začátku jsem "patlala" dohromady články, které říkaly, jak se něco dělá, jak se to dělat nemá apod. Časem jsem přesedlala na deníček.

Kam bys svůj blog zařadila tematicky? A pro koho blog píšeš? Spíše pro sebe, pro kamarády a známé, pro kohokoli, pro určitou konkrétní cílovou skupinu...?

V dnešních dnech to je spíše deníček a forma toho, abych napsala uceleně, co se mi honí hlavou a mohla se podívat na danou věc jako na celek a časem i s odstupem.

Jak se to vezme. V podstatě každý píše blog pro sebe. Já ho píšu pro sebe, ale i pro ostatní. Já sama osobně ráda poslouchám cizí názory a tím vylepšuji ty svoje, takže každý, kdo si přečte něco málo z mého blogu, tak si může vytvořit názor na mě, ale i třeba vidět věc, o které píšu, z jiného úhlu, což pro ně může být přínosem. Můj blog si může přečíst každý. Někdo s mým názorem bude sympatizovat, někdo ne.

Jak moc je tvůj blog osobní? Necháváš čtenáře nahlédnout do svého soukromí, nebo je bezpečně držíš za pomyslnou zdí, kam nikoho nepustíš?

To může čtenář posoudit sám, jak daleko ho pustím. Na blogu píšu i o sobě, i o jiných věcech. V současnosti píšu úvahy, zážitky a postřehy, které odhalí určitou část mé osobnosti a na základě každého článku je možné si na mě udělat názor, který nemusí být vždy shodný se skutečností. Některé jsou i docela osobní, ale stále zůstávám zakryta jistým tajemstvím a krásnou anonymity internetu.

Celá řada blogerů jsou spíše introverti a na blogu si vynahrazují nefunkční nebo neuspokojivé vztahy v realitě. Jak vycházíš ty sama se svými vrstevníky a jsi na blogu stejná jako v reálu, nebo se stylizuješ do nějaké image, která se ti líbí?

Nemyslím si, že blogem si člověk nahrazuje neuspokojivé vztahy. Blog může mít i člověk, který má co říct, nebo se chce prezentovat jaký je. Já se snažím být na blogu stejná, jaká jsem ve skutečnosti. Přijde mi to vůči čtenáři nefér, kdybych si hrála na něco, co nejsem. Jsem nějaká, podědila jsem po rodičích mix genů a s těmi musím naložit. Na světě je nás 7 miliard a každý je originál, takže postrádá smysl hrát si na někoho jiného, když já sama jsem originál. Lidé, kteří se na blogu schovávají za anonymitu nebo (nedej bože) si hrají na někoho jiného, by si měli více věřit, protože kdyby si věřili, tak se neschovávají.

Pro Blog.cz je rovněž typické, že celá řada tamějších blogerů touží napsat svou knihu nebo se stát novinářem. Jak je to u tebe?

Na blogu v záhlaví mám napsané, že bych si přála být právníkem a je to tak. Je to můj sen už několik let.

Psaní knihy? Upřímně, nikdy mě nenapadlo psát vlastní knihu a asi by to nebyl ani dobrý nápad, protože bych asi nedokázala dát dohromady tak obsáhlé dílo, jako je kniha, ale kdo ví, co všechno budu v životě dělat a kam se dostanu. Upřímně můj hluboký odiv má každý, kdo napsal knihu. Musí to být velmi náročné dát dohromady knihu.

Najdeme na blogu i tvoje fotky, aby čtenáři viděli, jak vypadáš, nebo jsou všechny ty fotky dívek na blogu postahované z Google? :-)

Nenajdete, většina obrázků, které mám na blogu jsou z Tumblr. V menu mám ale napsaný e-mail, na který mi čtenář může napsat, kdyby měl zájem se se mnou seznámit a to by přirozeně věděl, jak vypadám.

Říkáš o sobě, že miluješ komunitu SuicideGirls. Vysvětlila bys neznalým, co to je to "SuicideGirls", jak jsi to objevila a v čem tě to baví?

SuicideGirls je americká stránka alternativní pornografie. Jde o akty a umělecké fotografie dívek, které se odlišují od běžných modelek tím, že mají např. výrazné střihy a barvy vlasů, tetování a piercingy. V širším slova smyslu jde o to, že mnoho dívek, které nejsou přímo SuicideGirls, to berou jako životní styl a snaží se vypadat jak SuicideGirls.

Nejde o to mít co nejvíce tetování, nebo piercingů. Jde o to odlišit se, být svá a nebát se to dát najevo. Na Facebooku dokonce existuje česká stránka SuicideGirls, kde dívky z Česka vyvěšují svoje fotografie. SuicideGirls jsem objevila na internetu, když jsem si prohlížela obrázky piercingů a narazila jsem na obrázek s logem. Zadala jsem si to do Googlu a zjistila více.

SuicideGirls obdivuji, protože se nebojí dupnout si a říct "To jsem já a jsem taková". Vybočují z davu a nebojí se být jiné, než je zvyklé. Ukazují mužům, že i ženy, které nejsou blondýny s kůží miminka, mohou být atraktivní a přitažlivé.

Máš tetování a 5 piercingů. Jak se k tomu staví tví rodiče, případně přítel? A prozradíš, jaký motiv představuje zmíněné tetování a kde na těle ho máš?

Rodiče se ze začátku tvářili velmi negativně. Na téma piercing a tetování proběhlo dokonce několik velmi ostrých hádek. Časem se ale.. nechci řict smířili, ale naučili se s tím žít a do jisté míry to respektovat. Snažili se mi to rozmluvit (stejně jak přátelé). Nikdy se to nikomu nepodařilo mi cokoli rozmluvit. Když něco chci, tak vím proč, za jakým účelem, jaké to má následky pro moji budoucnost, ale hlavně si za tím stojím.

Přátelé v dnešních dnech už vědí, že je to můj styl a vzali mě takovou, jaká jsem. Dřív mě ale nemálo lidí odsoudilo a nazývali mě velmi hanlivě. Nikdy jsem z toho ale neměla deprese, nebo smutnou náladu. Je to vyjádření mé osobnosti a přátelé mě přijmou, jaká jsem, nebo nejsou moji přátelé. Můj bývalý přítel, když jsem s ním konzultovala tetování, tak mi řekl, že se mu s ním nebudu líbit. Byl to první náznak, že náš vztah bude mít v nejbližší době konec. Řekla jsem mu, že mě má rád takovou jaká jsem, nebo že nemá smysl, abychom byli spolu.

Neprozradím, to je pro mě až moc osobní informace. Vše co řeknu je, že jde o text a je umístěný tak, že ho nevidí každý.

Líbí se ti tetování, popřípadě piercing, i na mužích? Doporučila bys to každému, aby zvýšil svou atraktivitu, nebo se toto zdobení těla podle tebe hodí jen pro určité typy lidí?

Ano, líbí. Podle mě je nejkrásnější muž Oliver Sykes (zpěvák skupiny Bring Me To Horizon). Nelíbí se mi typ muže jako je např. Niall Horan nebo Justin Bieber.

Tetováním nebo piercingem lze podle mě ozdobit každé tělo, jen musí být zvolen dobrý motiv či místo. V každém případě ale musí být tetování decentní a musí se dát schovat do společenského oděvu. Po některých typech piercingu zůstává po jeho vyndání jizvička, kterých se snažím vyvarovat.

Většina blogerů na Blog.cz má své oblíbené blogy, které pravidelně sleduje a kde zanechávají komentáře. Máš také své oblíbené autory, ať už na Blog.cz nebo kdekoli jinde? A na jakých stránkách na internetu obecně trávíš nejvíc času? Je to Facebook?

Blogy čtu jen občas, když mám speciální chuť číst názory nebo výplody cizích osob. Mnohem raději jdu ven a dám se do řeči s cizím člověkem, nebo jen tak chodím městem a pozoruji, jak žije. Hodně ráda také čtu knihy. Nejraději mám klasické detektivky od Agathy Christie nebo Dicka Francise.

Na internetu trávím hodně času. To je normální v dnešní době. Facebook mi krade dobrou polovinu mého času online. Není to proto, že bych hrála hry, nebo četla cizí profily. Odpovím na zprávy, vyřídím upozornění, přidám fotku nebo napíšu status a jdu zas pryč.

V poslední otázce bych se tě chtěl zeptat, jaký je podle tebe smysl života a co bys vzkázala čtenářům, abys je pozvala na svůj blog.

Podle mě není smyslem života být slavný nebo úspěšný.

Svůj život budu považovat za dobrý, když na mém pohřbu bude co říct. Když zemře doktor, tak na jeho pohřbu by zaznělo, že byl doktorem a jeho úspěchy v oboru. Chci, aby na mém pohřbu měli moji nejbližší o mně co říct. Smysl života je i to, že se člověk umí radovat z drobností. Když si člověk ze života udělá jednu velkou rutinu, tak nemá šanci si život užít. Nelžu, zkuste se zaradovat z toho, že si večer dáte sprchu. Hned se vám bude žít lépe. To je můj smysl života.

Čtenářům bych vzkázala, že můj blog by jím měl poskytnout cizí názor a pohled na věc, který jim může zamíchat jejich vlastním názorem. :)

--
Více se o zpovídané blogerce dozvíte na jejím blogu ay-sha.blog.cz

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nina S. Nina S. | 21. května 2013 v 16:20

upřímně je tohleto na sociálku, hlavně ve smyslu toho, že v 15 je tetování zakázáno, pouze se souhalsem rodičů... ale co já se starám ,dnešní rozmazlená mládež, které jsou nějaká pravidla ukradená- díky bohu to vymírá na předávkování a otravu alkoholem 8-) a ten zbytek se hold už za mlada stará o dítě, o jehož otci ani neví kdo to byl

2 KaTHulle KaTHulle | 21. května 2013 v 16:20

zajímavý rozhovor. Zarazilo mě že ti je "jen" 15, protože máš zajímavý myšlenky a názory. :)

3 Adelaine Adelaine | Web | 21. května 2013 v 16:52

Mít v patnácti několik tetování a piercingů... no nevim. Patnáctiletý holce bych to asi nedovolila ani já. Jinak je mi slečna sympatická, ale tohle i fanouška tetování a piercingů jako já.. dost zarazilo.

4 David David | E-mail | Web | 21. května 2013 v 16:54

Pěkný rozhovor, dobře se to četlo. :-)

5 Míša Míša | E-mail | Web | 21. května 2013 v 17:06

Na 15 let se mi zdá velmi rozumná. Má dobré názory.
Názor na tetování, kvůli kterému jsem původně rozklikla, je také fajn. Mně osobně se nelíbí, pokud si lidé dávají tetování jen tak z nudy. Jako projev sebevyjádření to uznávám. Když si někdo nechá vytetovat něco, co souvisí s jeho postojem, nebo s tím, co zažil, není to prostě jen tetování. Takže se mi třeba líbí, když se vegetariáni nechávají tetovat číslem toho telete :) Ze známých osobností mě obvykle nijak neuchvacuje, když se nechají tetovat, ale třeba u Demi Lovato, která tím právě zaznamenává svůj život, to beru :)

6 ay-sha ay-sha | E-mail | Web | 21. května 2013 v 17:40

[1]: Moji rodiče o všem vědí a jsou s tím seznámení, jaké to může mít rizika a souhlasili.

[2]: Děkuju moc.

[3]: Zaráží to hodně lidí... Věk je jen číslo.

[4]: Děkuju. :)

[5]: Bereš mi to z úst. :)

7 Melanie Melanie | 21. května 2013 v 17:47

Agatha Christie? Ty jsi můj člověk! :-D
Já bych hodně chtěla nějaké tetování, ale je mi 14 a naši by mi to nikdy nedovolili. Piercing bych si ale nikdy nedala, to se mi moc nelíbí.
Jinak moc zajímavý rozhovor.

8 ay-sha ay-sha | E-mail | Web | 21. května 2013 v 17:54

[7]: Miluju její knihy!
Tak počkej. Já ho chtěla od třinácti už. :)
Děkuju!

9 Arthur Arthur | E-mail | Web | 21. května 2013 v 17:58

Narazila jsem na tenhle rozhovor náhodou. Chtěla jsem se dostat na srdce blogu a krásně si počíst, jak to jde do... Ale přečetla jsem si ho a nelituju. Doopravdy ne.
Dlouho jsem nenarazila na člověka, jen o málo staršího než já, který by měl v životě tak jasno. Ty máš, očividně, své názory a utříděné myšlenky.
Došla jsem i na tvůj blog a ztotožnila se s většinou tvých názorů. Vážně. Jsem ráda, že i takovíhle lidé ještě jsou. A i u nás v republice.
Řekla bych, že jsme si hodně podobné. Jen já jsem v životě nedošla tak daleko. Otevřelas mi oči. :) A obdivuju tě. Vážně.

10 Bels Bels | E-mail | Web | 21. května 2013 v 18:04

Rozhovor jsem chtěla jen zběžně prolítnout, ale nakonec jsem se do něj zakousla. Slečna má všech pět po hromadě a v životě evidentně jasno. Líbí se mi její vyjadřování a blog na první pohled téže. Myslím, že si počtu :)

11 ay-sha ay-sha | E-mail | Web | 21. května 2013 v 18:11

[9]: Páni. Toto mě doopravdy dojalo. Moc děkuju. :)

[10]: Moc děkuju. Svých pět pohromadě- v mém případě dvojsmysl. :D

12 Verča Verča | E-mail | 21. května 2013 v 22:07

Aisha je velice zajímavá a z rozhovoru sympatická. Těším se, až prozkoumám její blog.:-)

13 Denda Denda | 22. května 2013 v 6:08

Sympatická dívčina se srovnalým pohledem na svět. Myslím, že rozhovor se povedl. Blog neznám, ale poznám. ;)

14 ay-sha ay-sha | E-mail | Web | 22. května 2013 v 13:47

[12]: Děkuju. :)

[13]: Děkuji též. :)

15 Lukáš Lukáš | E-mail | Web | 22. května 2013 v 18:07

Tak to je půvabné...skutečně.

Jen obdivuju lidi, kteří se až tak podrobně identifikují veřejnosti - například výše uvedeným způsobem.

[13]: vždy mě pobaví jak někteří generalizují ;-)

16 Denda Denda | 22. května 2013 v 22:10

[15]: Já ráda pobavím ;-)

17 Koralína Koralína | E-mail | Web | 29. května 2013 v 10:28

Jo, tak tvoje rodiče obdivuju, když o tom ví a nevadí jim to, i když je ti teprv patnáct. Já si musela počkat do osmnácti a i pak okolo toho bylo dost keců. Ale jsem za to ráda, aspoň jsem si to pořádně rozmyslela a neplácla na sebe první kravinu, která mě napadla :-D

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama