Bloger versus spisovatel

15. února 2012 v 17:30 | Standa |  Úvahy

Na Blogu aktuálně frčí zajímavá diskuse na téma, jak nazývat blogery s literárními ambicemi. Rád bych se k tomuto tématu rovněž vyjádřil, protože souvisí s dalšími fenomény, o které se dlouhodobě zajímám.


Pokud nejste v obraze, nejprve čtěte:



Na Blogu jsou mraky blogerů s literárními ambicemi, to je bez debat.




Poslední dobou o sobě dávají vědět více než v minulosti. Výrazně jim k tomu pomáhají vzory z řad ostatních blogerů, kteří již oslavili první publikační úspěchy.


Oč jde: diskuse se vede kolem toho, co se jaksi už samo o sobě brání nějaké škatulce. Hledá se totiž pojmenování pro blogery z Blog.cz, kteří se nepovažují "pouze za blogery", kteří mají literární ambice, kteří publikují nějaké umělecké texty, a ve vzácných případech dokonce i vydali vlastní tištěnou prvotinu. Jak jim říkat? Pisálek, psavec, grafoman, spisovatel, autor, literát... na žádném označení nepanuje 100% shoda.

To vše za situace, kdy dokonce ani nepanuje shoda na označení pro uživatele Blog.cz - existuje několik výrazů, na které můžete narazit, a které se tady drží dlouhá léta, aniž by cokoli naznačovalo, že se to má změnit:




Teoreticky bychom se mohli ptát: jak chcete hledat označení pro literárně aktivního blogera, když ani nepanuje shoda na tom, abychom ho nazývali blogerem? Vysvětlím, proč se domnívám, že jde pouze o zástupný problém, a proč celé toto hledání postrádá opodstatnění.

Nejprve nesmírně stručné shrnutí, jak dnes vypadá literární svět. Žijeme v době, ve které vychází historicky bezprecedentně nejvíce textů v historii. Na maličkém českém knižním trhu působí několik tisíc vydavatelů, kteří každoročně vydávají závratné množství knih. Současně se neustále snižují tištěné náklady, tzn. vychází sice stále více knih, ale každá kniha se tiskne ve stále menším počtu výtisků. I nejprodávanější autoři si dnes mohou jenom nechat zdát o nákladech, které byly ještě za "totáče" v podstatě běžné (150 tisíc výtisků a více).

Vydat vlastní knihu nikdy v historii nebylo jednodušší - kromě široké sítě specializovaných nakladatelství existuje nespočet služeb, které vám vydají cokoli, stačí na to mít peníze. Nesmírná poptávka dala vzniknout početným kurzům tvůrčího psaní, ze kterého se už dávno stal sexy obor vyučovaný na vysokých školách; vychází tuny původní i překladové literatury, jak se stát slavným spisovatelem; internet přetéká amatérskými servery, které publikují začínající a amatérskou tvorbu, nebo rady, jak se zlepšit ve svém psaní. Z návodů, jak napsat literární text, se stala nepřehlédnutelná houština hlasů, a se samozvanými rádci se roztrhl pytel. Jenom na Blog.cz jsou jich mraky, mezi nimi kupříkladu i malé děti, které radí, jak napsat dobrou knihu (!).

Současně panuje všeobecně rozšířená póza proti tvůrčímu psaní se vymezovat a ostentativně vykládat, že spisovatelem se člověk rodí, nikoli stává. Žel tyto nářky nejčastěji slyšíme od lidí, kteří nikdy žádnou knihu o tvůrčím psaní ani neotevřeli.

V populaci čtou více ženy, knihomolství je stále považováno za chvályhodný a intelektuální koníček, a panuje obecně přijímaný stereotyp, že lidé (navzdory záplavě nových knih v knihkupectvích praskajících ve švech pod náporem nových titulů) čtou čím dál méně, protože vysedávají u počítačů nebo před televizí.

Odvěké historické role spisovatele a čtenáře se vyměnily. Spisovatelé byli v minulosti polobohy a váženými kmety, kterým se stavěly sochy a jejichž knihy povinně četly generace školou povinných dítek. Případně bohémskými idoly, jejichž dramatické životní osudy vzrušovaly zástupy jejich čtenářů.

Dnes je to čtenář, kterému se nadbíhá, který je lákán na trendy proužky na knižních hřebetech s informací, jakou že literární cenu dílo vyhrálo. Ve světě, kde počet spisovatelů dávno převážil počty čtenářů, muselo logicky dojít k tomu, že čtenáři jsou dnes tím vzácným a nedostatkovým zbožím, polobohy, ke kterým spisovatelé vzhlíží a skoro s prosíkem škemrají na kolenou, aby si vydobili pozornost ke svým knihám, vydaným čím dál častěji vlastním nákladem.

V neposlední řadě je nutné zmínit probíhající revoluci elektronických knih, které naprosto zásadně před našimi očima mění svět literatury. Je nepochybné, že je otázkou času, než se z četby e-knih stane mainstreamový model, a tištěné knihy zůstanou úzkou doménou hrstky bibliofilů, podobně jako je tomu v hudbě u staromilců, kteří sbírají vinylové desky.

Text jako zachycená forma mluvené řeči dospěl do stadia extrémní inflace. Žijeme ve světě, který neuvěřitelně přetéká texty, a platí jako u všeho, že čeho je moc, to ztrácí na ceně. Již dávno neplatí, že co je psáno, to je dáno. Magická moc slova byla rozdrcena na padrť všeobecně rozšířenou nadprodukcí textů, které náš svět produkuje. Každý, kdo na této nadprodukci textů participuje, má svůj maličký díl viny na tom, že psané slovo ztratilo svou váhu. Psát je dnes možné cokoli, nikoho to ale už nevzruší. Ty tam jsou doby, kdy Milenec lady Chatterleyové byl neslýchaně skandálním textem, kdy za "závadnou" literaturu hrozil kriminál, kdy spisovatel psal své texty navzdory represivním tlakům totalitních režimů či existenčním potížím, apod.

S příchodem listopadu 89 a svobody slova náhle spisovatelé zjišťují, že ve světě, kde je možné náhle psát cokoli, ztratili důvod, proč vůbec něco psát. Řada autorů je natolik zaskočena totální svobodou volby tématu i jazykových prostředků, že propadají čím dál více syndromu "prázdného papíru" (či "blikajícího kurzoru", chcete-li). Chtěli by psát, ale nemají o čem.

Jeden známý český intelektuál se kdysi nechal slyšet, že současným básníkům by nejvíce prospělo, kdyby u nich policie sem tam udělala alespoň na oko domovní prohlídky či jim sem tam cvičně posvítila lampičkou do očí u výslechu. Příchod nových Karlů Krylů by na sebe zajisté pod příchodem této "represe" nedal dlouho čekat.

Jak chtít autentickou poezii ve světě přebytku, kde nám nic nechybí a psát je možné cokoli? Ty největší texty v historii literatury většinou vždy vznikaly navzdory něčemu nebo někomu, a autorovi za ně kolikrát hrozil v lepším případě kriminál, v horším postavit se ke zdi. Čtenář to ocenil důvěrou v to, že takto vzniklá kniha je podložená spisovatelskou autenticitou, a byl ochotný vystavovat se i riziku, například při četbě samizdatových titulů. Dnes si můžete v tramvaji otevřít Sadeho či Wildea, a nikdo nad tím ani nehne brvou.

Ve světě, který jsem se zde pokusil nastínit, je potom nutné se ptát: kdo je vlastně dnes spisovatel? Navzdory oblíbených relativizujícím soudům, kterými blogeři z Blog.cz rádi spisovatele vystavují, mám v této věci velmi jasno. Být spisovatelem znamená zacházet s jazykem, vytvářet z něj texty, a tyto texty dostávat ke čtenářům, kteří za to spisovateli poskytují obživu. Spisovatel je jednak profese, která se dá do jisté míry naučit, a současně je to i vrozená dispozice a jisté naladění člověka, který chce být (a je) čten a který "pracuje hlavou".

Současně je spisovatel člověk, který je za spisovatele obecně uznáván, který je takto označován v médiích, je zastoupen ve slovníku spisovatelů, apod. Je hlubokým neštěstím spisovatelů, že jejich pracovními nástroji disponuje naprosto každý - rodným jazykem a gramotností. Odtud pramení ona iluze, že stát se spisovatelem je snadné, protože k tomu přece stačí umět číst a psát - a to hrome přece umím taky, řekne si náš grafoman a dá se do vzniku svého neblahého dílka.

Dnes je zcela běžné, že jen malá část spisovatelů se svými texty uživí natolik, aby se z nich mohli stát spisovatelé na volné noze. Pokud to jsou ale skutečně spisovatelé, pak mají za sebou minimálně jednu vydanou knihu (případně e-knihu), psaní se věnují denně, a soustavně pracují na vylepšování svých literárních dovedností. Souhlasím zde navíc s názorem J. Škvoreckého, že zatímco skvělým básníkem může být člověk klidně v 18 či ve 20 letech, dobrým prozaikem se člověk stává až po třicítce, teprve s dostatečnými životními zkušenostmi, apod.

Za této situace důrazně odmítám souhlasit s tím, že spisovatelem je ten, kdo se za něj označí, ačkoli nikdy nic nevydal a veškeré své publikační pokusy realizoval výhradně na svém blogu. Totéž platí o mladých blogerech kolem 20 let, kteří jsou zastoupeni v jakýchsi bezvýznamných "sbornících", a kteří se mj. sdružují kolem blogu spisovatele.blog.cz. Trvám na tom, že to nejsou spisovatelé, ale blogeři. Byť s literárními ambicemi. Nerozumím tedy tomu, proč proč ně hledat jakési označení za cituace, kdy:

1) se stejně nikdy nedojde k všeobecné shodě na jednom názvu
2) je každý bloger s literárními ambicemi jiný
3) se za spisovatele označuje každý druhý, ale zatím se nezdá, že by blogy zrodily nového Dostojevského nebo Hrabala
4) jsme zavaleni texty, vše už bylo napsáno, nic nového vymyslet nejde, a nové knihy pouze variují to, co už dávno před nimi vymyslel někdo jiný

Myslím, že je to na škodu všem. Spisovatelé přišli o svou prestiž v momentě, kdy se za spisovatele považuje každý. A blogeři si naopak dosud svou prestiž nestihli vybudovat, protože se označují za někoho jiného. Velmi bych si přál, aby i u nás existovali blogeři, kteří se budou hrdě hlásit k tomu, že jsou blogery. Kteří si to dají na vizitku, kteří se tím budou živit, a kteří budou plnohodnotně stát vedle dalších profesí, které se živí psaním.

Na Západě už dávno takové své blogerské celebrity mají a pár by se jich našlo i u nás (dokonce i na Blog.cz). Příkladem takové hrdé blogerky, která samu sebe označuje za "foodblogerku", je Šárka Škachová, přitom paradoxně právě ona vydala vlastní (a velice úspěšnou) kuchařku. Člověk si až říká, kde se stala chyba? Autorka úspěšné knihy je (food)blogerka, zato blogeři, kteří nikdy nic nevydali, si říkají spisovatelé, respektive hledají, jak si sami budou říkat.

Dle mého soudu by se měli spisovatelé a blogeři držet od sebe a nesměšovat. Ano, na Blogu sice je pár blogerů, kteří podle všeho jsou i spisovateli, ale těch je tak málo, že by neměli podporovat onu velkou iluzi, jaká jsme všichni jedna velká báječná spisovatelská rodinka. Ne, skutečně nejsme, a já se ptám, kde je mezi všemi těmi "spisovateli" na Blogu ten nový Hemingway, na kterého stále marně čekám?

Za sebe bych navrhoval, aby se majitel blogu nazýval bloger. Jestli na svém blogu publikuje vlastní povídky, básně, cokoli... nechť. Dokud ale totéž nevydává ve svých (e-)knihách, je to stále "jen" bloger. Ano, je to bloger, který může být současně i pisálek, psavec, grafoman, spisovatel, autor, literát... ale pořád je to především a v první řadě

BLOGER

(Poznámka závěrem: tento článek je zařazen do nově vzniklé rubriky Úvahy. Zpětně jsem do ní zařadil i starší články z tohoto blogu, u kterých mě v minulosti trápilo, že se pro ně stávající rubriky nehodily.)
 

48 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Iswida Iswida | 15. února 2012 v 17:50

Nesouhlasím s tím, že už není co nového napsat. A nemyslím si, že tím zásadním zlomem mezi pisálkem a spisovatelem je knižní publikace. Četla jsem pár knížek, které by podle mého názoru patřily tak maximálně na blog a nepovažuji jejich autory za básníky, stejně jako se nepochybně "v šuplících" povalují díla, která by mohla literaturu obohatit. Se zbytkem souhlasím - je směšné označovat za spisovatele každého, kdo kdy něco napsal.

2 Alue Alue | E-mail | Web | 15. února 2012 v 17:59

Osobně považuji bloggera a spisovatele za dvě rozdílné osoby. - Blogger píše blog, spisovatel napsal knihu/knihy. Člověk může být klidně obojí, ale u mě nikdo není spisovatel, dokud nedrží v ruce svou knížku, kterou i úspěšně prodá natolik, by z toho i něco měl... - Když vydám sbírku básniček a rozdám je mezi svých dvacet kamarádů, tak nejsem spisovatel.

3 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | E-mail | Web | 15. února 2012 v 18:12

Kdyby tam nebylo to vytučňování, kterého se vždycky jaksi přežeru a opravdu ho vnímám ho jako něco, co mi vážně přidá na váze (objemu hlavy), když to přečtu - zvednu se a radostí zatleskám!

Nebojím se říci že jsem se konečně na Srdci něco dozvědělo. Srdce teď bije o mnoho lépe (navzdory těm cholesterolovým písmenkům)! Slyším ho. :-) Můžu k němu přiložit ouško a nebojím se, že bude mrtvé.
Tvé argumenty jsou pádné, vybroušené a jednoznačně určené. Dříve mi tak nějak přišlo že to bylo chvíli už už směřující k názoru, a potom: "HA! Nova existuje... pryč od toho..." Jestli mám pravdu nevím, nevidím do toho a jsem hloupé, ale mám alespoň špetku smyslu pro humor, takže, jak bych to řeklo... pokouším se dovtípit se :-D

Škvorecký to řekl hezky. Ale ještě řekl, že každý "dobrý spisovatel vychází hlavně ze svých zkušeností získaných do osmnáctky". Zvláštní. Jak se u něj sešly takové dva výroky nevím. Ale opravdu ti děkuji za tlusté podtržítko za jakoukoliv spekulací "kdo je a co je a co není spisovatel, pisálek, literát", protože už se mi to začínalo slévat v jednotné kecy.
A myslím, že co je psáno o psaní, je vždycky tak nějak zbytečné.
Knížky o tvůrčím psaní jsem kupodivu dočetlo dvě. Obě byly netradiční, obě mi pomohly dotvořit názor že je stejně třeba TO mít v sobě. A bojím se, že to nemám.
Kdo by se nebál...

Nemít o čem psát! Když bych si potřetí přečetlo O Myších a Lidech, potřetí bych si uvědomilo: "Ale vždyť... vždyť to je vlastně hrozně aktuální... ale proč?"
Když je tam TO nebo když se za ním člověk žene, snaží se ho dohonit pomocí debilních slovíček a moc dobře ví, že je to těžký, hrozně těžký, tak těžký, že na to mnohdy sám nestačí, vždycky ta knížka "bude o něčem", nebo dokonce v přítomném čase "o něčem je", když sedí na poličce a nic neříká, jenom tak pozoruje z dálky a těší se, až si jí někdo všimne.
Mám knížky strašně rádo.
Proto mě mrzí když se rozebírají příliš povrchně, intelektuálně a chladně, bez citu. Ať už slovy nebo myšlenkami.

No a psaní... to mám ještě radši.
Proto to někdy dopadá jak to dopadá :-D
Bojím se budoucna ale pak si uvědomím, že je ve hvězdách a že není třeba se bát naprosto ničeho.

Opravdu ti moc děkuji. Jsem nadšené. :-) A teď se pomalu usadím, tady kousek odtud a budu poslouchat ten tlukot...

4 Elza Elza | Web | 15. února 2012 v 18:14

Můj názor: Čím více knížek, tím menší bude kvalita. Hodně lidí si prostě řekne: 'Vydám knihu', ale mnohdy ani nemají nápad.

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. února 2012 v 18:24

Píšu, tudíž jsem.

6 Ebolin Ebolin | Web | 15. února 2012 v 18:27

Tak to souhlasím :-)

7 Arvari Arvari | E-mail | Web | 15. února 2012 v 18:34

Já na tom, že spisovatelem se člověk musí narodit, třeba trvám. Musí v sobě něco mít. Tu neovladatelnou touhu psát, tu vášeň, musí k němu mluvit Múza ("Přestaň se laskavě ošívat, vždyť o tobě už píšu!"), musí psaní milovat, ne to dělat jen pro prachy a pocit vnitřního uspokojení z toho, že ho lidi UZNÁVAJÍ. A to, jestli někdy něco vydal? Pf, na tom nesejde.
Ale já jsem jen snílek a bohém. Vídím to jinak než většina lidí. Někdy je to až ke škodě, mám pocit...
(Ale mimochodem, nemít o čem psát? To neznám. Je tolik věcí na světě. Tolik věcí, za který se pořád musí bojovat, i v týhle prej svobodný zemi. Já si třeba jednu našla...)
Za pozornost děkuje...

Arvari
(sice blogerka, ale taky spisovatelka, která nemá potřebu čekat na oficiální uznání)

8 Lirael Lirael | Web | 15. února 2012 v 18:44

Naprostý souhlas, vážně (konečně jednou). Taky mi přijde zvláštní nazývat se spisovatelem, když prostě jen sem tam relaxuju psaním a vydané cokoli v nedohlednu. Tleskám přímosti a akorát vyčerpávající podrobnosti článku/úvahy. :-)

9 Amia Amia | Web | 15. února 2012 v 18:45

Ou jé. Ani nevíte, páně Stando, jak s vámi souhlasím 8-)

10 Arvari Arvari | E-mail | Web | 15. února 2012 v 18:54

Jo, a pst, Stando. Je vidět, že reálně nemáš o psaní ani ponětí. Psát absolutně denně, bez výjimky, i když zrovna není inspirace... Jasně. Někdo to možná dělá. Ale tu pasáž psanou 'z donucení, aby se neřeklo' to stejně většinou chce komplet překopat. Takže nad tím člověk nejdřív ztratí spoustu času, vystresuje se, že to nestojí za nic, a pak nad tím ztrácí DALŠÍ čas, když to přepisuje. Trochu zbytečný...
(Ehm, a jo. Píšu skoro denně. Ne jen tak občas jako relax. No fakt...)

11 Dubious cat Dubious cat | Web | 15. února 2012 v 18:54

Kývu hlavou na souhlas, z mé strany již není potřeba to dále komentovat:)

12 Babe Babe | Web | 15. února 2012 v 19:04

A just si budu řikat Psavé Prase!

13 Kimberly B. Kimberly B. | E-mail | Web | 15. února 2012 v 19:06

Všichni jsme především tím, čím být chceme. Neboť nikdo nakonec nechce být jiný, než takový, jaký je.
Jsem bloger-pisálek. Ať už jsou obě označení pro kohokoli jakkoliv trapná, já se k nim hrdě hlásím. :-)

14 kamerunskeovce.blog.cz kamerunskeovce.blog.cz | Web | 15. února 2012 v 19:06

dobré téma :-P

15 KatyRZ KatyRZ | Web | 15. února 2012 v 19:15

V podstatě souhlasím. Hledání toho pravého pojmenování považuji za zábavnou hříčku se slovy. Upřímně celé to haló kolem toho pojmenování nechápu. Vždyť to jsou jen slova. Slovo pisálek ze spisovatele nulu neudělá a spisovatel zase neudělá hvězdu z pisálka (pokud ho tedy budu považovat za pejorativní označení). Jak říkáš - spisovatele dělají jiné věci. Na druhou stranu proč bychom pro "literárně aktivního blogera" nemohli zkusit vymyslet speciální pojmenování? Můžeme založit tradici pro pojmenovávání blogerů s různým zaměřením. Příště můžeme vymyslet slovo pro blogery, kteří fotí, malují, tvoří grafiku, vaří...

16 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 15. února 2012 v 19:15

Nestydím se za to, že jsem blogerka. Hrdě se k tomu hlásím i v novinách, kde jsem už narazila na posměch vůči blogování. Budu to mít i v medailonku u své knihy, která vyjde u velkého nakladatele. Není to snadné dnes vydat knihu u větších nakladatelství. To je naopak těžší než dříve. Foodbloger, módní bloger to je úplně něco jiného než pisálek, kde je to označení pro blogera, který má literární ambice. Na tomhle je to naprosto viditelné. Takže díky za článek. Blogeři přes módu a přes jídlo si tedy své označení našli a opravdu i v LN se o nich redaktoři zmiňují líp než o ostatních blogerech. takže si osobně myslím po Vašem článku na Srdci blogu, že jméno pro blogera s literárními ambice je o to nutnější.

17 KatyRZ KatyRZ | Web | 15. února 2012 v 19:22

[16]: amen ;).

A z toho plyne, že každý s nápadem přispěje do soutěže? :)

18 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 15. února 2012 v 19:41

Perfektní článek, vystihuje všechno naprosto dokonale.
Mrkla jsem na internet, existuje i pojem BOOK BLOGGER, ten se věnuje recenzím a dalším věcem kolem knih. (třeba Abyss)
Také jsem našla zmínku o a) blogujících spisovatelích a b) píšících blogerech, je v tom samozřejmě rozdíl.
Angličtina má v tvoření různých pojmenování výhodu. Čeština je sice krásná, ale... Třeba někdo něco vymyslí.

19 Dragilia Dragilia | Web | 15. února 2012 v 19:44

Mám takový dojem, že tato soutěž (Hledá se slovo) naopak ilustruje skutečnost, že někteří mladí lidé si nechtějí nárokovat titul "spisovatel" jen za to, že píšou. Kdyby tomu tak nebylo, žádný jiný název už nehledají, ne?

20 Dragilia Dragilia | Web | 15. února 2012 v 19:50

[19]: Chybička se vloudila - soutěž "Na počátku bylo slovo".

21 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 15. února 2012 v 19:54

Oni používají hezké slovo pisálek, ale to bych jim neradila. Je to sice slovo hezky znějící, jenže pejorativní, výsměšné. Pisálek je totiž psavý břídil, který na to nemá. Proto by to chtělo nějaké pěkné slovo.
A s tím spisovatelem? Já dokážu vyléčit lecjaké neduhy pomocí alternativních metod, ale nikdy by mě nenapadlo si říkat lékařka. :-)

22 nel-ly nel-ly | Web | 15. února 2012 v 19:58

autor... to může být všeho, grafiky, psaní, fotek (i když i tam by mohl být problém, co? O_O) no, tak já si nebudu říkat nijak, prostě jsem já
určitě zajímavý článek, tohle téma se hodně opakuje, i když nechápu proč

23 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | E-mail | Web | 15. února 2012 v 20:25

[21]: Pravda!
Spisovatelé taky dokáží vyléčit lecjaké neduhy pomocí své - alternativní - metody...

24 Martin Martin | E-mail | Web | 15. února 2012 v 20:52

Krásne a veľmi trefne napísané. Na Srdci blogu som lepší článok asi ešte nečítal. Pomyselne dávam 10 z 10.

Osobne som jednoznačne najviac stotožnený s výrazom "autor", no a pri tých všetkých spomínaných pojmoch mi chýba ešte termín "majiteľ autorských práv". To samozrejme za predpokladu, že by bola reč o druhu literatúry, ktorý je stále bezkonkurenčne najpopulárnejší a rozhodne ním aj vždy zostane. Odborný žáner, ktorý je buď vyučovaný na školách, alebo ktorý je písaný bez veľkých emócií, zameraný presným smerom k určitej skupine ľudí, a využívajúci čiastkové výsledky a zistenia rôznych predošlých autorov, kde sa jasne definuje, čo pri písaní pomohlo a čo napísal autor "sám".

Aj keď to nie je témou tohto článku, osobne mi tieto práce / knihy / whatever... dávajú viac. Možno aj preto, že transformáciu svojej práce do knižky nepokladá žiaden z jej stvoriteľov za "spisovateľský" úspech a za "spisovateľa" sa nikdy nepovažuje. Autora odbornej práce, ktorá ma naučila niečo v konkrétnej oblasti, mám osobne radšej ako spisovateľku produkujúcu ženské romány, autora nekonečných výmyslov v tak trendovom žánri, akým je "fantasy", bulvárneho novinára, ktorý pri vykročení zo svojho levelu robí množstvo chýb, alebo pisca, ktorý približuje biografie známych miestnych osobností alebo produkuje diela, ktoré si možno objednať alebo kúpiť (ghostwriting, u nás i v ČR stále celkom neznáma vec).

25 Annie Annie | Web | 15. února 2012 v 21:08

Ach bože. Zase něco, co jsem měla číst klidná, nebo nejlíp v super náladě, protože jsem se akorát tak rozzuřila.
De facto, část textu uráží. Uráží ty, kteří si myslí, že spisovatelem se člověk nestane... a je to pravda: mám kamarádku, která dokáže vyplodit perfektní sloh, co se týče gramatiky a stylistiky, je jí jedno, jakej slohovej útvar je zadanej, ale nemá to ten... náboj, je to suchý. Další kamarádka má sice v textech chyby a sem tam jí prolínají slohové útvary, ale do hrdinů se vžijete a každého uchvátí... no, ne všechno (všem se nikdy nezavděčíte), ale aspoň část její tvorby - a že toho napsala dost, i když většinou jen zezadu do školních sešitů. První zmíněná má z češtiny od první třídy za jedna, druhá má ze stejného předmětu dvojky/trojky, ale píše pořád a cokoli. A ať se rozepíše na jakékoli téma, je to čtivé. První slečna absolvovala několik kurzů tvůrčího psaní, druhá nebyla ani na jednom. A já osobně jsem tu příručku tvůrčího psaní otevřela. Otevřela a přečetla jsem jich hned několik, stejně jako pár internetových návodů. A jediné, co jsem si z toho odnesla bylo to, že jsem se hrozně nasmála u jednoho bodu v jedné internetové 'příručce'. A jinak si stejně píšu po svém, a rady ignoruju. Co se týče gramatiky, stylistiky, formátování, typografie atp., jsem dostatečně poučená z hodin češtiny a informatiky.
Dál uráží blogery-spisovatele, kterým vážně už nějaká ta kniha vyšla (těch pár řádků jim věnovaných je omluva?? fajn...), i talentované lidi, kteří se k tomu vydání velmi rychle blíží. Nehledě na blog spisovatele.blog.cz, sborníky a mladé lidi.
Znám pár BLOGEREK, pokud si přejete jim tak říkat, které bych za spisovatelky označila. Ne, nevyšla jim kniha, ne, nejsou celosvětově proslavené. Ale to, co píšou se dá číst a je to originální... narozdíl od děl některých spisovatelů, kterým knihy vychází i oficiálně. Jsem možná mladá a naivní, ale mnohem radši si zaplatím za dílo vydané vlastním nákladem od spisovatelky-blogerky, která nemá to "podlevásuznání", ale nad knížkou se nasměju, vžiju se do pocitů hrdinů a budu po ní sahat znovu a znovu, než za oficiálně vydané dílo spisovatelky, která to uznání má, ale její tvorba se absolutně nedá číst a já knihu po dočtení hodím do knihovny, odkud už ji nevytáhnu. Dlouho jsem srdce blogu neřešila, ale název článku mě zaujal, tak jsem ho rozklikla... a jak vidím, byla to chyba. Fajn, poučila jsem se.
Bylo by toho víc, co mě na článku naštvalo, ale to bych tu seděla do rána a koment by byl delší, než D1. Názor jsem vyjádřila, jak se to tu zatím, ještě smí (aspoň doufám). Teď se na mě můžete sesypat... ;-)

26 Shariony Shariony | 15. února 2012 v 21:09

Líbí se mi, že se tady takováhle úvaha vůbec objevila. Článek má hlavu a patu, ale třeba tu skutečně píše někdo, kdo za pár desítek let bude vydávat světově uznávané knihy...kdo ví? :) Spisovatel s velkým S je pro mě ale někdo, kdo už něco skutečně dokázal.
Tak nějak doufám, že knihám v papírové podobě ještě není konec. Přeci jen, občas je fajn odpočinout si od obrazovky a dívat se na staré, zežloutlé stránky :-)

27 Guenon Guenon | Web | 15. února 2012 v 21:13

nikdy mi nesešlo na tom, jak tomu našemu řemeslu kdo říká - já sakra vím, co to pro mě znamená, a jak na tom jsem. a jelikož se za psavce považujeme, můžeme použít naše slova a vysvětlit si to hezky česky.
Jinak, když mám blog, jsem automaticky blogerkou, ale to neznamená, že si do štítku nemůžu přidat dalších osm názvů.
Ono slovo pisálek mě nikdy neuráželo - ale možná se prostě ještě neberu dostatečně vážně. Když mě někdo uslyší říct pisálek, řeknu to hrdě a bez chichotu... :) Protože vím, co to znamená pro mě, a zbytek mě zase tolik netrápí.

28 Hotaru Hotaru | Web | 15. února 2012 v 21:16

mne označenie blogger maximálne vyhovuje :D

29 edithhola edithhola | E-mail | Web | 15. února 2012 v 21:52

[19]: Přesně tak. Ani po své první knize si netroufnu říkat spisovatel, takže bych ráda našla vhodné nedevalvující slovo. A určitě nejsem sama. Na blogu je více lidí, co vydali knihy nebo brzy vydají. Book bloger je hezké slovo, ale je více pro to, co dělá Abyss... Co něco jako writer-bloger...

30 edithhola edithhola | E-mail | Web | 15. února 2012 v 21:55

[25]: články musí být někdy vystavěné tak, aby dokopaly ke komentářům:-)

31 Pérák Pérák | Web | 15. února 2012 v 22:09

Žádný dišputát proti vkusu,
ale mě to přijde jak tlachání
nad hromádkou trusu. :-D

32 Arvari Arvari | E-mail | Web | 15. února 2012 v 22:10

[29]: Ehm, to jako bloger-SPISOVATEL? :-D Ono je lehký schovat se za angličtinu, ale člověk by neměl zapomínat, že ty anglický slova za sebou přece jenom schovávají nějakej ten význam... ;-)
Ehm, jo, a k tomu vystavění článků, jasně, v tom je Standa mistr. Podupat a pozurážet... Super taktika, jak se ukazuje...

33 Tril Tril | 15. února 2012 v 22:42

To je výborný článek. Je výstižný a dobře se čte. Jenom si myslím, že nezáleží tolik na kvantitě, jako na kvalitě. Není tak důležité, jak často a kolik ten který čtenář čte, ale CO čte. Protože jinak to neni myslící bytost (polobůh, chcete-li), ale konzument. Alespoň podle mně teda...

A pak taky s tím Krylem. Nemyslím si, že by to byla úplně pravda. U osobnosti jako Kryl si myslím není podstatné kdy a za jakého režimu se narodí, nebo jestli se u něj dělá domovní prohlídka. Podstatné je, že ten člověk je natolik inteligentní, že dokáže rozpoznat co se děje špatně a je natolik nadaný, že to dokáže přetvořit do básně, navíc je dostatečně odvážný to potom publikovat. Kdyby se u básníků dělaly domovní prohlídky, nadávali by v metaforách na domovní prohlídky. To mi příjde trochu blbě. Pokud chtějí psát stylem Kryl a nevědí o čem, tak to asi nejsou dobří básníci a můžou radši pokračovat v psaní srdceryvných protestkýčů, jaké jsou v módě dneska.

34 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | E-mail | Web | 15. února 2012 v 22:45

[31]:
"Estetickým ideálem kategorického souhlasu s bytím je svět, v němž je hovno popřeno a všichni se chovají, jako by neexistovalo. Tento estetický ideál se jmenuje kýč." - Milan Kundera

To jen tak...
Rádo obhajuji hovna.

35 Tril Tril | 15. února 2012 v 22:55

[31]: :-D  :-D :-D

[34]: :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D !!!

sorry za spam. mě to zabilo

36 Nobody Nobody | Web | 15. února 2012 v 23:06

Já osobně jsem si pod pojmem spisovatel vždycky představovala člověka, kterej se psaním živí nebo si ním aspoň značně přispívá do kasičky, má za sebou už pár vydaných kousků a jeho tvorba není úplnej brak, kterej si koupí asi 15 lidí. V životě by mě nenapadlo říkat si spisovatel jenom proto, že si přes rok vedu nějaký tlachy na internetu. :-D

Budiž, někteří na blog.cz nezůstávají u tlachů a píší povídky/básně/bůhvíco (a podotýkám, že někteří píší opravdu pěkně a čtivě), ale stejně by se museli všichni dřívější spisovatelé otáčet v hrobech, kdybych blogery začala označovat stejným názvem.

Píšu na blog. Jsem BLOGER. :)

Mimochodem, připomíná mi to hojné zastoupení "fotografů". Taky fotím - a moc ráda - ale to ještě neznamená, že jsem fotograf, ne? :-D

37 Standa Standa | Web | 16. února 2012 v 0:57

[10]:: Ano, tuto výtku jsem nutně čekal:

"Stando Stando, ty o psaní nic nevíš, protože sám nepíšeš."

Ve svém článku zmiňuji jednoho známého českého intelektuála. Byl to rovněž on, kdo prohlásil pro mnohé lidi nepochopitelný názor:

"Mám rád zvířata, proto žádné doma nechovám."

Když se nad tím zamyslíte, třeba mu dáte za pravdu, tak jako já. A stejný přístup razím k literatuře. Měl-li bych mistra parafrázovat:

Mám rád literaturu, a proto žádnou netvořím.

(Protože další mizerné knihy jsou tím posledním, co současná literatura potřebuje).

Obecně si myslím, že v psaní není kam spěchat, Hrabal a další si odbyli svůj literární debut po čtyřicítce, kdy to již byli zralí autoři. Proto mě zneklidňuje současnost, ve které vydávají své prozaické prvotiny čím dál mladší lidé (příkladem nejmladšího autora, na kterého si vzpomínám a kterému vyšla knížka, byla tehdy 16 letá Iva Vyhnánková s její prvotinou "Froddy - přítel z pravěku").

Měl-li bych parafrázovat další heslo, a sice hipísácké známé "Nevěřte nikomu, komu je přes třicet", pak bych asi zvolal:

"Nevěřte spisovateli, kterému NENÍ přes třicet". ;-)

38 matt matt | E-mail | Web | 16. února 2012 v 9:57

Mně osobně je jedno, jak všechny lidi, co píšou, nazvat. Budu používat to, čemu bude největší počet lidí rozumět a basta... Jde spíše o to, co takový člověk dělá a ne, jak se nazývá...

Co se týče knih, které vydávají stále mladší autoři, to je zkrátka problém marketingu. Vydavatel si řekne, že si to může dost prodávat, když napíše na knihu "Tepve 15. letý autor napsat neuvěřitelný bestseller"...

A pokud jde o návody na to, jak dobře psát. Rozhodně není na škodu, když pár lidí sdílí svůj pohled na literaturu a to bez ohledu na svůj věk (!). Ale nemyslím, že existuje přesná kuchařka, jak napsat dobrou knihu, ale určitě existují pravidla, kterých se držet, aby se kniha docela *slušně* prodávala... (to ale neznamená, že se to stane mávnutím kouzelnýho proutku - je to samozřejmě dřina a proto to hodně lidí vzdá...)

39 matt matt | E-mail | Web | 16. února 2012 v 10:11

A ještě maličkost. Žádný nový Dostojevskij a Hrabal dnes ani nevzniknou, protože literatura je dnes úplně jinde...

40 Peťka Peťka | Web | 16. února 2012 v 10:29

řekla bych, že celý problém je v tom, že spisovatel prostě a jednoduše zní líp a vznosněji, než rádoby "obyčejný" bloger, kterých jsou tisíce. Oni "blogo-spisovatelé" totiž nemají většinou valnou představu o tom, jak to na našem knižním trhu vypadá. Jak jsi trefně poznamenal. Ono totiž i těch spisovatelů jsou dnes tisíce, protože jim to volnost, která tu je, dokonale umožňuje. Člověk už ani nemusí mít extra talent, jeho dílo nemusí být dobré, ani kvalitní...stačí, když má peníze. Jisté servery, které nabízejí vydání vlastním nákladem se o vše ostatní většinou postarají sami. Dohodí člověka co nakreslí obálku i obrázky v knihách, pokud si je autor přeje, postará se o reklamu... vám stačí, když to zaplatíte.
Navíc těch kurzů tvůrčího psaní je teď tolik, že každý, kdo nějaký absolvuje a dostane certifikát, si hned myslí, že je ocejchovaný spisovatel. Ale každý učitel má jiné názory, podmínky, takže u jednoho kurz u děláte, u druhého vyhoříte. Správný a všeříkající manuál na to, jak správně a dobře psát, prostě není. Každému se líbí něco jiného.
To samé je o čtení - jdete na vysokou, máte přečteno dle vašeho názoru hodně knížek (cca200) a hned v prvním týdnu zjistíte, že vlastně nemáte přečteno nic. A když už máte, tak špatně, protože se nad knihou nedostatečně zamýšlíte a nečtete ji do hloubky... ono vysoká, která se aspoň trochu zabývá češtinou a psaním, vám vůbec změní veškeré názory a pohled, které jste do té doby o sobě, o psaní a literatuře měli.
Řešit název spisovatel/bloger, mi přijde malicherné, když se tak může nazývat prakticky kdokoliv. Hodně nadneseně - načmáraná básnička na sedačce autobusu je vlastně taky text, který čtou stovky lidí ;-)

41 Arvari Arvari | E-mail | Web | 16. února 2012 v 10:31

[37]: Vídíš, a já zas nevím, proč jim nevěřit... Ono i ve dvaceti toho člověk mohl dost zažít. Co je vlastně klíčem věrohodnosti? Pocity? Ale někdo se do těch pocitů umí vžít. Někdo prostě má ten dar. Ony jsou stejně na světě věci, který člověk neprožije, ale to neznamená, že je nepopíše tak, že mu lidi, co je prožili, řeknou, že přesně tak to u nich bylo. A to, že máš rád literaturu, prostě neznamená, že rozumíš spisovatelskýmu řemeslu...

Ale mimochodem, komentář, na který jsi reagoval, se tohohle ani netýkal. Ten byl čistě jen o tom každodenním psaní, co jsi tvrdil, že je známkou spisovatelství... :-D

42 Pérák Pérák | Web | 16. února 2012 v 14:53

[34]: Když se chce člověk vyjadřovat slušně, je to jeho morální plus. Když se chce chovat jako hulvát nelze mu v tom bránit! - "Já"

To jen tak...
Rád obhajuji vážnost stanoviska.

43 Pouli Pouli | Web | 16. února 2012 v 16:30

Já sice na blogu zveřejňuju hlavně povídky, ale rozhodně nejsem spisovatelka. V souvislosti se svým psaním o sobě uvažuju spíš jako o holce, co píše na blog. A myslím, že i kdybych se rozhodla označovat samu sebe za Nesmrtelnýho chrousta, může to být každýmu jedno.

44 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 16. února 2012 v 17:26

Ty řeči typu spisovatelem nebo třeba vegetariánem, metalistou, punkáčem a jánevímkýmvším se člověk rodí, mi pěkně lezou krkem. Už vidím ty rodící se spisovatele ve středověku na venkově, kteří chudáci neuměli ani psát.

45 Dubious cat Dubious cat | Web | 16. února 2012 v 17:49

[37]: howgh!

46 Arvari Arvari | E-mail | Web | 16. února 2012 v 17:59

[44]: No jo, když to, že neumí psát, ještě neznamená, že kdyby psát uměl, neukázalo se, že to má v sobě. Takže ano, ve středověku se mohl narodit někdo, kdo mohl být geniálním spisovatelem, kdyby dostal příležitost se tak projevit. Stejně tak někde v chudé vesnici v Africe se teď může narodit holčička, co by mohla být úžasnou, světovou primabalerínou, ale nikdy nedostane šanci se tak projevit. Svět je plnej nevyužitýho vrozenýho potenciálu. Bohužel...
Ale zas s vegetariánstvím nebo hudebním vkusem bych to nesrovnávala. To je přece jen věc osobních preferencí, případně volby...

47 Smile Smile | Web | 16. února 2012 v 18:36

Každý umí psát, někdo méně, někdo více, ale každý! :)

48 Guenon Guenon | Web | 16. února 2012 v 18:46

[37]: aby pro člověka psaní něco znamenalo, nemusí být Hrabalem. Prostě - ne každý má tak extrémní talent. Měli by se všichni sportovci, co neskončí na olympiádě, nazývat méněcenně? Malá vítězství, taky vítězství.
A mít rád literaturu a psaní je přece jen rozdíl.
Nemyslím si, že by se mělo omezit psaní. Jen - s tou svobodou slova a všemi moderními vymoženostmi - je prostě příliš knížek. Ráda bych to vrátila tam, kde tiskli ti opravdu dobří a podle toho byli vybíráni. Je pak děsná škoda, když člověk narazí na báječnou knížku, která byla vytisknuta jen tisíckrát.
A věk je jen číslo, které se nechutně přeceňuje. Ne, nesednu si nad někým s prominutím na prdel jen proto, že na planetě oxiduje o deset let víc, než já. Tak to nefunnguje.

49 Pérák Pérák | Web | 16. února 2012 v 18:53

[37]: "Mám rád literaturu, a proto žádnou netvořím."
To je sice plus pro literaturu, ale citát by měl znít spíše takto?!

Mám rád literaturu, ale to ještě neznamená, že ji vždy rozumím!!!

50 Jiand Jiand | E-mail | Web | 16. února 2012 v 19:07

[48]: Naprostý souhlas.

[37]: Vše co mladí napíšou se hned nesmí odsuzovat. Jen ze svého okolí znám několik blogerů i neblogerů, kteří by měli svá díla určitě vydat, protože jsou až úžasná. Já samozřejmě mezi ně nepatřím. Jen občas něco sepíšu, když je čas. Každopádně tím chci napsat, že nelze podle pár horších lídí odsuzovat všechny... [:tired:]

51 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | Web | 16. února 2012 v 19:20

zdá se mi maličko nesmyslné snažit se najít označení pro blogera s literárními ambicemi. Tak je to bloger a zároveň spisovatel, či pisálek, podle toho, komu co připadá vhodnější, je to přece dost subjektivní. A vůbec, proč si hrát se slovíčky?
A dovolila bych si maličko oponovat názoru, že spisovatelů je víc, než čtenářů, že je to spisovatel, kdo vzhlíží ke čtenáři a na kolenou prosí, aby si milostivě přečetl knihu. To je až moc velká nadsázka. Ne každý čtenář je zároveň spisovatel, ale ukažte mi spisovatele, který není zároveň čtenářem? z toho logicky vyplývá, že jsou to stále čtenáři, koho je více. Různé reklamy už prostě patří k naší době (čímž nechci říct, že to schvaluju, právě naopak) a jsou všude. Rozhodně si nemyslím, že je to tím, že by autor klečel před čtenáři na kolenou.
Také nesouhlasím s názorem, že dobrým spisovatelem je člověk až po třicítce. k tomu, aby byl člověk dobrým spisovatelem musí dospět, dá se říct vyzrát a podle mne to může přijít kdykoli, u každého jinak, vždyť každý jsme jiný.
a nemyslím si, že spisovatelé tím, že se za spisovatele označuje každej, přišli o svou prestiž. možná není tak vidět, ale v mých očích ji pořád mají a je jen na ostatních, jestli ji chtějí také vidět. blbci byli, jsou a budou, není to jen otázka dnešní doby. vsadím se, že dřív se za spisovatele považoval také každý druhý, dnes je to jen kvůli internetu víc vidět.
A pokudv jde o to, že blogeři nejsou hrdí na to, že jsou blogeři? možná to před svým okolím tajím, ale mám pro to jisté osobní důvody a v hloubi duše jsem na to hrdá, ne že ne. A na vizitku si to tedy dát nemůžu, je mi líto, ale je mi teprve patnáct, takže se blogerstvím, ani ničím jiným zatím živit nemůžu.
ještě bych dodala, že kvalita knihy se nepozná podle úspěšnosti a schopnosti spisovatele podle slávy. Možná nejsou mezi blogery slavní spisovatelé, ale přímo zde v tomto článku bylo zmíněno, že spisovatelé tu jsou a přestože nejsou slavní, neznamená to ještě, že by nebyli dobří.
Na spisovatelství se dívám jako na srdcovou záležitost, ne jako na povolání, myslím, že spisovatel, který píše ve volném čase má větší šance být lepším, než profesionál. Nechci tím nijak urážet profesionální spisovatele, pouze poukázat na to, že pokud se člověk psaním živí, může se jeho psaní stát komerčním. Jak řekla jisté postava v Simpsonech: umělecká vize je luxus, kterej si nemůžu dovolit, já musim platit složenky.
Jejda, doufám, že to nezní blbě, že tu prakticky se vším nesouhlasím. Není to myšleno zle a nechtěla jsem nikoho urazit, pouze jsem napsala svůj názor.

52 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | Web | 16. února 2012 v 19:24

PS: omlouvám se, není to míněno jako urážka, ale napsat to musím: nesnášim generalizování!

53 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | E-mail | Web | 16. února 2012 v 19:43

[42]: Pan Kundera je hulvát?! :-D
Tak to mě rozesmálo! Opravdu! Velice. Pošli mu dopis do Francie, kde mu sdělíš, jak hulvátsky se vyjadřuje. Že je jeho slušnost v mínusu. Třeba pak lehce stáhnou jeho Nesnesitelnou lehkost z pultů Čínských knihkupectví a celý svět ti poděkuje za tvou korektnost...
Tvá přetvařující se morálka je směšná.
Ale kdo chápe, chápe, kdo nechápe... mohl by se snažit pochopit. A o vážnosti už se nevyjadřuji vůbec. Jsem z Alfy - mám jiný smysl pro gravitaci... Ještě že všichni pozemšťané nejsou tak připosraní. Ano. Připosraní :D Opravdu mám v sobě tolik Kunderovsky typického hulvátství, abych to řeklo.

[35]: *křísy křís* :-D

[37]: Parafráze vskutku z nejparafrázovitějších!
Ale je to zamyšlení nemělké, má jasný tvar. Tudíž je jasné, že jsi očekával kritiku k celému článku :-D
Hrabal... Hrabal je Hrabal.
Jenže není třeba dalšího Hrabala, takže je vlastně docela závažná otázka - opravdu mají spisovatelé co říci bez ohledu na věk? Já myslím že v mnohém je věk jenom číslo, obyčejné dvojčíslí či trojčíslí vyjadřující ne zkušenosti, ale prostor k jejich načerpání.
A tady je třeba poznamenat: ne každý může být lepším spisovatelem proto, že začal ve dvaceti a teď zestárl o deset let, když během deseti let nežil (nadneseně řečeno).
Je lehké odsoudit člověka (to k tomu generalizování, které taky moc nemusím) za to, že promarnil život, ale podle mě je to hloupé - proč se soustředit na promarněný život někoho druhého, když o něm zaprvé nic nevím a zadruhé již tím, že nad marností jeho života přemýšlím, marním ten svůj!
Ale o tom je docela zbytečné se rozepisovat.
Ne každý je ve dvaceti hloupý. Ale myslím, že postupem času se mu přeci jen myšlenky třídí snáz a když se nebude ohlížet na číslici svého věku s myšlenkou "Jo, už mi bude třicet, už můžu vydávat!!" myslím, že je jedno, kolik mu je. Sám musí vycítit kdy už došel tam, kam chtěl dojít, nebo vidí před sebou nejasný či jasný cíl, za kterým jde a už ho nic nerozptyluje.

54 Matthias Matthias | E-mail | Web | 16. února 2012 v 19:45

[50]: tj. hlavně by mě zajímalo, kolik povídek sám od blogérů přečetl... tipuji 0 přesně...

55 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | E-mail | Web | 16. února 2012 v 19:46

[33]: Jo!
Karel Kryl byl prorok. Opravdu to tak vnímám. Je to taková laciná fráze... když si ale člověk uvědomí, kdy se poprvé z desky ozvaly Jeřabiny a co se odehrálo pár měsíců na to...?

Jak to mohl vědět?

56 Trauma Trauma | Web | 16. února 2012 v 19:55

pěkný blogískový fňuk nicméně i přes autorovy krajně nesympatické ambice moralizovat musím alespoň částečně sohlasit
s čím však nemohu a hlavně  nechci je onen čtrvtý bod,  že všechno už bylo řečeno a vyčerpáno a není tedu možné napsat něco originálního. přeji autorovi článku, aby objevil takového spisovatele, pisálka, literáta, blogera, uklízečku, kuchaře, urologa...který mu dokáže jeho omyl

(omlouvám se za případné chyby, píšu z mobilu a ještě to nemám řádně natrénováno ;)

57 Gabrina Gabrina | E-mail | Web | 16. února 2012 v 19:58

Dle mého se spisovatelem rodíme, neučíme. Je potřeba abychom měli alespoň trochu talent na to psaní. Ale zase je potřeba abychom ho zdokonalovali, a samozřejmě ovládali gramatiku. Nemusíme být sice Lewis, ale nějaké ty předpoklady by měli být. Nejde, aby si někdo jednoho dne řekl ,,Chci napsat knihu!" , ale přitom žádný námět nemá. Spoustu dětí se na internetu všech ptají jak mají zjistit o čem pasát když chtějí napsat knihu. Já osobně preferuji když vás nápad majzne po hlavě, nebo si přemýšlíte o něčem, a získáváte příběh, který pak chcete psát. Samozřejmě můžeme něco vymyslet s tím že chceme něco napsat, ale musíme mít alespoň trochu představu co by to mělo být, a pak už jen rozvíjet a rozvíjet.

k tomu, jestli spisovatel nebo bloger...  ten kdo vydal svoji knihu ještě nemusí být spisovatelem. Záleží na kvalitě jeho knihy. Také záleží na tom, jestli si knihu vydal na své náklady, nebo jestli nakladatelství chtělo knihu vydat. Na vlastní náklady můžeme vydat klidně i svůj vlastní bezhlaví deník.

58 KatyRZ KatyRZ | Web | 16. února 2012 v 20:24

[57]: To nechápu. Proč chce někdo psát, když neví co? Píšu přeci, když mám co říct. Někteří lidé jsou divní :).

59 Pérák Pérák | Web | 16. února 2012 v 21:05

[53]: Jestli jsem o p. Kunderovi kdy řekl, že je hulvát, pak ať mě zažaluje, a můžete třeba i oba, ovšem prohraje(te)! :-D  :-D  :-D
Pak-li že jsem nic takového nevyslovil, zdrž se svých trapných komentářů 8-)
A jestli má cit. "přetvařující se morálka je směšná"? Určitě ne tolik jako tvé přetvařování ve stvoření z "Alpha Centauri",  :-D  :-D  :-D :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D
Mimochodem jestli ti připadá kultivovanost, zdvořilost či vstřícnost směšným, pak tě lituji, neboť to vše je v globálu slušnost. :-)  :-)  :-)

"Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi."
(NZ Lk 6,31)

60 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | E-mail | Web | 16. února 2012 v 21:36

[59]: Řekl.
A je to vtipnější, než si myslíš :-D
Mám rádo ironii :-D Přestože se mnou tedy nakládáš, jako s hulvátem, já tě za hulváta nepovažuji! Zvláštní... asi bych nemělo proti tobě samému obracet tak tlustou knihu, aby sis v ní početl. Je to sprosté, ostudné a nekultivované.
Komentáře se nezdržím, i kdyby byl sebevíc trapný, pitomý - protože je můj :-)
Člověk označující druhého člověka byť skrze klávesnici hulvátem jenom pro použití - navíc parafrázovaného - hovna není člověkem vstřícným, s rozpřaženou náručí, ale člověkem s rukama v kapsách.

A ano, opravdu jsem se narodilo na Alfě Centauri. Občas se podívám i na Zemi. Nemůžu přece tvrdit, že jsem stvoření ze Země, mám na to snad právo?
Ještě tady jednoho odsoudí kvůli původu...

61 Dyamirity Dyamirity | Web | 16. února 2012 v 21:50

Už od šesti (to jest přes deset let) se mě drží sen, že jednoho dne budu spisovatelka... bohužel každým dnem vidím jak to bude běh na dlouhou trať. Problém asi nebude knihu vydat... spíš najít ty čtenáře, kteří by si jí jenom nepodložily kratší nohu stolu...

62 Tril Tril | 16. února 2012 v 22:22

[55]: protože byl inteligentní a dokázal si spojit 1+1. navíc se mi zdá, že spousta jeho písniček se dá klidně aplikovat i na dnešní dobu, nejen na totáč...

63 Pérák Pérák | Web | 16. února 2012 v 22:23

[60]: :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D
Já, že s tebou nakládám jako s hulvátem? :-D Zvláštní, že mi o tom není nic známo? :-(
Jak vidno ze tvého "chápajícího soukolí" jsem se vůči tobě dost nepolopaticky vyjádřil, že se máš zdržet těch komentářů, jenž mou osobu obviňují z urážky p. Kundery, kterého jsem tvými slovy (ne mými!!!) nazval hulvátem, a posléze jak se dočítám, tuto urážku vztahuješ ještě i na sebe. O_O , což nemohu pochopit, když o sobě tvrdíš, že nejsi člověk? :-D  :-D  :-D  :-D  :-D
Moje citace byla pouze a jen o člověku, a tudíž se netýkala jmenovitého jedince!!!
Takovým tvrzením se šíří fámy, pomluvy a lži! Bohužel schledávám, že konverzace s tebou je zcela zbytečná, jenž nemá žádného významu, nebo jak by řekl klasik "Je to marný, je to marný, je to marný..." ;-)

64 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | E-mail | Web | 16. února 2012 v 22:52

[63]: Je to o hovně, je to o hovně, je to o hovně :-D
Už ti to došlo? Nebo né?
Jestli se opravdu chechtáš a ne se jen marně snažíš naštvat mne záplavou smajlíků, pak jsem moc rádo :-D Je opravdu zajímavé, za jaká slova se lidé umí schovávat... Ale jsem rádo, že chápeš, že nejsem člověkem! :D To je z tvé strany krok kupředu a vyndání rukou z kapes!

65 grafika-katie grafika-katie | 17. února 2012 v 12:16

Super článok 8-O

66 lenkafashion lenkafashion | 17. února 2012 v 12:20

SUper ;-)

67 Yuuna Yuuna | Web | 17. února 2012 v 13:36

Celý článok som neprečítala, ale pochopila som pointe. Keď človek chce byť spisovateľom musí mať niečo v sebe, nepovažujem niekoho spisovateľom keď vydal knihu a obsah jej nebol zaujímavý a o ničom, kedže dnes môže knihu vydať skoro každý. Nemôžem povedať že spisovateľom sa človek rodí, kedže nie je určené že vydá nejakú knihu, môže mať len talent a cit pre písanie. Súhlasím že by s tým že majitel blogu by mal byť označovaný ako bloger. Kedže niekto môže napísať ozaj sprostý článok, a má byť nazývaný spisovatel? Myslím že sú to ozaj dve odlišné veci.

68 Yuuna Yuuna | Web | 17. února 2012 v 13:38

[67]: Chcem len dodať, že len človek ktorý napísal "riadnu" knihu by mal byť nazývaný spiovateľom. Aspoň taký je môj názor.

69 Arvari Arvari | E-mail | Web | 17. února 2012 v 14:20

Z komentářů nabývám silného dojmu, že Standa tak nějak zapomněl definovat, že tady nemluví o normálních blogerech, co na blog píší jen svůj deníček, 'obyčejné' názorové články a podobně (protože ti se za spisovatele označovat asi nebudou), ale o těch, co tvoří vlastní prozaické texty... Jak se zdá, pár lidí ten článek totiž nepochopilo docela dobře...

70 Pérák Pérák | Web | 17. února 2012 v 15:26

[64]: Je skutečností, že jen šašek může králi pravdu vyjevit, aniž by byl ztrestán.
Je skutečností, že král může být šaškem a šašek zase králem.
Ovšem, pokud někdo ze sebe vědomě šaška dělá, doufajíce v to jak je vtipný a inteligentní, lze se pak smát pouze jeho naivní hlouposti. A ten králem není a nebude, ani kdyby korunu královskou nosil:-D  :-D  :-D

71 Karol Dee Karol Dee | Web | 17. února 2012 v 18:08

mladý autor nemusí být nutně špatný jenom proto, že "o životě nic neví". Co takový Christopher Paoloni? V šestnácti vydal Eragona a ten sice má chybičky, ale stále je to skvělá a oblíbená kniha. Samozřejmě to může být vyjímka.
A s názorem, že nic nového vymyslet nejde, zásadně nesouhlasím. Tohle mohli říct i před sto lety a kde bychom teď byli? To bychom stále četli Babičku?

72 King Rucola King Rucola | Web | 17. února 2012 v 19:41

Nedavno som videl reportaz z Islandu. Je tam relativne strasidelne vela vydavatelstiev. Najbeznejsi vtip ci rcenie je: Tomu, kto nenapisal este ziadnu knihu postavime pomnik.

Islandania udajne traja zo styroch knihu napisali. :-D

PS Aj profi-fotograf nastriela pre jeden vyborny zaber par stoviek zaberov, nejaky bude vzdy zaujimavy a este nejaky aj dobry :D

73 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 17. února 2012 v 19:48

[70]: Tak to jsi mne nesmírně potěšil! :-D Jsem totiž hrozně rádo šaškem!
Šašek je užitečnější než král.
Alespoň si umí sám uvařit kafe :D
Doufám, že jsi si něco odnesl a děkuji ti! Já jsem se určitě poučilo. Že obhajovat hovna stůj co stůj a s úsměvem se vyplácí. Jestli's tedy mínil ony regimenty smajlíků upřímně, poučil ses také. Pokud ne, sám musíš vědět... Já ti nemůžu přikazovat přirozenost, sám si jí hledej! :-D A já si jdu pustit pohádku o Palečkovi.

"Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší hrají si na hloupé..."

74 Mami Mami | 17. února 2012 v 20:00

Velmi kvalitní článek.

75 Lennroe Lennroe | E-mail | Web | 17. února 2012 v 20:29

Je tě na blog.cz trochu škoda, ale jsem ráda, že tě tu máme.
Ten článek je výborný.
Já jsem hrdá blogerka a myslím si, že by si měl za tím každý stát, protože to co blog, mu žádná jiná forma vyjádření poskytnout nemůže. Mě by kupříkladu velmi těšilo, kdybyb spisovatelé, kteří na blogu zašínali, případně stále blogují a vedle toho píší, byli hrdí na obě skutečnosti. Aby upřímně prohlašovali: Jsem bloger a spisovatel.
Bloger..takové krásné české slovo :-D nač ho měnit?
Správný spisovaltel je ten, o kom to nejprve říkají ostatní a až pak to přizná on, tedy tak by se mi to líbilo.

[72]: Co tam maj taky chudáci jinýho dělat, že. Jednomu se nechce furt rochnit v termálních pramenech. Ačkoli...hm...žádného islandského spisovatele asi neznám.

[37]: Mě právě přijde, že čtenáři toho vědí o psaní nejvíc, protože se dívají zvenku a vidí to úplně jinak než pisálek, spisovatel, literát, autor...... který je uvnitř toho všeho. Čtenáři jsou ti jediní, kdo by měl píšícím radit. Koneckonců, jsou to oni, o jejichž přízeň píšící stojí.

(dopadneme tak, že budeme o všech říkat píšící, jak navrhuje nová příručka ústavu pro jazyk český (ani nevím, jestli ji nakonec vydali). Čeština totiž údajně diskriminuje ženy, takže se nemá říkat milí studenti, ale milí studující. Takže milý píšící, hrajte si dál, ale mě je to tak nějak jedno, jak si říkáte, hlavně, když to co píšete za něco stojí)

76 Lennroe Lennroe | E-mail | Web | 17. února 2012 v 20:33

[25]: Fajn, pak jsou to dobré píšící, ale proč spisovatelky, spisovatel je povolání, což tu spoustě lidem stále uniká.

77 Pérák Pérák | Web | 17. února 2012 v 21:44

Myslím, že to tu ještě nepadlo, ale spisovatel tedy spíše činnost z ní plynoucí spadá do profese tzv. "svobodných povolání", což je určitý druh podnikání!
Např.: malíř, publicista, fotograf, zpěvák, sochař, hudebník, restaurátor, advokát atd., atd.
Z toho by se dalo usoudit, že spisovatele lze nazvat toho, jenž tuto aktivitu provozuje za účelem přivýdělku či výdělečné činnosti jako takové. To mi připomíná známé pořekadlo, že "jedna vlaštovka či kytka jaro nedělá, a tak i jedna kniha ještě dráhu spisovatele nezapočíná".
Ovšem jak se říká "každému co jeho jest",

"kdo se cítí být spisovatelem, nechť mu je toto přáno, kdo skromnější je, tomu jistě bude jednou dáno".
(já) :-)  :-)  :-)

78 Čerf Čerf | Web | 18. února 2012 v 9:31

Minulý víkend jsem se párkrát vymlel na zamrzlém rybníce, takže se chystám připsat si na vizitky "KRASOBRUSLAŘ" (aspoň mně přece mé bruslení připadalo tak krásné!!! :-)). Přiznávám, že mi debata o tom, kdo je oprávněn si říkat spisovatel, připadne trochu pošetilá. Hranice spisovatelství nejde přece pevně definovat, a tudíž zastávám názor, ať se za spisovatele považuje, kdo chce. Však on si to čas srovná :-). Hlavně přeju všem hodně dobrých pocitů, ať už spisujete, blogujete, publikujete, píšete anebo jen tak čtete.

79 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. února 2012 v 23:16

Jsem žena, která se baví tím, že píše na blog. Nedělám si iluze, že bych mohla být spisovatelkou. Prostě píši a pokud to čte dost lidí, jsem spokojená. Kdybych něco z toho, co jsem napsala chtěla vydat v knize, možná by to nečetla ani desetina těch čtenářů. Proč? Protože na internet chodí víc lidí, než je čtenářů knih. To není kvalitou psaní, ale prostě technickým pokrokem. To je moje zkušenost. V životě jsem přečetla hodně knih a ráda, ale nyní více ,,chodím mezi lidi". Tak já internetu říkám, přestože se u něj sedí.
Jenže, pokud ho někdo nemá, není nad knihu, kterou si můžete vzít všude a potřebujete jen světlo a vidět, či ,,cítit".  Není třeba se trápit nad pojmenováním. Jsem blogerka (možná tady nejstarší) a snad ještě chvíli vydržím psát a bude někoho bavit mé články číst.

80 Vilemína Vilemína | Web | 20. února 2012 v 11:05

Sama nevím - blog mám od roku 08. považuju se za (food)blogerku. Vloni jsem vydala knížku v kamenném nakladatelství, říkají mi spisovatelka - připadám si zatím spíš jako sepisovatelka. Nebo foodwriter?

Rozhodně vnímám velký rozdíl v psaní pro blog a psaní knihy.

Debata je akademická, nechme ji koňovi, takovéhle věci chtějí čas a nelze to rozhodovat předem.

Pravda je, že množství vydaných i prodaných tištěných knih nikdy nebylo tak vysoké jako v posledních letech, kdy se stále tvrdí, že lidi nečtou - to je blbost. Čtou, ale ne všechno.

81 Pérák Pérák | Web | 21. února 2012 v 11:36

Mýlím se, nebo byl opět smazán příspěvek? Mám za to že tam byl příspšvek od nějakého ...boy, či tak nějak?

82 Storycollector Storycollector | 21. února 2012 v 11:45

O.o Ale no tak, pane, takový pesimismus. Určitě se dá vymyslet něco nového. Každá doba přináší zlom. Ona by ta literatura o represivním režimu taky lezla krkem, kdyby najednou všichni psali jen to samé. ;-)
Teď mě napadá, jak moc by byli 'pobaveni' autoři a bojovníci za lidská práva vašimi typy jak zvýšit literární hodnotu. Třeba takový trpící v Barmě za Rudých Khmérů by určitě ocenil třikrát denně výslech a k tomu nějaké to tělesné mučení jen, aby dostal Nobelovu cenu. :-D
A konečně, když je možné, aby člověka označovali za herce, režiséra a zpěváka najednou, tak proč by proboha nemohl být člověk blogerem a dokonce spisovatelem v jednom?
Oh, jaká krása býti renesanční osobností!
A mládí ani stáří nemusí být na škodu. Každý člověk má jiné zkušenosti a někdo má i v nízkém věku, co vyprávět. 8-)

83 Lesan Lesan | 21. února 2012 v 23:26

A bude hůř, je název jedné dle mého názoru ubohé knihy. A bude hůř, nejen ve světě knih a hudby. Máš-li peníze, funkci, známosti nebo patříš k VIP ? Stačí říct, knihu či CéDo můžeš mít.
Okolnost, že ještě nezaschne tiskařská barva na obalu knihy či CéDa a už se jiná kniha či jiné CéDo hrnou vzhůru na reklamní výsluní mnohdy zastíní i dílo velmi dobré. Tak že klid, bloger, pisálek či spisovatel ? Nejde o obsah, ale o tržbu. A kdo si hold chce užít kvalitního díla, musí umět čekat i hledat. ;-)

84 edamaznakcempirek edamaznakcempirek | E-mail | 23. února 2012 v 8:40
85 Terýsek Terýsek | Web | 24. února 2012 v 18:12

Spisovatel je podle mě ten,kdo píše knihy.Pokud někdo píše něco na blog,je to rozhodně bloger.Vždyť pokud někdo píše články do novin,také mu říkáme novinář,né spisovatel.

86 Angie Angie | E-mail | Web | 25. února 2012 v 14:59

Nesúhlasím s tým, že dobrý prozaik sa človek stáva až po tridsiatke, pravdaže taký človek má už skúsenosti zo života, prax ale kreatívnosť a nápad maslím že neprichádza vekom. Existuje mnoho prozaikov, ktorý sa začali stávať slávnymi až po tridsiatke ale vďaka knihe, ktorú už napísal dávno. Je to tak akoby sa tvrdilo, že dobrý prozaik sa môže stať až po smrti. Podľa mňa, ide len o to, kedy sú jeho diela objavené a čítané ;-)Ale nemusím mať pravdaže pravdu. :-D

87 Stopka Stopka | E-mail | 26. února 2012 v 7:33

V něom se to probudí dříve a v někom později. V někom třeba vůbec. Řekl bych, že bloger patří do skupiny "psavců", o tom není pochyb. Blogování je zvláštní kategorie psaní, je to tvůrčí činnost a to, jestli se z blogera stane spisovatel záleží čistě na něm. Spisovatelem může být skutečně každý, třeba cestovatel, který vydá cestopis, hajzlbába na veřejných záchodcích, která vydá sebrané spisy a nebo bloger, který knižně vydá svůj blog. Všem blogerům: Good luck! :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama